Z pokusu o převrat se navzájem obviňují Erdoganova vláda a duchovní Gülen

Turecká vláda označila za strůjce armádního pokusu o státní převrat islámského kněze Fethullaha Gülena. Duchovní, který žije v exilu ve Spojených státech, nařčení důrazně odmítnul a naopak uvedl, že převrat v zemi mohl být zinscenovaný. Bývalý imám patřil ke spojencům prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, než v roce 2013 vypukl v Turecku obří korupční skandál. Z jeho zosnování Erdogan viní právě Gülena.

Podle Erdogana za pokusem o převrat stojí „paralelní struktury“, což je termín, jímž pravidelně častuje příznivce hnutí duchovního Fethullaha Gülena. Prezident Turecka se domnívá, že Gülen se v zemi snaží získat moc v soudnictví, vzdělávacím systému, médiích i v armádě. Cílem má být svržení Erdoganovy vlády.

Turecký ministerský předseda Binali Yildirim varoval, že každá země, která se Gülena postaví, nebude přítelem Turecka a bude vnímána jako stát, který je ve válce s tímto členem NATO. Okruh kolem bývalého imáma považuje turecký režim za teroristickou skupinu, navíc ozbrojenou.

Existuje možnost, že to mohl být zinscenovaný převrat (Erdoganovou stranou AKP), jehož cílem bylo moci vznášet další obvinění vůči mým stoupencům a armádě.
Fethullah Gülen
turecký islámský intelektuál žijící v USA

Gülen se od puče distancoval a odsoudil jej. „Za posledních padesát let jsem zažil několik vojenských převratů a pokládám za krajně urážlivé, že jsem obviňován, že bych s tímto pokusem mohl mít cokoli společného. Kategoricky tato obvinění odmítám,“ uvedl pětasedmdesátiletý muž. „Co nejostřeji pokus o vojenský převrat v Turecku odsuzuji,“ dodal.

S Gülenem bojoval Erdogan o moc

Gülen a jeho blízcí lidé sehráli významnou úlohu v roce 2007, kdy se armáda pokusila zakázat Erdoganovu stranu AKP po jejím výrazném úspěchu ve volbách. Reakcí byly mohutné vládní čistky, během nichž byl uvězněn jeden z významných generálů armády a její další představitelé. Výsledkem čistek bylo zbavení vrchního velení armády značné části moci.

K tomu Erdogan využil sílu policie, žalobců, ale i špehů loajálních Gülenovi. Poté, co se vojenské soudy rozběhly naplno, obrátila se AKP i proti stoupencům bývalého imáma. Ti totiž podle Erdogana v roce 2013 stáli za vyšetřováním korupčních skandálů v mocenském okruhu současného tureckého prezidenta.

Mezinárodní deník Financial Times poznamenává, že právě korupční aféra oslabila turecké instituce. Jejich slabosti chtěla podle listu využít armáda, o což se nezdařilým pokusem o puč také pokusila. Názor, že za převratem stojí Gülen a jeho hnutí, však považuje Financial Times za „konspirační“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zaútočilo na železnici nebo přístav Izmajil. Úřady hlásí mrtvé

Rusko zaútočilo dronem na osobní vlak v Oděské oblasti, dva lidé zemřeli. Ve stejné oblasti v noci na čtvrtek zaútočily ruské síly na říční přístav Izmajil. Ukrajinská obrana zneškodnila 111 ze 133 ruských dronů, uvádí letectvo napadené země. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony napadly Baškirsko, Orenburskou oblast a Sevastopol.
11:43Aktualizovánopřed 10 mminutami

Zemětřesení v Kolumbii má 273 obětí, další stovky lidí se pohřešují

Pondělní zemětřesení v Kolumbii si dosud vyžádalo nejméně 273 obětí na životech. Dalších 377 lidí se pohřešuje, píše agentura Reuters s odvoláním na kolumbijské úřady. Latinskoamerická země druhým dnem drží státní smutek, zatímco pokračují záchranné a vyhledávací práce. Kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella v zemi vyhlásil stav hospodářské nouze.
03:47Aktualizovánopřed 18 mminutami

Soud zamítl Trumpovu žalobu na Harvard kvůli ochraně židovských studentů

Federální soudce v Bostonu ve čtvrtek zamítl žalobu administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle které Harvardova univerzita dostatečně neochránila židovské a izraelské studenty před obtěžováním. Trumpova vláda podle soudce Richarda Stearnse v březnové žalobě neprokázala dostatečně věrohodně, že jsou v kampusu elitní univerzity porušovány federální zákony o občanských právech, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

V přístavu v Rotterdamu došlo k výbuchu, jeden mrtvý a několik zraněných

V rotterdamském přístavu v Nizozemsku ve čtvrtek kolem poledne došlo k explozi, která zabila jednoho člověka a několik dalších zranila, informovala agentura Reuters s odkazem na tamní policii. Příčina incidentu je podle ní zatím neznámá. Sabotáži podle ní nic nenasvědčuje, ale i tuto možnost policisté vyšetřují. Výbuch neměl dopad na provoz terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) v přístavu, řekl jeho mluvčí.
13:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Polsko zadrželo Rusa, který měl plánovat vraždu občana USA a Ukrajiny

Polské bezpečnostní složky zadržely před několika dny ruského občana naverbovaného ruskými zpravodajskými službami, který plánoval zabít ve Varšavě člověka s dvojím občanstvím – americkým a ukrajinským –, oznámil dle polských médií premiér Donald Tusk. Zamýšlená oběť byla podle něj nepohodlná z pohledu režimu ruského vládce Vladimira Putina. Moskva se zatím nevyjádřila.
15:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Bulharsko zakládá svou první komunitu pro soužití s medvědy

Podle bulharské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF) se v rodopské obci Borino připravuje vznik komunity zaměřené na pokojné soužití s medvědy. Borino by se tak mohlo stát první obcí v zemi s plánem pro soužití s těmito šelmami podle modelu „bear-smart communities“, který vznikl v Kanadě v 90. letech.
před 2 hhodinami

Putin rozhněval Tokio návštěvou sporných Kuril

Ruský vládce Vladimir Putin poprvé navštívil Iturup, největší z Kurilských ostrovů, o které Moskva od druhé světové války vede spor s Tokiem. Šéf Kremlu tak učinil den po rozsáhlém cvičení ruské Tichomořské flotily a poté, co KLDR odpálila další balistickou střelu do Japonského moře. Japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegise se proti cestě ohradil. Ostrovy označil za japonské území – a to jak historicky, tak i s ohledem na mezinárodní právo. Tokio si předvolalo ruského velvyslance.
09:01Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Stát u soudu žádá po ruském velvyslanectví 135 milionů za užívání budov v Česku

Městský soud v Praze se ve čtvrtek začal zabývat sporem o dlužné nájemné za využívání budov ruskou diplomatickou misí v Praze a na dalších místech v tuzemsku. Diplomatický servis, který je příspěvkovou organizací ministerstva zahraničí a u soudu zastupuje český stát, požaduje v žalobě po ruském velvyslanectví zhruba 135 milionů korun. Soud ve čtvrtek přečetl listinné důkazy, jednání bude pokračovat v říjnu.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.