Turci žádají pro pučisty trest smrti. „Cokoli lidé chtějí, v demokracii dostanou,“ řekl Erdogan

Příznivci tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana žádají trest smrti pro ty, kteří se v noci z pátku na sobotu pokusili o vojenský převrat v zemi. Na výkřiky „Chceme trest smrti!“ prezident údajně v Istanbulu odpověděl, že žádost lidu nemůže být ignorována. „V demokracii cokoli lidé chtějí, dostanou,“ prohlásil k davu. Během večera pak znovu do ulic Ankary i dalších měst vyšly tisíce Erdoganových podporovatelů. V metropoli bylo v souvislosti s pokusem o puč zatčeno 149 policistů.

V Istanbulu se v neděli konal pohřeb šesti obětí neúspěšného puče, mezi nimiž byl i Ilhan Varank, bratr Mustafy Varanka, který byl poradcem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Prezident byl jedním z těch, kteří nesli Varankovu rakev.

Pohřbu se účastnily tisíce lidí. Někteří z přítomných podle agentury AP vyzývali k trestu smrti pro duchovního Fethullaha Gülena, kterého Erdogan označil za strůjce puče. Stejné výzvy se objevily i na setkání tureckého prezidenta s příznivci před jeho istanbulskou rezidencí.

O trestu smrti bude podle něj jeho vláda jednat s opozičními stranami. „Nebudeme toto rozhodnutí odkládat. Ti, kteří se pokusili o převrat v této zemi, musí zaplatit,“ dodal turecký prezident.

Turecko nikoho nepopravilo od roku 1984 a nejvyšší trest byl zrušen v roce 2004 v rámci snahy Ankary o vstup do Evropské unie. V členských zemích je totiž jak z ustanovení samotné EU, tak i Rady Evropy plošně zakázán. 

Tisícovky lidí v ulicích skandují Erdoganovo jméno

Večer opět vyšly do ulic Ankary i dalších měst tisíce Turků, aby tak dali po pátečním zmařeném pokusu o převrat najevo svou podporu prezidentu Erdoganovi a jeho straně. Demonstranti drželi v rukou turecké vlajky a zaplavili ankarské náměstí Kizilay a Taksim v Istanbulu.

Erdoganovi příznivci na Taksimském náměstí v Istanbulu
Zdroj: ČTK/AP/Emilio Morenatti

Turečtí představitelé vyzvali obyvatele, aby zůstali ostražití a pokračovali v ochraně turecké demokracie. Prezident dokonce obyvatelům vzkázal, aby zůstali v ulicích až do pátku.

Podobné demonstrace se uskutečnily i před prezidentovou rezidencí v Istanbulu, v převážně kurdském Diyarbakiru a pobřežních městech Izmir a Antalya, uvedla turecká média. Při zmařeném pokusu o vojenský puč zahynulo nejméně 290 lidí a dalších přes 1400 jich utrpělo zranění.

V Ankaře zadrženo 149 policistů

V turecké metropoli bylo podle agentury Anadolu s odvoláním na úřad ankarského guvernéra zadrženo 149 policistů. V rámci probíhajícího vyšetřování pokusu o vojenský puč bylo rovněž zadrženo 70 generálů a admirálů, včetně bývalého velitele tureckého letectva Akina Öztürka.

Během rozsáhlého zatýkání bylo již zadrženo kolem 6000 lidí, především vojáků, mezi nimiž jsou i vysoce postavení generálové. Jedním z nich je i Bekir Ercan Van, velitel letecké základny Inçirlik na jihu Turecka, odkud startují stroje mezinárodní koalice do boje proti Islámskému státu v Sýrii a Iráku.

Ve vazbě skončili také soudci a státní zástupci včetně těch z ústavního soudu, Státní rady a Kasačního soudu, nejvyšších soudních instancí Turecka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo novou vlnu úderů na Írán jedenáctou noc po sobě. Íránská média tvrdí, že zaznamenala exploze na několika místech v zemi. Americká armáda připojila, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
před 26 mminutami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 2 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 6 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 6 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.