V Turecku pokračuje vlna tvrdých postihů po pátečním pokusu o převrat. Pod policejním dohledem jsou aktuálně desítky generálů, v celé zemi bylo odvoláno 8 tisíc policistů. Tisícové počty zatčených v armádě i soudnictví doprovází mimořádná opatření včetně obrněných jednotek v Istanbulu či stíhacích hlídek nad celou zemí. Zástupci EU upozorňují, že v bezprecedentním postupu Turecko nesmí pohřbívat právní stát.
Pod policejním dozorem je tureckých státních médií přes 100 generálů a admirálů, desítky z nich jsou v zadržovací vazbě. Čistky se nevyhnuly ani vojenské akademii tureckého letectva, kde protiteroristické sbory podle úřadů „pátrají po pučistech“.
Státní tisková agentura Anadolu dokonce přišla s oznámením, podle něhož se někdejší velitel tureckého letectva, generál Akin Öztürk, vyšetřovatelům přiznal, že stál za pátečním pokusem o státní převrat. Podle soukromé televizní stanice Habertürk se ale generál nepřiznal a naopak uvedl, že se převratu snažil zabránit.
„Nejsem osobou, která je zodpovědná za puč z 15. července,“ citovala Öztürka rovněž stanice NTV, která tvrdí, že má k dispozici kopii jeho svědectví. „Nevím, kdo plánoval či nařídil tento převrat. Já jsem měl v plánu navštívit svatbu dcery přítele v Istanbulu, ale nemohl jsem tam jet. Ráno jsem byl v Izmiru, kde jsem si potřeboval zařídit něco u notáře. Mohu to dokázat. Právě kvůli notáři jsem na tu svatbu nemohl,“ prohlásil údajně při výslechu generál.
Po zmaření vojenského puče v noci z pátku na sobotu zahájily úřady v Turecku rozsáhlé zatýkání. Zadrženo bylo kolem 7500 lidí, především vojáků, mezi nimiž jsou i vysoce postavení generálové. Ve vazbě skončili také soudci a státní zástupci včetně těch z ústavního soudu a dalších nejvyšších justičních instancí země.
Tvrdý postup Turecka nesmí zašlapat právní stát, kritizují zástupci EU
Turecko po nezdařeném puči je také tématem pondělní schůzky ministrů zahraničí EU. Pro respektování demokratických principů se vyslovila například šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. „Vláda práva a systém ústavních brzd a protivah musí být v Turecku zachovány,“ řekla při příchodu na jednání.
Podle eurokomisaře pro sousedskou politiku Johannese Hahna měly turecké úřady podle všeho dopředu připravené seznamy lidí k zatčení.
Také belgický ministr zahraničí Didier Reynders uvedl, že reakce tureckých úřadů na puč by měla být proporční a respektovat právní stát. Stejně jako jeho rakouský kolega Sebastian Kurz odmítl možnost obnovy trestu smrti v Turecku. Právě po té volá značná část tureckého obyvatelstva a podle všeho se tím hodlá vážně zabývat i parlament v Ankaře.
Šéf NATO podpořil Erdogana, Merkelová má obavy ze zatýkání
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg naproti tomu během telefonátu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem plně podpořil tureckou vládu a uvedl, že ve členském státě NATO není pro vojenské převraty místo.
„Uvítal jsem silnou podporu demokracie a demokraticky zvolené vlády, kterou vyjádřili lidé i všechny politické strany. Turecký lid ukázal obrovskou odvahu,“ uvedl šéf NATO ve svém prohlášení. Pokus o puč odsoudil a vyjádřil plnou podporu tureckým demokratickým institucím. Turecko rovněž označil za velmi důležitého člena NATO.
S Erdoganem hovořila po telefonu i německá kancléřka Angela Merkelová. Ta rovněž odsoudila puč jako nepřijatelný. Zároveň ale vyjádřila obavy v souvislosti s rozsáhlým zatýkáním, ke kterému v Turecku dochází. „Kancléřka vyzvala prezidenta, aby se řídil zásadami právního státu,“ uvedla mluvčí německé vlády.
Vzdušný prostor monitorují stíhací hlídky
Erdogan mezitím nařídil armádě nasadit bojová letadla F-16 k hlídkám nad Tureckem. V Istanbulu byla sestavena dodatečná speciální policejní jednotka. Má 1800 členů a bude použita k ostraze strategických objektů.
