Celkem 16 televizních kanálů, 45 deníků, 23 rozhlasových stanic, tři tiskové agentury. Turecké čistky jako odveta za puč z poloviny července udeřily na další veřejný segment – média. Úřady navíc vydaly zatykač na 47 novinářů. Prezident chce mít navíc do budoucna pod kontrolu armádu i tajné služby.
Turecko zavřelo přes osm desítek redakcí. Erdogan chce kontrolovat armádu i tajné služby
Policie dostala za úkol novináře zadržet v rámci vyšetřování osob blízkých duchovnímu Fethullahu Gülenovi. Ankara ho obviňuje ze zosnování puče, při němž přišlo o život nejméně 246 lidí.
Zmínění novináři pracovali pro opoziční list Zaman, který byl s Gülenem spojován a který začátkem března převzal pod kontrolu turecký režim. Ještě předtím nechaly úřady zavřít jiná opoziční média spojovaná s duchovním, který už léta žije v exilu ve Spojených státech. Gülen, který kdysi býval spojencem nynějšího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, převrat odsoudil a veškerá obvinění odmítl.
Z velké části byla zakázána média regionálního charakteru, ale také několik celostátních. Mezi nimi třeba Cihan – jedna z největších tureckých agentur. Z tištěných listů dostaly kromě Zamanu stopku také opoziční Taraf, Bugun či Meydan – většina z nich spojená s Gülenovým hnutím.
Pochod tureckých vojáků během pohřbu obětí
Turecko dosud v žebříčku svobody médií v jednotlivých zemích bylo na 151. pozici. Statistiku pravidelně vyhodnocuje společnost Reportéři bez hranic.
Personální čistky v nejrůznějších institucích v Turecku se už dotkly přes 60 tisíc vojáků, policistů, soudců, prokurátorů či učitelů, kteří byli buď zatčeni nebo propuštěni z práce. Dnes ministerstvo vnitra informovalo, že úřady už zadržely přes 15 tisíc lidí, z toho více než 10 tisíc vojáků. S 8113 osobami probíhá soudní řízení.
Turecko tvrdí, že Gülen může uprchnout z USA
Turecko má prý nyní informace, že by duchovní Gülen mohl uprchnout z USA. Uvedl to turecký ministr spravedlnosti Bekir Bozdag. Jako případné destinace Gülenova útěku jmenoval Austrálii, Mexiko, Kanadu, Jihoafrickou republiku či Egypt.
GALERIE
Stíhání stoupenců Gülena pokračuje
Islámský duchovní Gülen, který žije od roku 1999 v USA, býval kdysi spojencem nynějšího tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Ten ho ale nyní viní ze zosnování pokusu o puč z 15. července a Gülenovo hnutí Hizmet (Služba) označuje za teroristickou organizaci.
Fethullan Gülen žije v americké Pensylvánii od roku 1999
Gülen obvinění z přípravy puče odmítá, naopak naznačil, že pokus o převrat mohl zinscenovat sám Erdogan, aby zdůvodnil intenzivnější pronásledování svých kritiků. Washington Gülena vydat zatím odmítá, dokud mu Ankara nepředloží jasné důkazy o jeho podílu na pokusu o svržení vlády.