Neodhalení plánovaného puče v Turecku bylo selháním tajných služeb, domnívá se analytik think-tanku Evropské hodnoty Jakub Šoku. Pravděpodobně to byla ale tajná služba, která s předstihem informovala generální štáb o možném puči, což patrně převrat zmařilo. „Není to tak velké selhání, ale neodhalený puč je obrovský problém,“ soudí Šoku.
Vývoj po neúspěšném pokusu o převrat a kroky prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana jsou velmi tvrdé a nelze odhadnout, jak dlouho budou čistky trvat. „V turecké společnosti převládá rozladění z popučového vývoje a očekávání temné budoucnosti,“ domnívá se Šoku. Podle něj hrozí zemi politická nestabilita a je nutné zvažovat kroky, které umožní vypořádat se s nepovedeným převratem, ale zároveň zůstane zachována vláda práva a demokratické svobody.
Pokus o vojenský převrat není v Turecku bezprecedentní. K podobným situacím došlo v moderních dějinách země třikrát, poslední pokus v roce 1980 byl neúspěšný. Současný stav je však podle analytika s předchozími puči nesrovnatelný, a to především v rychlosti a intenzitě represí.
Erdogan v minulosti deklaroval snahu změnit ústavu směrem k prezidentskému režimu. Ten by mu umožnil využívat pravomoci, které teď nemá. „Je potřeba si uvědomit, že Turecko je stále parlamentní republikou a exekutiva je tudíž v rukou předsedy vlády, nikoliv prezidenta,“ řekl Šoku. V současném vývoji však vidí posun se snahou koncentrovat moc a směřování k autoritářskému režimu.
Celou událost Šoku označil za jednoznačně vnitropolitickou, která však bude mít dopady na zahraniční politiku státu. „Obávám se, že jestli bude pokračovat nastolený kurz, tak dojde ke zhoršení vztahů se Západem, respektive Evropskou unií a Spojenými státy,“ dodal.
