Pokus o puč v Turecku strana 5 z 5

Turecký prezident Erdogan vyhlásil v zemi po pátečním pokusu o puč tříměsíční výjimečný stav. Učinil tak po zasedání vlády a bezpečnostní rady státu. Zároveň uvedl, že bude pokračovat zatýkání a boj proti hnutí vlivného duchovního Fethullaha Gülena, které označuje za teroristickou organizaci. Do pátečního pokusu o převrat v Turecku podle něj byly zapojeny i jiné země.

Téměř všechny části turecké společnosti zasáhly rozsáhlé čistky, které vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana spustila po neúspěšném pátečním pokusu o státní převrat. Dotkly se již více než 60 tisíc vojáků, policistů, soudců, státních zástupců, učitelů a státních úředníků, kteří byli buď zatčeni, vyhozeni z práce či odvoláni ze svých funkcí. Na čistky zareagoval server WikiLeaks, když zveřejnil téměř 300 000 e-mailů ze schránek členů AKP.

Mezi Turky přetrvává nervozita s tím, jak v zemi probíhají velké změny, poznamenává zpravodaj ČT Jakub Szántó, který v Turecku natáčel v souvislosti s nezdařeným vojenským pučem. Na nervozitu policie doplatil i jejich štáb, který na zhruba hodinu a půl policie zadržela. Na Blízkém východě se to ale podle něj jednou za čas stává. Aby policisté pochopili, z jaké země jsou, pomohla také zmínka o některých českých fotbalistech, jako jsou Baroš nebo Ujfaluši, kteří někdy hostovali v tureckých klubech.

Znovuzavede Turecko trest smrti? To je jedna z nejpalčivějších otázek, které aktuálně visí ve vzduchu po pátečním puči v zemi. Poslední poprava se v Turecku uskutečnila v roce 1984, nejvyšší trest byl zrušen v roce 2004 v rámci snahy Ankary o vstup do Evropské unie. Brusel již Turecko varoval, že hrdelní trest je neslučitelný s členstvím v EU. Ve světě jej praktikuje asi 60 států.

Neúspěšný pokus o vojenský převrat v Turecku vyvolal řadu otázek. Jak spolehlivé je Turecko jako členský stát NATO? A hlavně: Jak dobře zabezpečené jsou jaderné zbraně Severoatlantické aliance, jejichž největší část je uložena právě na klíčové turecké základně Incirlik? K nejzávažnějšímu porušení bezpečnostních opatření došlo v minulosti v Belgii, kde se civilisté dostali až k jaderným bombám.

Ankara formálně - zatím bez důkazů - požádala Spojené státy o vydání duchovního Fethullaha Gülena, jehož považuje za strůjce nedávného neúspěšného převratu v Turecku. Premiér Binali Yildirim to potvrdil státním médiím. Gülen dlouhodobě žije v americké Pensylvánii a jakýkoli podíl na pokusu o vojenský převrat odmítá.

Ministerstvo školství propustilo 15 200 svých zaměstnanců a odebralo licence 21 tisíc učitelů pracujícím v soukromých institucích. Objevují se také požadavky na odstoupení děkanů všech tureckých univerzit. Prezident Recep Tayyip Erdogan mezitím v rozhovoru s americkou televizní stanicí CNN uvedl, že při pokusu o převrat jen o vlas unikl smrti. Zopakoval také ochotu podpořit znovuzavedení trestu smrti.

Turecko letos kvůli čistkám po neúspěšném puči na bezvízový styk s Evropskou unií zřejmě nedosáhne. V rozhovoru pro úterní vydání několika německých regionálních novin to prohlásil eurokomisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger, uvedla agentura Reuters. Bezvízový styk je jedním z klíčových bodů dohody mezi Ankarou a Bruselem ke zvládnutí migrační krize.

Pokus o vojenský puč v Turecku se dal podle arabisty a orientalisty Jana Čuříka předpovídat jen minimálně. Nechce se mu ale věřit, že turecká tajná služba neměla o ničem tušení. Důvodem k puči pak podle něj mohla být dlouhodobá snaha vlády odstřihnout armádu od finančních zdrojů.

Zatýkání tisíců vojáků a soudců nebo úvahy o obnovení trestu smrti kvůli pátečnímu pokusu o puč v Turecku znepokojují české politiky. V komentářích k dění po pokusu armády o převrat zdůrazňují, že Evropská unie i NATO potřebují, aby země zůstala stabilní. Zároveň je však nepřípustné, aby prezident Recep Tayyip Erdogan využil puč k potírání politické opozice a čistkám v armádě a justici.

V Turecku pokračuje vlna tvrdých postihů po pátečním pokusu o převrat. Pod policejním dohledem jsou aktuálně desítky generálů, v celé zemi bylo odvoláno 8 tisíc policistů. Tisícové počty zatčených v armádě i soudnictví doprovází mimořádná opatření včetně obrněných jednotek v Istanbulu či stíhacích hlídek nad celou zemí.  Zástupci EU upozorňují, že v bezprecedentním postupu Turecko nesmí pohřbívat právní stát.

Evropská unie jednoznačně odsuzuje nedávný pokus o vojenský puč v Turecku, dává ale zároveň najevo, že jeho důsledkem nesmí být odklon země od ochrany demokratických hodnot. Na okraj jednání ministrů zahraničí zemí EU to řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek s tím, že i po neúspěšném puči je důležité, aby měl v Turecku každý nárok na spravedlivý soud. Premiér Bohuslav Sobotka doufá, že turecká vláda nezneužije pokusu o puč k tomu, aby se masivně vypořádala se všemi politickými kritiky, i když některé její kroky tak začínají vypadat.

