Turci žádají pro pučisty trest smrti. „Cokoli lidé chtějí, v demokracii dostanou,“ řekl Erdogan

Příznivci tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana žádají trest smrti pro ty, kteří se v noci z pátku na sobotu pokusili o vojenský převrat v zemi. Na výkřiky „Chceme trest smrti!“ prezident údajně v Istanbulu odpověděl, že žádost lidu nemůže být ignorována. „V demokracii cokoli lidé chtějí, dostanou,“ prohlásil k davu. Během večera pak znovu do ulic Ankary i dalších měst vyšly tisíce Erdoganových podporovatelů. V metropoli bylo v souvislosti s pokusem o puč zatčeno 149 policistů.

V Istanbulu se v neděli konal pohřeb šesti obětí neúspěšného puče, mezi nimiž byl i Ilhan Varank, bratr Mustafy Varanka, který byl poradcem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Prezident byl jedním z těch, kteří nesli Varankovu rakev.

Pohřbu se účastnily tisíce lidí. Někteří z přítomných podle agentury AP vyzývali k trestu smrti pro duchovního Fethullaha Gülena, kterého Erdogan označil za strůjce puče. Stejné výzvy se objevily i na setkání tureckého prezidenta s příznivci před jeho istanbulskou rezidencí.

O trestu smrti bude podle něj jeho vláda jednat s opozičními stranami. „Nebudeme toto rozhodnutí odkládat. Ti, kteří se pokusili o převrat v této zemi, musí zaplatit,“ dodal turecký prezident.

Turecko nikoho nepopravilo od roku 1984 a nejvyšší trest byl zrušen v roce 2004 v rámci snahy Ankary o vstup do Evropské unie. V členských zemích je totiž jak z ustanovení samotné EU, tak i Rady Evropy plošně zakázán. 

Tisícovky lidí v ulicích skandují Erdoganovo jméno

Večer opět vyšly do ulic Ankary i dalších měst tisíce Turků, aby tak dali po pátečním zmařeném pokusu o převrat najevo svou podporu prezidentu Erdoganovi a jeho straně. Demonstranti drželi v rukou turecké vlajky a zaplavili ankarské náměstí Kizilay a Taksim v Istanbulu.

Erdoganovi příznivci na Taksimském náměstí v Istanbulu
Zdroj: ČTK/AP/Emilio Morenatti

Turečtí představitelé vyzvali obyvatele, aby zůstali ostražití a pokračovali v ochraně turecké demokracie. Prezident dokonce obyvatelům vzkázal, aby zůstali v ulicích až do pátku.

Podobné demonstrace se uskutečnily i před prezidentovou rezidencí v Istanbulu, v převážně kurdském Diyarbakiru a pobřežních městech Izmir a Antalya, uvedla turecká média. Při zmařeném pokusu o vojenský puč zahynulo nejméně 290 lidí a dalších přes 1400 jich utrpělo zranění.

V Ankaře zadrženo 149 policistů

V turecké metropoli bylo podle agentury Anadolu s odvoláním na úřad ankarského guvernéra zadrženo 149 policistů. V rámci probíhajícího vyšetřování pokusu o vojenský puč bylo rovněž zadrženo 70 generálů a admirálů, včetně bývalého velitele tureckého letectva Akina Öztürka.

Během rozsáhlého zatýkání bylo již zadrženo kolem 6000 lidí, především vojáků, mezi nimiž jsou i vysoce postavení generálové. Jedním z nich je i Bekir Ercan Van, velitel letecké základny Inçirlik na jihu Turecka, odkud startují stroje mezinárodní koalice do boje proti Islámskému státu v Sýrii a Iráku.

Ve vazbě skončili také soudci a státní zástupci včetně těch z ústavního soudu, Státní rady a Kasačního soudu, nejvyšších soudních instancí Turecka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 10 mminutami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 11 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 15 mminutami

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 50 mminutami

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 1 hhodinou

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 2 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 4 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 6 hhodinami
Načítání...