Nová jednotka policie v Istanbulu dostala k dispozici obrněné vozy. Velitel istanbulské policie Mustafa Çalişkan nařídil sestřelit jakýkoli vrtulník bez varování.
Podle vládních zdrojů hlídkovaly stroje F-16 v celém vzdušném prostoru Turecka už v noci na dnešek. Mezi zatčenými se ocitl i velitel letecké základny Incirlik generál Bekir Ercan Van. Právě z této základny startují k operacím v Sýrii stroje mezinárodní koalice. Provoz na Incirliku byl po několika hodinách odstavení v neděli obnoven.
USA: Nálety na islamisty pokračují bez omezení
Americká armáda v pondělí uvedla, že bojové operace proti Islámskému státu ze základny Incirlik nebyly nijak omezeny. V náletech na pozice islamistů v Sýrii pokračují americké i německé síly.
„Jsme optimističtí, že nemáme kvůli pokusu o puč žádné narušení operací,“ řekl šéf amerického sboru náčelníků štábů Joseph Dunford. Po pátečním pokusu o vojenský převrat Turecko uzavřelo svůj vzdušný prostor pro vojenská letadla, americká armáda však už v neděli informovala o tom, že operace ze základny Inçirlik byly obnoveny.
S uprchlými vojáky Řecko zahájí soud
Řecký premiér Alexis Tsipras v telefonátu tureckému protějšku Binalimu Yildirimovi sdělil, že Řecko zahájilo vydávací řízení s osmi vojáky, kteří v sobotu uprchli vrtulníkem do Řecka. Před soudem mají stanout během pondělí. Všichni tvrdí, že nevěděli, že je v Turecku puč a že nebyli jeho účastníky.
Jejich právnička Vasiliki Marinakiová řekla řecké televizi Skai, že muži plnili rozkaz nadřízených přepravovat raněné z istanbulských ulic. „To dělali, dokud se nedostali do palby policistů. Nevěděli, že se odehrává puč a nebyli do něj zapojeni,“ řekla Marinakiová.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu už v sobotu oznámil, že Ankara požádala o vydání „tureckých zrádcovských vojáků, kteří s vrtulníkem uprchli do Řecka“.
Tsipras už v sobotu, tedy několik hodin po nezdařeném puči, vyjádřil podporu „demokraticky zvolené“ turecké vládě. Řekl také, že případ Turků, kteří požádali o azyl, bude řešen rychle a v souladu s mezinárodním zákonem. Řecká vláda odhaduje, že by vydávací proces neměl trvat déle než čtrnáct dní. Marinakiová řekla, že za normálních okolností by „řízení mohlo trvat i rok“. „Je jasné, že nechtějí zpět do Turecka, bojí se, že budou popraveni,“ dodala. Vrtulník byl v neděli přepraven zpět do Turecka.
- Pokus části armády převzít moc začal v pátek večer uzavřením dvou důležitých mostů v Istanbulu, přelety stíhaček přes metropoli Ankaru a obsazením důležitých médií včetně státní televize.
- Představitelé povstání uvedli, že přebírají moc „kvůli rostoucí autokratičnosti současného režimu, narušení vlády sekulárního práva a kvůli zvýšené hrozbě terorismu“. V zemi se chystali zavést novou ústavu.
- Do ulic navzdory varování armády vyrazily davy podporovatelů i odpůrců povstání. Ochromen byl provoz hlavního istanbulského letiště, bomby dopadaly například na budovu parlamentu v Ankaře.
- O několik hodin později prezident Erdogan dorazil na Atatürkovo letiště mezi své příznivce a prohlásil pokus o převrat za zmařený. Slíbil rozsáhlé zatýkání, mstu všem povstalcům a také „konec éry, kdy byla armáda státem ve státě“.
- Během bojů zemřelo dle vládních údajů nejméně 208 lidí, z toho několik desítek na straně povstalců. Zraněných osob je zhruba 1440, po celé zemi dosud bylo zatčeno kolem 7500 lidí, z velké části členů armády či soudů.
- Erdogan před shromážděným davem vyzval USA k vydání duchovního Fethullaha Gülena, který žije od roku 1999 v Pensylvánii jako exulant. Turecká vláda ho má za hlavního strůjce povstání, Gülen ale spojitost s událostmi v Turecku ostře odmítl. Vláda v pondělí oznámila, že vlastní důkazy o zodpovědnosti za povstání.
