Pokus o puč v Turecku strana 3 z 5

Turecká policie podle agentury Anadolu zatkla bratra duchovního Fethullaha Gülena, kterého tamní vláda označuje za hlavního strůjce červencového pokusu o převrat. Gülen jakýkoliv podíl na plánování puče popírá a tvrdí, že jej zosnoval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Příznivce Fetullaha Gülena pronásleduje Ankara dlouhodobě.

Kvůli vyšetřování potlačeného puče Turecko zadrželo celkem 32 tisíc lidí, oznámil turecký ministr spravedlnosti Bekir Bozdag. Další lidé čelí trestnímu stíhání. Turci viní ze zosnování puče duchovního Fethullaha Gülena, který žije ve Spojených státech a jehož příznivce Ankara dlouhodobě pronásleduje.

Německá televizní a rozhlasová stanice Deutsche Welle zažalovala tureckou vládu. Žádá vydání záznamu rozhovoru s tamním ministrem mládeže a sportu. Jeho úřad materiál zabavil, protože se mu nelíbily otázky kladené reportérem. Novinář se v rozhovoru zajímal o práva žen nebo o čistky, k nimž Ankara přistoupila po zmařeném pokusu o puč.

Mezinárodní ratingová agentura Moody's snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Turecka z investičního do spekulativního pásma. Pro Turky to znamená možné vyšší náklady na půjčky. Ekonomikou země už otřásly nedávné teroristické útoky, pokus o puč i ruské sankce.

Islámský duchovní Fethullah Gülen žijící v exilu v USA přímo obvinil tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana ze zosnování červencového pokusu o převrat. Informovala o tom agentura DPA. Gülen dosud spíše jen naznačoval, že by strůjcem nezdařeného puče mohl být sám Erdogan. Vláda v Ankaře zase od začátku viní z převratu Gülena a žádá jeho vydání z USA.

Turecká policie provedla razii v istanbulském justičním paláci, kde zatkla několik lidí. Učinila tak poté, co prokuratura vydala zatykače na stovku zaměstnanců justice. Turecké ministerstvo práce rovněž oznámilo, že propustilo na 785 svých zaměstnanců. Jde o další ze série čistek ve státní správě po červencovém pokusu o převrat.

Řecko odmítlo žádost o azyl ze strany prvních tří tureckých vojáků, kteří uprchli do této země po červencovém neúspěšném pokusu o převrat. Vojáci se ale mohou ještě proti verdiktu odvolat. O osudu jejich pěti kolegů se rozhodne později.

Německá rozhlasová a televizní stanice Deutsche Welle (DW) kritizuje turecké úřady za zabavení rozhovoru s tamním ministrem mládeže a sportu Akifem Kilicem. Podle mluvčího ministerstva kladl reportér otázky o čistkách a právech žen, které nebyly předem domluvené. Po skončení rozhovoru nesměl televizní štáb z budovy resortu odejít, dokud natočený materiál neodevzdá.

Americký prezident Barack Obama přislíbil svému tureckému protějšku Recepu Tayyipu Erdoganovi spolupráci při postihu strůjců nezdařeného červencového puče.

Více než třicet tisíc lidí demonstrovalo v Kolíně nad Rýnem proti tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi a jeho protikurdské politice. V rámci boje s Islámským státem totiž Ankara útočí i na pozice separatistické Strany kurdských pracujících (PKK) a jen v sobotu zabila nebo zranila stovku kurdských bojovníků.

Evropská unie a Turecko budou pokračovat v naplňování dohod ohledně liberalizace vízového styku pro Turky cestující do EU a omezení migračního proudu do Unie. Po jednání ministrů zahraničí zemí evropské osmadvacítky s tureckým ministrem po evropské záležitosti Ömerem Çelikem to řekla šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Zástupce Turecka také na neformálním zasedání v Bratislavě předložil ministrům důkazy o rozsahu nedávného pokusu o puč.

Třicátý srpen je v Turecku oslavován jako Den vítězství v turecko-řecké válce o nezávislost v roce 1922. Letošní oslavy se konají jen měsíc a půl po neúspěšném pokusu o armádní puč a následném posílení moci prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Pokus o převrat v Turecku a masivní čistky, které po nich vláda zahájila, komplikují situaci v Německu. Vztahy se nevyostřují jen mezi Berlínem a Ankarou, ale i mezi několikamilionovou tureckou menšinou. Situaci ještě vyhrotilo prohlášení kancléřky, že očekává od německých Turků výraznou loajalitu. Koaliční socialisti a opozice ji obvinili ze štěpení společnosti.

