V Turecku vydali zatykače na dalších 173 soudních zaměstnanců

9 minut
Turecko po pokusu o puč
Zdroj: ČT24

Na dalších 173 soudních zaměstnanců vydaly turecké úřady zatykače v souvislosti s vyšetřováním červencového pokusu o puč. Turecká policie současně prohledává budovy tří soudů v Istanbulu. Mezitím exploze u policejní stanice poblíž města Diyarbakir na jihovýchodě Turecka připravila o život nejméně tři lidi. Podle státní tiskové agentury Anadolu šlo o bombový útok ze strany kurdských separatistů.

Další skupina soudních zaměstnanců je podle deníku Hürriyet podezřelá, že se zapojila do spiknutí vedeného hnutím duchovního Fethullaha Gülena, jež podle turecké vlády převrat zorganizovalo.

Mimo to vicepremiér Numan Kurtulmuş oznámil, že Turecko bude na základě nově vládou schváleného nařízení dál propouštět na ministerstvech zahraničí vnitra, stejně jako u pobřežní stráže a v armádě.

Turecké úřady nyní prošetřují, zda příznivci Gülenova hnutí neukradli v roce 2010 otázky připravené pro zkoušky pro práci ve státní správě. Kurtulmuş podle AP uvedl, že propuštěni z práce budou i ti, kdo složili zkoušku na základě ukradených otázek.

  • 36 000 lidí zadrženo
  • 17 000 formálně zatčeno
  • 5000 státních zaměstnanců dostalo výpověď
  • 76 000 státních zaměstnanců bylo „dočasně zbaveno funkcí“

Výbuch poblíž města Diyarbakir na jihovýchodě Turecka zasáhl silnici u vesnice Şükürlü, která spojuje okresy Çinar a Bismil, a budovu policejní stanice. Zemřeli nejméně dva policisté a jeden civilista. Bomba podle fotografií vyhloubila na místě obrovský kráter a přilehlou policejní budovu zcela zničila.

Na policejní a vojenské cíle útočí na jihovýchodě země především povstalci ze zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Ti po loňském krachu mírových jednání s vládou opět se zbraní v ruce bojují za autonomní Kurdistán a za práva Kurdů v Turecku. Během armádní ofenzivy proti Kurdům už zahynulo několik tisíc kurdských bojovníků a stovky civilistů a vojáků.

Dohoda EU–Turecko? Unie prý reaguje podrážděně

Turecko znovu pohrozilo Evropské unii vypovězením dohody o vracení migrantů, pokud osmadvacítka nesplní své závazky zejména ohledně zrušení víz pro Turky cestující do EU. V rozhovoru pro pondělní vydání německého deníku Bild turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu řekl, že pokud Brusel víza nezruší do října, nemůže zaručit další fungování ujednání o migrantech, které začalo platit letos v březnu a proud uprchlíků z Turecka do Řecka výrazně zpomalilo. Zdůraznil také, že dohody by se měly dodržovat z obou stran a pokud k tomu nedojde, přestanou platit.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu
Zdroj: Reuters
Podívejme se třeba na dohodu o migrantech. Máme smlouvy, v nichž je jasně stanoveno, že v říjnu bude platit pro všechny Turky bezvízový styk. A když na tyto smlouvy poukážu, reagují najednou všichni podrážděně. Není ale přece možné, aby všechno, co je dobré pro EU, bylo z naší strany prováděno, a Turecko za to nic nedostalo.
Mevlüt Çavuşoglu
turecký ministr zahraničí

Podobné výroky na adresu EU zaznívají z Turecka v posledních měsících opakovaně. Evropská komise ale trvá na tom, že víza bude možné zrušit teprve ve chvíli, kdy budou splněny veškeré nutné podmínky.

EU si pro zrušení víz stanovila celkem 72 podmínek, které se týkají mimo jiné zabezpečení dokladů totožnosti, řízení migrace, bezpečnosti, základních lidských práv a zpětného přebírání migrantů.

Ankara ale podle Bruselu zatím všechny neplní a někteří eurokomisaři naznačili, že směrnice o bezvízovém cestování do konce roku nevznikne. Zdržení může přinést i kritika týkající se čistek ve veřejné správě a justici po nedávném neúspěšném pokusu o puč v Turecku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 12 mminutami

Dánsko i Německo poslaly vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž třináct vojáků průzkumné mise z Německa. Americký prezident Donald Trump trvá na získání strategického ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 52 mminutami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 1 hhodinou

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 2 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...