Německo se dočkalo integračního zákona, umožní snazší zaměstnávání uprchlíků

Německá vládní koalice se shodla na podobě integračního zákona, který v zemi dosud chyběl. Změny umožní mimo jiné snazší zaměstnávání běženců. Podle březnového návrhu ministra vnitra by měli uprchlíci mimo jiné povinnost učit se německy nebo úředně určené místo pobytu.

Uprchlická vlna pomalu slábne díky uzavření balkánské trasy, Berlín ale musí vyřešit, jak zvládnout začleňování desetitisíců běženců do společnosti. „Padesát let po začátku přistěhovalectví dostane nyní Německo integrační zákon,“ prohlásil šéf poslanců sociální demokracie (SPD) Thomas Oppermann. 

Odmítnutí kvalifikačního kurzu bude znamenat sankce

Vláda chce motivovat firmy k vypisování stáží a kvalifikačních kurzů pro migranty. „Přitom bude platit, že kdo tento kvalifikační kurz před řádným ukončením opustí, přijde o dočasné povolení k pobytu a tím i o právo zůstávat v Německu. Trvalé povolení k pobytu budou moci uprchlíci získat jen tehdy, když prokážou úsilí o integraci,“ prohlásila Merkelová.

Připravili jsme základní body integračního zákona, který je vůbec první takovou normou v dějinách Spolkové republiky. Je to kvalitativní posun, kdy stát vidí jako jeden ze svých zákonných úkolů vytvářet nabídky podpory, ale také stanovit povinnosti pro všechny, kdo k nám přicházejí.
Angela Merkelová
německá kancléřka

Podle Zeit Online by mělo být pro uprchlíky po dobu tří let snazší dostat práci – dosud platí opatření, které upřednostňovalo místní obyvatele a Evropany. Žadatelé o azyl by do budoucna mohli být nabíráni také jako pracovníci na výpomoc. Celkem má být vytvořeno na 100 tisíc pracovních příležitostí.

Kde budou běženci žít, určí zpočátku úřady

Berlín chce zároveň zabránit vzniku ghett – proto má určovat žadatelům o azyl místo pobytu, dokud se o sebe nebudou schopni postarat sami.

Odborníci dlouhodobě varují, že žadatelé o azyl se budou chtít stěhovat do velkých měst, kde často žijí jejich příbuzní či členové jejich komunit a kde je rovněž snazší získat práci. Podle Ústavu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem je už nyní zjevné, že se uprchlíci nestěhují do oblastí, kde by bylo nejvíce zapotřebí nové pracovní síly.

V minulosti se objevily i návrhy, aby azylanti zalidnili města ve východní části Německa, která po sjednocení zaznamenala velký odliv obyvatel.

Německá kancléřka Angela Merkelová
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Německá vláda už začátkem února schválila zpřísnění azylových zákonů, díky nimž mimo jiné omezí možnost přistěhování rodin běženců, kteří v Německu získali azyl. Kabinet také zařadil na seznam bezpečných států Alžírsko, Tunisko a Maroko, takže občané těchto zemí už nebudou mít šanci azyl získat.

Do Německa v loňském roce přišlo asi 1,1 milionu migrantů především z Blízkého východu a severní Afriky, kteří požádali nebo chtějí požádat o udělení azylu. Letos přišlo do země dalších 100 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po druhé hodině ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba dvě stě osob přepravil cestující z letiště v ománském Maskatu. Druhý let Smartwings z Ománu by měl v Praze přistát kolem 9:30. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 29 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelská armáda v úterý ráno avizovala novou vlnu úderů na Teherán a Bejrút. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
03:45Aktualizovánopřed 38 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 48 mminutami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 8 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 9 hhodinami
Načítání...