Obyvatelé jedné turecké vesnice na břehu Černého moře se dozvěděli o zmařeném pokusu o převrat v červenci s desetidenním zpožděním. Jsou totiž bez elektřiny, bez které si nemohou pustit ani rádio. Nyní žádají v petici o zavedení proudu, aby mohli propříště držet krok s okolním světem. Píše o tom turecký deník Hürriyet.

Pokud Turecko do konce roku nezíská bezvízový styk s Evropskou unií, přestane přijímat uprchlíky, které osmadvacítka vrací z řeckých ostrovů. V rozhovoru pro Die Welt to řekl turecký velvyslanec při Evropské unii Selim Yenel. Ankara současně očekává, že do roku 2023 rozšíří řady evropského společenství.

Čistky v Turecku po zmařeném puči pokračují. Ráno policie v Istanbulu provedla razii ve stovkách firem, které jsou podezřelé z napojení na duchovního Fethullaha Gülena. Podle televizní stanice CNN Türk prokuratura v rámci operace vydala 187 zatykačů, které se týkají i některých předních byznysmenů.

Turecko ve středu v souvislosti s vyšetřováním červencového pokusu o puč vydalo dva dekrety, které znamenají rozsáhlé propouštění v ozbrojených složkách. O práci připravily více než dva tisíce policistů a stovky vojáků a zaměstnanců telekomunikačního úřadu BTK. Současně vyšel ještě jeden dekret, který naopak propouští 38 tisíc lidí z vězení.

Na dalších 173 soudních zaměstnanců vydaly turecké úřady zatykače v souvislosti s vyšetřováním červencového pokusu o puč. Turecká policie současně prohledává budovy tří soudů v Istanbulu. Mezitím exploze u policejní stanice poblíž města Diyarbakir na jihovýchodě Turecka připravila o život nejméně tři lidi. Podle státní tiskové agentury Anadolu šlo o bombový útok ze strany kurdských separatistů.

Turecká policie provedla v noci na čtvrtek razii v istanbulském sídle opoziční Lidové demokratické strany (HDP). Turecká vláda ji obviňuje ze spojení s kurdskými separatisty ze Strany kurdských pracujících (PKK). Potvrdila to mluvčí strany Bermali Demirdögenová s tím, že policie zabavila mimo jiné počítačové disky a laptopy. Podle nejnovějších čísel prišlo po neúspěšném pokusu o puč o práci 76 tisíc zaměstnanců veřejného sektoru. Úřady zahájily pátrání po 648 soudcích a prokurátorech.

Turecký vojenský důstojník, který sloužil ve Spojených státech v misi NATO, žádá o americký azyl. Rozhodl se tak poté, co ho Ankara povolala zpět do vlasti, uvedla agentura Reuters s odkazem na americké činitele. Jedná se o první podobný případ od pokusu o vojenský převrat, po němž Ankara zahájila rozsáhlé čistky. Ty se dotkly tisíců vojáků včetně 40 procent generálů.

Slovenka Sylvia Tiryakiová se objevila na seznamu cizinců, kteří se údajně podíleli na nezdařeném puči z poloviny července. Černou listinu šíří turecké prorežimní noviny. Akademičce působící na istanbulské univerzitě hrozí soud, stejně jako devíti dalším cizincům. Podle tisku jsou agenty CIA. Tiryakiová vinu popírá.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v Istanbulu během demonstrace odsuzující pokus o puč zopakoval, že by podepsal znovuzavedení trestu smrti. Podle Erdogana jej má velká část zemí světa. Dosud největší demonstrace na podporu prezidenta po nezdařeném puči se účastnilo více než milion lidí. Na akci přišli i zástupci dvou opoziční stran.

Předseda rakouské pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinz-Christian Strache uvedl, že mu zmařený červencový pokus o převrat v Turecku připomíná požár Říšského sněmu v Berlíně z roku 1933, který byl milníkem na cestě k nacistické diktatuře. Výrok může podle rakouských médií ještě zhoršit již tak značně napjaté rakousko-turecké vztahy.

Vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana zahájila čistku ve vlastních řadách. Reaguje tak na neúspěšný pokus části armády o převrat.