Fištejn: Turky se mezi Němce nepodařilo začlenit, integrace je jen slupka

Fištejn o Merkelové: Za špatného politika se vždy najde náhrada (zdroj: ČT24)

Navzdory proklamacím se Německu nepodařilo začlenit tamní Turky do většinové společnosti, jejich integrace je jen kulturní slupka. V Interview ČT24 to prohlásil publicista Jefim Fištejn s odkazem na nedávnou manifestaci v Kolíně nad Rýnem, kam přišlo podpořit turecké účtování s protiprezidentskými pučisty čtyřicet tisíc lidí. V celém Německu žijí zhruba tři miliony etnických Turků.

Nedělní shromáždění na břehu Rýna organizovala Unie evropsko-tureckých demokratů (UETD) spřízněná s vládnoucí tureckou stranou AKP. Cílem manifestace, které se podle odhadů zúčastnilo zhruba čtyřicet tisíc lidí, bylo vyjádřit podporu tureckému prezidentovi Recepovi Tayyipu Erdoganovi. Ten počátkem měsíce přestál pokus o vojenský puč a nyní provádí masivní sérii politických čistek mířících kromě armády také na justici a vzdělávací systém.

Turci v Německu v hojném počtu žijí od začátku šedesátých let, kdy tam první generace přicházela jako gastarbeiteři (hostující pracovníci) a významně se podílela na vzestupu západoněmecké ekonomiky. Podle publicisty Jefima Fištejna, který byl hostem Interview ČT24, ale čtyřicetitisícová účast na kolínském shromáždění ukazuje, že se Německu tureckou menšinu do většinové společnosti nepodařilo plně začlenit.

Fištejn: I bachař v Osvětimi mohl tvrdit, že miluje Goetheho

„Po léta jsme byli přesvědčováni, že Turci jsou nejzářnějším příkladem povedené integrace. Dnes vidíme, že většina Turků sdílí ideály, které nejsou slučitelné s těmi evropskými: ideály autoritářského režimu, režimu osobní moci, potlačení lidských práv a etnických národnostních svobod, dokonce zavedení trestu smrti,“ prohlásil s odkazem na kolínskou demonstraci.

„Integrace je kulturní slupkou, pod kterou vře docela jiná než evropská civilizace. Každý bachař v Osvětimi mohl tvrdit, že miluje Goetheho, ale byla to kulturní slupka, pod kterou bylo barbarství. To bychom na evropském kontinentu neměli připustit,“ dodal s tím, že z běženců, kteří do Německa v uplynulých měsících v souvislosti s migrační krizí přišli, jsou zítřejší voliči, „pozítří starostové Berlína a velkých měst, popozítří vůdčí osobnosti společnosti“.

Česko tak podle Fištejna sice v současnosti není v bezprostředním nebezpečí teroristických útoků (ve dvou případech v Německu v uplynulých dnech útočili právě migranti), nebezpečí ale prý představuje předpokládaná proměna Spolkové republiky coby českého partnera.

Merkelová by měla podle Fištejna skončit

Kriticky se potom novinář vyjádřil i na adresu německé kancléřky Angely Merkelové a rozhodnutí úřadů částečně rezignovat na dublinské konvence, podle kterých by se měli migranti vracet do země, ve které vstoupili na území osmadvacítky. Ochota přijmout syrské běžence by podle Fištejna měla stát Merkelovou křeslo.

„Nejlepší řešení vždy je, když politik, který selže, ustoupí místo novému politikovi. Jen nový člověk se může zasadit o novou politiku,“ prohlásil. „Německá kancléřka už nemá bývalou popularitu, ale její situace je výjimečná v tom, že za ni nevidí náhradu. Ale co je to za východisko? A co je to v těžké situaci za odpověď, že není náhrada? Za špatného politika se vždycky najde náhrada.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...