Turecko spěje ke znovuzavedení trestu smrti. Kde dodnes popravují?

Znovuzavede Turecko trest smrti? To je jedna z nejpalčivějších otázek, které aktuálně visí ve vzduchu po pátečním puči v zemi. Poslední poprava se v Turecku uskutečnila v roce 1984, nejvyšší trest byl zrušen v roce 2004 v rámci snahy Ankary o vstup do Evropské unie. Brusel již Turecko varoval, že hrdelní trest je neslučitelný s členstvím v EU. Ve světě jej praktikuje asi 60 států.

Podle Amnesty International bylo v roce 2015 ve světě popraveno více než 1600 lidí, což je nejvíce od roku 1989. Téměř 90 procent zdokumentovaných poprav připadá na Írán, Pákistán a Saúdskou Arábii. Statistika ovšem nezahrnuje Čínu, kde byly popraveny tisíce lidí, ale záznamy o trestech smrti jsou vedené jako státní tajemství.

Po Číně se nejvíc popravovalo v Íránu, Pákistánu, Saúdské Arábii a až poté následují USA. Většina z těchto států trestá popravou za obchodování s drogami, korupci i cizoložství a rouhačství. Íránské soudy poslaly loni na smrt téměř tisícovku lidí. Většina nejvyšších trestů byla spojená s drogovými zločiny.

Írán je také jedním z posledních států, který v rozporu s mezinárodním právem popravuje nezletilé. V roce 2015 šlo minimálně o čtyři lidi, kteří byli v době spáchání zločinu mladší 18 let.

Podobně v Pákistánu bylo loni popraveno pět takových osob. Celkem tam ale za loňský rok bylo popraveno přes 320 lidí, zřejmě nejvíce v historii země. V Saúdské Arábii Amnesty International zaznamenala nárůst oproti roku 2014 o 76 procent. Trest smrti byl vykonán na 158 lidech. Většinou tam popravy probíhají stětím, ale i zastřelením. Těla popravených bývají někdy vystavována na veřejnosti.

Ve Spojených státech bylo loni popraveno 28 lidí, z toho nejvíce (13) v Texasu. Významný skok zaznamenala organizace Amnesty International i v některých jiných státech včetně Egypta a Somálska.

Od trestu smrti loni ustoupily čtyři země

V roce 2015 naopak od hrdelního trestu ustoupil Madagaskar, Fidži, Kongo a Surinam. Mongolsko schválilo nový trestní zákoník, který absolutní trest ruší a vejde v účinnost ke konci roku 2016. Zákony většiny zemí světa (102) tak poprvé v historii neobsahují trest smrti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránský ministr bezpečnosti je po smrti, Izrael hlásí oběti

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Teherán také potvrdil zabití ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruské drony zasáhly v Oděse obytné domy, ve Lvově sídlo vedení tajné služby

Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly obytné domy v jihoukrajinské Oděse, uvedly úřady. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý.
před 2 hhodinami

Macron vyzval k zastavení útoků na energetické objekty na Blízkém východě

Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom ve čtvrtek informoval na svém účtu na sociální síti X.
před 4 hhodinami

Ve Švýcarsku spadla kabina lanovky, jeden člověk zemřel

Po pádu lanovkové kabiny v lyžařském areálu Titlis v Engelbergu v centrálním Švýcarsku zahynul jeden člověk, prohlásil šéf místní kriminální policie Senad Sakic. Později policie upřesnila, že obětí je 61letá žena z regionu. V kabině byla sama. Cestující z ostatních kabin lanovky museli podle Sakice záchranáři evakuovat. Podle agentury DPA se neštěstí stalo v nadmořské výšce kolem dvou tisíc metrů, což ztížilo přístup záchranářů a policie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
před 7 hhodinami

Na summit NATO chce jet premiér, prezident ke změně zvyklostí nevidí důvod

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoÍrán vrací údery Izraeli, chudší arabské periferie řeší nedostatek krytů

První část odvety slíbené Íránem za zabití dvou nejvýš postavených představitelů už na Izrael dopadla. Při útocích koordinovaných s libanonským Hizballáhem zahynul manželský pár seniorů v Tel Avivu. Jinde ztrátám, kromě materiálních, zabránila protivzdušná obrana. Ne všude je ale pravidelně rozmístěná. Obyvatelé chudších arabských periferií si pak stěžují na nedostatek protiraketových krytů. Jejich rozložení je nerovnoměrné. Například pro desetitisícové město Džaldžulja na okraji aglomerace Tel Avivu nabízí speciální aplikace pouhé dva veřejné kryty, z toho jeden v suterénu mešity. Jeden z důvodů je ekonomický.
před 8 hhodinami

Představitelé Pákistánu a Afghánistánu oznámili dočasné příměří

Pákistánský ministr informací Attáulláh Tarár ve středu oznámil, že Pákistán kvůli muslimskému svátku íd al-fitr a s ohledem na prosbu Turecka a Saúdské Arábie pozastaví vojenské údery na cíle v Afghánistánu. Dočasný klid zbraní začne podle Tarára platit od středeční půlnoci a potrvá do půlnoci na 24. března. Příměří potvrdil později také mluvčí vlády afghánského Talibanu Zabiulláh Mudžáhid.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...