Ankara formálně - zatím bez důkazů - požádala Spojené státy o vydání duchovního Fethullaha Gülena, jehož považuje za strůjce nedávného neúspěšného převratu v Turecku. Premiér Binali Yildirim to potvrdil státním médiím. Gülen dlouhodobě žije v americké Pensylvánii a jakýkoli podíl na pokusu o vojenský převrat odmítá.
Turecko požádalo USA o vydání duchovního Gülena
Podle tureckého ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga, jehož citoval list Financial Times, žádost o vydání duchovního neobsahuje žádný konkrétní důkaz, že se Gülen na pátečním pokusu o převrat podílel. Místo toho se v ní podle Bozdaga uvádí komplexní informace o vyšetřování tohoto duchovního.
Bílý dům uvedl, že americký prezident Barack Obama už telefonicky hovořil se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Nabídl mu pomoc při vyšetřování pokusu o převrat, vyzval ho ale rovněž ke zdrženlivosti při trestání pučistů. Americké ministerstvo zahraničí navíc uvedlo, že žádost o vydání duchovního ještě fyzicky neobdrželo. Podobně se o žádosti vyjádřil i mluvčí Bílého domu Josh Earnest.
Žádost o vydání vlivného klerika ze Spojených států slíbil Erdogan krátce po potlačení povstání. Právě na něj vláda ukazuje jako na hlavního strůjce pokusu o převrat. Na pohřbu obětí páteční noci Erdogan prohlásil, že udělá vše pro odstranění „viru“ v tureckých státních institucích, což jsou podle něj příznivci Gülena.
Prezident Gülena již dlouho obviňuje ze snah o vybudování „paralelních struktur“ v řadách turecké justice, školství, médií a armády s cílem svrhnout jeho vládu. Podle Erdogana události v Turecku dokazují, že Gülenova skupina je ozbrojenou teroristickou organizací.
Absurdní věc, vzkazuje Gülen z USA
„Vyzývám americkou vládu, aby odmítla jakoukoli snahu zneužít extradiční proces k provádění politických odplat,“ uvedl v úterý Gülen v prohlášení, které zveřejnili jeho stoupenci. „Nemyslím si, že svět bere obvinění učiněné Erdoganem proti mé osobě vážně,“ řekl už v sobotním rozhovoru s novináři. Jak turecký duchovní dodal, svého vydání z USA se neobává.
Šéf americké diplomacie John Kerry už v neděli vzkázal, že Gülenovo vydání připadá v úvahu jen po dodání jasných důkazů. Premiér Turecka Binali Yildirim v pondělí bez dalších podrobností prohlásil, že vláda má dokumenty dokládající konkrétní vinu za povstání.
Erdoganovy výzvy k vyhoštění jsou podle Gülena jen dalším blafováním tureckého prezidenta. Erdogana a jeho taktiku přirovnal ke krokům nacistů Adolfa Hitlera v Německu. „Za posledních padesát let jsem zažil několik vojenských převratů a pokládám za krajně urážlivé, že jsem obviňován, že bych s tímto pokusem mohl mít cokoli společného. Kategoricky tato obvinění odmítám,“ uvedl pětasedmdesátiletý muž. „Co nejostřeji pokus o vojenský převrat v Turecku odsuzuji,“ dodal.
Kdysi spojenec Erdogana, teď nepřítel č. 1
Bývalý imám Gülen patřil ke spojencům prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, než v roce 2013 vypukl v Turecku obří korupční skandál. Z jeho zosnování Erdogan viní právě Gülena.
Čtyřiasedmdesátiletý Gülen je zakladatelem hnutí Hizmet, které prosazuje úctu k vědě, mezináboženský dialog a demokracii. V Turecku má hnutí, činné i v řadě dalších států, velký vliv, působí ve školství, zdravotnictví, finanční sféře i v médiích.
S Gülenem byl spojován i opoziční list Zaman, který začátkem března převzal pod kontrolu turecký režim. Již dříve nechaly úřady zavřít jiná opoziční média spojovaná s duchovním Gülenem.