Kvůli zprávám o pokusu o vojenský převrat v Turecku se ještě v pátek propadl kurz turecké liry, v pondělí už zase začal zpevňovat. Turecké akciové trhy ale ještě reagují na kritické události a v pondělí dopoledne klesly o několik procent. Nezdařený puč v Turecku si v noci z pátku na sobotu vyžádal 290 mrtvých a více než čtrnáct set zraněných.

Turecká vláda má údajně k dispozici dokumenty dokazující, kdo je odpovědný za pokus o puč. Řekl to turecký premiér Binali Yildirim. Ohlásil také čerstvou bilanci události, podle níž v noci z pátku na sobotu přišlo o život 208 lidí, mezi nimiž je 60 policistů, tři vojáci a 145 civilistů. Turecké ministerstvo zahraničí předtím hovořilo o více než 290 obětech.

Příznivci tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana žádají trest smrti pro ty, kteří se v noci z pátku na sobotu pokusili o vojenský převrat v zemi. Na výkřiky „Chceme trest smrti!“ prezident údajně v Istanbulu odpověděl, že žádost lidu nemůže být ignorována. „V demokracii cokoli lidé chtějí, dostanou,“ prohlásil k davu. Během večera pak znovu do ulic Ankary i dalších měst vyšly tisíce Erdoganových podporovatelů. V metropoli bylo v souvislosti s pokusem o puč zatčeno 149 policistů.

Už 6000 tisíc lidí - převážně členy armády, ale i soudce a státní zástupce - daly úřady zatknout při vyšetřování pokusu o převrat v Turecku. U menšího letiště v Istanbulu se krátce střetli provládní vojska s povstalci, kteří se odmítli vzdát. Celý incident skončil jejich zatčením. Ministr spravedlnosti už dříve slíbil, že „velký úklid“ bude pokračovat. V zemi tak zavládl klid, při pohledu na vládní kroky k němu ale mají vnější pozorovatelé daleko.

Americký ministr zahraničí John Kerry uvedl, že pro vydání duchovního Fethullaha Gülena by Turecko muselo mít spolehlivý právní základ a předložit důkazy. Žádnou oficiální žádost na jeho vydání prý zatím neobdržel. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil Gülena, který žije dlouhá léta v USA, ze zorganizování pátečního pokusu o vojenský převrat. Gülen přitom jakoukoliv spojitost odmítá.

Osm tureckých vojáků, kteří po nezdařilém puči odletěli do Řecka, bude zřejmě vyhoštěno. Na sociální síti Twitter to uvedl turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Telefonicky mu to měl sdělit jeho řecký protějšek. Athény ale zatím krok formálně nepotvrdily.

Turecká vláda označila za strůjce armádního pokusu o státní převrat islámského kněze Fethullaha Gülena. Duchovní, který žije v exilu ve Spojených státech, nařčení důrazně odmítnul a naopak uvedl, že převrat v zemi mohl být zinscenovaný. Bývalý imám patřil ke spojencům prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, než v roce 2013 vypukl v Turecku obří korupční skandál. Z jeho zosnování Erdogan viní právě Gülena.

Česká vláda považuje za svůj prvořadý úkol postarat se o občany, kteří se po nočním pokusu o vojenský převrat nacházejí v Turecku. Odpoledne se jejich situací zabýval krizový štáb. Turecko patří k oblíbené destinaci českých turistů, ráno do letoviska Antalya odletělo přes sto českých turistů. Mezi oblíbená místa patří i Istanbul, kde se ještě o páteční noci střílelo. Právě letecké spojení mezi Prahou a Istanbulem už ale od sobotního večera znovu funguje podle letového řádu.

Armádní převrat byl potlačen, hlásí hlavní představitelé vlády v Turecku. Prezident Recep Tayyip Erdogan promluvil na veřejném shromáždění v Istanbulu a vyzval Spojené státy k vydání duchovního Fethullaha Gülena, kterého má vláda za strůjce pátečního pokusu o převrat. USA by podle něj měly známého klerika vydat, „pokud chtějí být opravdu strategickým partnerem“. Gülen patří mezi prominentí islámské kleriky a žije v zámořském exilu. Jakékoliv spojení s tureckým povstáním na dálku odmítl.

V řeckém přístavním městě Alexandrupolis v sobotu dopoledne přistál turecký vojenský vrtulník s osmi muži na palubě. Pasažéři po zmařeném státním převratu v Turecku, vyvolaném částí armády, požádali v Řecku o azyl. Posádka byla ihned zadržena řeckými úřady, Turecko žádá o jejich vydání.

Ministr zahraničních věcí České republiky Lubomír Zaorálek (ČSSD) po jednání krizového štábu řekl, že nedoporučuje cestovat do Ankary, Istanbulu a jihovýchodního Turecka. Důvodem jsou události, které se staly v pátek v noci a v sobotu ráno. Pokus o armádní puč byl sice zažehnán a situace se uklidňuje. Zaorálek ale upozornil, že Česká republika je připravená poslat do Turecka v případě nouze letadlo, které odletí do dvou hodin.

Během sobotní noci několik stovek vojáků šokovalo Turecko i celý svět pokusem převzít moc. Nejprve se zdálo, že puč je dobře připravený a rebelové kontrolují klíčové oblasti v zemi. Nakonec k převratu nedošlo a povstalci byli zpacifikováni – podle komentátorů neměli dostatečnou podporu ani mezi vojáky, ani u tureckého obyvatelstva.