Podporu Erdoganovi vyjádřilo v Kolíně nad Rýnem 40 tisíc lidí

Zhruba 40 tisíc lidí se nakonec zúčastnilo nedělního shromáždění v Kolíně nad Rýnem, aby vyjádřili podporu tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi. Na akci, kterou zorganizovala Unie evropsko-tureckých demokratů (UETD) blízká Erdoganově AKP,  dohlíželo v ulicích 2700 německých policistů. Zatímco na pravém břehu Rýna se sešli jeho přívrženci, na levém břehu se konalo několik protiakcí. Žádné závažnější incidenty dosud nebyly hlášeny.

V závěru „turecké“ akce bylo účastníkům přečteno poselství šéfa tureckého státu, který zejména ocenil odvahu, s níž se turecké obyvatelstvo postavilo pučistům. „Turecko je dnes silnější, než kdy bylo před 15. červencem (den zmařeného pokusu o státní převrat),“ zdůraznil prezident v poselství. Poděkoval zároveň i tureckým občanům, kteří vyšli do ulic v Německu. 

Pořadatelé chtěli na demonstraci Erdoganův pozdrav původně vysílat živě, ústavní soudci to ale v sobotu večer zakázali. Ulehčili tak situaci policejnímu prezidentovi Jürgenu Mathesovi, který  už předtím varoval, že udělá všechno pro zabránění projevu, aby se situace nezačala vyhrocovat. Erdoganův mluvčí Ibrahim Kalina tento krok ostře kritizoval jako nedemokratický.

Situace v dějišti hlavní demonstrace byla podle médií chvílemi velmi emotivní. Demonstranti mávali nad hlavou tureckými vlajkami, křičeli „Allahu akbar!“ (bůh je veliký) a někteří na přítomné novináře volali: „Lživý tisk!“ Web Tagesspiegel uvedl, že jednotlivci se modlí. 

Na shromáždění přišel turecký ministr sportu a mládeže Akif Kiliç, který se narodil v Německu. Akci označil jako signál semknutosti vůči pučistům. „Ze shromáždění má vyjít takové poselství, že všechny politické strany i nevládní organizace v Německu stojí společně proti puči a chtějí obhajovat demokracii,“ prohlásil.

Malá krajně pravicová strana Pro NRW (Občanské hnutí pro Severní Porýní-Vestfálsko) se hodlala navzdory policejnímu zákazu vydat městem a dostat se co nejblíže ke stoupencům tureckého prezidenta, nakonec se pořadatelé akce s policisty dohodli, že nebudou situaci vyhrocovat. Podle DPA policie shromáždění asi 250 lidí před kolínským hlavním nádražím rozpustila.

Policie zadržela jednoho příslušníka krajní pravice, který napadl novináře, a zasahovala proti Erdoganovým přívržencům, kteří se vetřeli mezi stoupence prokurdské PKK a začali tam skandovat hesla. „Situace je relativně klidná,“ řekl DPA kolínský policejní prezident Jürgen Mathies.

Na akce dohlíželo 2700 policistů z celé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, pomáhali i policisté z ostatních spolkových zemí. Nad městem létaly vrtulníky, v pohotovosti byla vodní děla, kolem shromáždění hlídkovali policisté na koních. Kolínská primátorka Henriette Rekerová zřídila na místě koordinační štáb, který měl rychle přijímat nezbytná opatření, kdyby se situace začala vyostřovat.

Kromě toho policie Severního Porýní-Vestfálska poskytovala na Twitteru důležité informace v němčině i turečtině. „Samozřejmě je třeba, aby byli všichni zúčastnění, z nichž mnoho mluví turecky, dobře informováni,“ vysvětlila policejní mluvčí.

Spolková země Severní Porýní-Vestfálsko podobnou akci už dlouho nezažila. Prakticky všechny policejní síly této spolkové země jsou nasazeny v Kolíně. Erdoganovy příznivce podle listu Die Welt přivezlo 200 autobusů, další přijeli v několika tisících autech.

Tureckou menšinu štěpí posměšná báseň na Erdoganovu adresu

Podle listu Tagesspiegel mnoho kolínských Turků vyvěsilo do svých oken turecké vlajky. V Německu žijí zhruba tři miliony lidí tureckého původu, většinou přistěhovalci, kteří přišli do Spolkové republiky v 60. a 70. letech, nebo jejich potomci. 

Velký rozruch v turecké komunitě žijící v Německu vyvolala posměšná báseň německého satirika Jana Böhmermanna na adresu prezidenta Erdogana. Na konci března ve veřejnoprávní televizi ZDF přednesl text, který obsahoval řadu vulgarismů a líčil Erdogana jako člověka, který porušuje lidská práva, má „sexuální styk s kozami a sleduje dětské porno, zatímco kope do zadku Kurdy“.

Německý komik básní reagoval mimo jiné na případy porušování svobody slova a tisku v Turecku. Böhmermann ale nyní v Německu čelí trestnímu stíhání za urážku hlavy cizího státu. Souhlas se stíháním dala německá vláda. Na kancléřku Angelu Merkelovou se kvůli tomu snesla vlna kritiky.

Tureckého prezidenta, který zavádí v zemi stále tvrdší islámský režim, se část ozbrojených sil pokusila svrhnout 15. července. Duchovní Fethullah Gülen, který dlouhodobě žije v USA, veškerá obvinění ze zosnování puče odmítá. Převrat se nepovedl a Erdoganův režim následně přistoupil k nekompromisním čistkám ve státních institucích. Doposud bylo z armády, justice, státní správy nebo školství propuštěno, suspendováno nebo zadrženo na 60 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vrací preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 1 hhodinou

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 3 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 6 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 10 hhodinami
Načítání...