Slovenská akademička žádá omluvu, turecká média ji označila za pučistku

Slovenka Sylvia Tiryakiová se objevila na seznamu cizinců, kteří se údajně podíleli na nezdařeném puči z poloviny července. Černou listinu šíří turecké prorežimní noviny. Akademičce působící na istanbulské univerzitě hrozí soud, stejně jako devíti dalším cizincům. Podle tisku jsou agenty CIA. Tiryakiová vinu popírá.

Turecká akademička slovenského původu se krátce před vypuknutím převratu údajně sešla s americkým odborníkem na Blízký východ Henrim Barkeym. Některé noviny napsaly, že Barkey je agentem CIA a s deseti účastníky schůzky prý hovořil i o převratu.

Tiryakiová, která žije v Turecku 15 let, to ale označila za „absolutní nesmysl“. S Barkeym prý jednal i ředitel centra ORSAM, které je napojené na turecké ministerstvo zahraničí.

Denníku N akademička řekla, že to považuje za „útok na svou osobu, reputaci, ale i bezpečnost“. Informace médií odmítla a požaduje od nich omluvu. V kontaktu je nyní se slovenským konzulátem v Istanbulu. 

Ve vazbě zůstává po puči 22 tisíc lidí

Od neúspěšného pokusu o puč platí v Turecku výjimečný stav. Při rozsáhlých čistkách bylo zadrženo 30 tisíc lidí, z nichž jich 22 tisíc zůstává ve vazbě. Dalších 60 tisíc osob přišlo o práci včetně učitelů, vojáků, soudců a státních zaměstnanců. Zavřena byla řada univerzit a skončila i některá média.

Ze zosnování puče turecká vláda obviňuje islámského duchovního Fethullaha Gülena, který žije léta v USA a jehož hnutí Erdogan pronásleduje dlouhodobě. Duchovní vinu odmítá, naopak naznačil, že za pokusem o převrat mohl stát sám Erdogan.

Washington ale Gülena nechce vydat do Turecka, dokud mu Turci nepředloží důkazy o tom, že skutečně puč zosnoval. Turecký ministr spravedlnosti Bekir Bozdag už Spojené státy varoval, že pokud nepošlou Gülena do Turecka, obětují své vztahy s Ankarou kvůli „teroristovi“.

Uvnitř Turecka i na Západě se ozývají hlasy, že se prezident Recep Tayyip Erdogan snaží situace využít, aby pokořil opozici, které se dlouhodobě nelíbil jeho autoritářský způsob vládnutí.

Zastavení přístupových rozhovorů chce i místopředseda europarlamentu

Erdogan mluví mimo jiné o znovuzavedení trestu smrti, což se nelíbí Evropské unii, která Ankaře hrozí ukončením přístupových rozhovorů. Rakouský kancléř Christian Kern a šéf rakouské diplomacie Sebastian Kurz už minulý týden prohlásili, že by mělo být jednání o vstupu Turecka do EU zastaveno, za což Ankara Vídeň značně zkritizovala.

K rakouskému názoru se ale nově přidal i místopředseda Evropského parlamentu Alexander Graf Lambsdorff. Naopak eurokomisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger podpořil pokračování přístupových rozhovorů.