Na dalších 173 soudních zaměstnanců vydaly turecké úřady zatykače v souvislosti s vyšetřováním červencového pokusu o puč. Turecká policie současně prohledává budovy tří soudů v Istanbulu. Mezitím exploze u policejní stanice poblíž města Diyarbakir na jihovýchodě Turecka připravila o život nejméně tři lidi. Podle státní tiskové agentury Anadolu šlo o bombový útok ze strany kurdských separatistů.
V Turecku vydali zatykače na dalších 173 soudních zaměstnanců
Turecko po pokusu o puč (zdroj: ČT24)
Další skupina soudních zaměstnanců je podle deníku Hürriyet podezřelá, že se zapojila do spiknutí vedeného hnutím duchovního Fethullaha Gülena, jež podle turecké vlády převrat zorganizovalo.
Mimo to vicepremiér Numan Kurtulmuş oznámil, že Turecko bude na základě nově vládou schváleného nařízení dál propouštět na ministerstvech zahraničí vnitra, stejně jako u pobřežní stráže a v armádě.
Turecké úřady nyní prošetřují, zda příznivci Gülenova hnutí neukradli v roce 2010 otázky připravené pro zkoušky pro práci ve státní správě. Kurtulmuş podle AP uvedl, že propuštěni z práce budou i ti, kdo složili zkoušku na základě ukradených otázek.
- 36 000 lidí zadrženo
- 17 000 formálně zatčeno
- 5000 státních zaměstnanců dostalo výpověď
- 76 000 státních zaměstnanců bylo „dočasně zbaveno funkcí“
Výbuch poblíž města Diyarbakir na jihovýchodě Turecka zasáhl silnici u vesnice Şükürlü, která spojuje okresy Çinar a Bismil, a budovu policejní stanice. Zemřeli nejméně dva policisté a jeden civilista. Bomba podle fotografií vyhloubila na místě obrovský kráter a přilehlou policejní budovu zcela zničila.
Na policejní a vojenské cíle útočí na jihovýchodě země především povstalci ze zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Ti po loňském krachu mírových jednání s vládou opět se zbraní v ruce bojují za autonomní Kurdistán a za práva Kurdů v Turecku. Během armádní ofenzivy proti Kurdům už zahynulo několik tisíc kurdských bojovníků a stovky civilistů a vojáků.
Dohoda EU–Turecko? Unie prý reaguje podrážděně
Turecko znovu pohrozilo Evropské unii vypovězením dohody o vracení migrantů, pokud osmadvacítka nesplní své závazky zejména ohledně zrušení víz pro Turky cestující do EU. V rozhovoru pro pondělní vydání německého deníku Bild turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu řekl, že pokud Brusel víza nezruší do října, nemůže zaručit další fungování ujednání o migrantech, které začalo platit letos v březnu a proud uprchlíků z Turecka do Řecka výrazně zpomalilo. Zdůraznil také, že dohody by se měly dodržovat z obou stran a pokud k tomu nedojde, přestanou platit.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu
Podívejme se třeba na dohodu o migrantech. Máme smlouvy, v nichž je jasně stanoveno, že v říjnu bude platit pro všechny Turky bezvízový styk. A když na tyto smlouvy poukážu, reagují najednou všichni podrážděně. Není ale přece možné, aby všechno, co je dobré pro EU, bylo z naší strany prováděno, a Turecko za to nic nedostalo.
Podobné výroky na adresu EU zaznívají z Turecka v posledních měsících opakovaně. Evropská komise ale trvá na tom, že víza bude možné zrušit teprve ve chvíli, kdy budou splněny veškeré nutné podmínky.
EU si pro zrušení víz stanovila celkem 72 podmínek, které se týkají mimo jiné zabezpečení dokladů totožnosti, řízení migrace, bezpečnosti, základních lidských práv a zpětného přebírání migrantů.
Ankara ale podle Bruselu zatím všechny neplní a někteří eurokomisaři naznačili, že směrnice o bezvízovém cestování do konce roku nevznikne. Zdržení může přinést i kritika týkající se čistek ve veřejné správě a justici po nedávném neúspěšném pokusu o puč v Turecku.