Necelá třetina Němců si myslí, že kancléřka Angela Merkelová je kvůli své vstřícné politice vůči běžencům zodpovědná za nedávné atentáty v Německu. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který pro časopis Stern zpracovala agentura Forsa. Polovina dotázaných si myslí, že policie nedokáže lidi ochránit. Více než dvě třetiny lidí by také chtěly rychlejší vyhošťování nelegálních migrantů.
Spojovat vstřícnost německé spolkové kancléřky Angely Merkelové k uprchlíkům se zodpovědností za útoky odmítá 69 procent dotázaných. Z 28 procent respondentů, podle nichž nese kancléřka kvůli své politice spoluvinu na nedávných teroristických útocích ve Würzburgu a Ansbachu, se více než tři čtvrtiny označily za voliče pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD).
Názor, že Merkelová do země svou politikou přilákala teroristy, odmítají i dvě třetiny voličů konzervativní bavorské Křesťanskosociální unie (CSU). Její předseda Horst Seehofer je jedním z nejtvrdších kritiků současné migrační politiky spolkové vlády.
Stejně jako řadě evropských politiků mu vadilo, že kancléřka svými slovy v podstatě pozvala uprchlíky uvízlé v létě loňského roku v Maďarsku. Sám bavorský premiér ale před časem zdůraznil, že Merkelové za teroristické útoky v jeho spolkové zemi nedává sebemenší vinu.
Co si Němci přejí? Víc policistů, přísnější kontroly a rychlé vyhošťování
Němci dali v průzkumu jasně najevo, že by si přáli navýšit počet policistů a zlepšit i jejich technické vybavení. Zhruba 65 procent dotázaných by uvítalo nasazení armády ve vnitrozemí v případě teroristického útoku.
Tři čtvrtiny dotázaných se vyslovily také pro rychlejší vyhošťování odmítnutých žadatelů o azyl. Neúspěšní žadatelé, kteří se dopustili trestného činu, by měli být vraceni i do zemí, které nejsou považovány za bezpečné, uvedlo 73 procent respondentů. Zhruba stejný počet lidí by si přál také přísnější hraniční kontroly.
Německá vláda nezahálí
Kabinet Merkelové už začátkem února schválil zpřísnění azylových zákonů, díky nimž mimo jiné omezí možnost přistěhování rodin běženců, kteří v Německu získali azyl. Kabinet také zařadil na seznam bezpečných států Alžírsko, Tunisko a Maroko, takže občané těchto zemí už nebudou mít šanci azyl získat.
Do Německa v loňském roce přišlo asi 1,1 milionu migrantů především z Blízkého východu a severní Afriky, kteří požádali nebo chtějí požádat o udělení azylu. Vládní koalice se v dubnu shodla na podobě integračního zákona, který umožní kupříkladu snazší zaměstnávání běženců. Uprchlíci by měli mít mimo jiné povinnost učit se německy nebo úředně určené místo pobytu.
- pondělí 18. července: Osmnáctiletý Afghánec napadl nožem a sekerou cestující ve vlaku do Würzburgu a pět lidí zranil. Policie ho zastřelila.
- pátek 22. července: Němec íránského původu zastřelil devět lidí v oblasti mnichovského obchodního střediska Olympia. Následně se sám zabil.
- neděle 24. července: Odmítnutý syrský žadatel o azyl odpálil výbušninu v batohu u vstupu na hudební festival v bavorském městečku Ansbach. Zranil 15 lidí a sebe zabil. Tento útok, k němuž se přihlásila teroristická skupina Islámský stát, byl prvním pumovým sebevražedným atentátem v Německu.
- pondělí 19. prosince: Stoupenec IS najel s nákladním vozem do davu na jednom z vánočních trhů v Berlíně. Zabil jedenáct lidí včetně jedné Češky. Jeho dvanáctou obětí byl původní řidič uneseného polského kamionu. Tunisana Anise Amriho policie později dopadla a zastřelila poblíž italského Milána.
