Americký ministr zahraničí John Kerry uvedl, že pro vydání duchovního Fethullaha Gülena by Turecko muselo mít spolehlivý právní základ a předložit důkazy. Žádnou oficiální žádost na jeho vydání prý zatím neobdržel. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil Gülena, který žije dlouhá léta v USA, ze zorganizování pátečního pokusu o vojenský převrat. Gülen přitom jakoukoliv spojitost odmítá.
Turecko bude nadále pokračovat v čištění státních institucí od „viru“ zodpovědného za pokus o převrat. Na pohřbu obětí páteční noci to Erdogan prohlásil s tím, že „virem“ v tureckých státních institucích jsou podle něj příznivci Gülena. Pokus o převrat, který podle Erdogana provedla Gülenova „teroristická skupina“, se podařilo zhatit díky „vůli národa“. V armádě i nadále pokračuje zatýkání Gülenových příznivců, kteří vojsko „zničili“, dodal prezident.
Turecko podle Erdogana prostřednictvím ministerstev spravedlnosti a zahraničí požádají o vydání Gülena, který dlouhodobě žije ve Spojených státech a jakýkoli podíl na pokusu o vojenský převrat odmítá. O vydání spolupracovníků duchovního požádá Ankara prý i další západní státy. „Pokud jsme strategičtí partneři, pak byste měli splnit naši žádost,“ vyzýval Erdogan USA v projevu před svými příznivci.
Kerry uvedl, že USA zváží možnost vyhoštění Gülena, jestliže Turci předloží důkazy o provinění duchovního. Pokud jde o samotný puč, Spojené státy o něm předem neměly žádné zpravodajské informace, dodal šéf americké diplomacie.
Turecký ministr práce Süleyman Soylu šel ještě dál než Erdogan a prohlásil, že za převratem stojí právě Spojené státy. Taková slova podle Kerryho škodí vzájemným vztahům. „Spojené státy budou ochotny pomoci tureckým úřadům při tomto vyšetřování, ale narážky či tvrzení, že USA sehrály při neúspěšném pokusu o převrat svou roli, jsou lživé a škodí našim bilaterálním vztahům,“ konstatoval Kerryho mluvčí John Kirby.
Premiér Turecka Binali Yildirim už v sobotu prohlásil, že každá země, která se za Gülena postaví, bude považována za nepřítele Turecka. Vlivný klerik a zakladatel náboženského hnutí Hizmet ale považuje obvinění z Ankary za absurdní. „Za posledních 50 let jsem zažil několik vojenských převratů a pokládám za krajně urážlivé, že jsem obviňován, že bych s tímto pokusem mohl mít cokoli společného. Kategoricky tato obvinění odmítám,“ uvedl 75letý Gülen v prohlášení. „Co nejostřeji pokus o vojenský převrat v Turecku odsuzuji,“ dodal.
Bývalý imám patřil ke spojencům prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, než v roce 2013 vypukl v Turecku obří korupční skandál. Gülen a jeho blízcí lidé sehráli významnou úlohu v roce 2007, kdy se armáda pokusila zakázat Erdoganovu stranu AKP po jejím výrazném úspěchu ve volbách. Reakcí byly mohutné vládní čistky, během nichž byl uvězněn jeden z významných generálů armády a její další představitelé. Výsledkem čistek bylo zbavení vrchního velení armády značné části moci.
- Pokus části armády převzít moc začal v pátek večer uzavřením dvou důležitých mostů v Istanbulu, přelety stíhaček přes metropoli Ankaru a obsazením důležitých médií včetně státní televize.
- Představitelé povstání uvedli, že přebírají moc „kvůli rostoucí autokratičnosti současného režimu, narušení vlády sekulárního práva a kvůli zvýšené hrozbě terorismu“. V zemi se chystali zavést novou ústavu.
- Do ulic navzdory varování armády vyrazily davy podporovatelů i odpůrců povstání. Ochromen byl provoz hlavního istanbulského letiště, bomby dopadaly například na budovu parlamentu v Ankaře.
- O několik hodin později prezident Erdogan dorazil na Atatürkovo letiště mezi své příznivce a prohlásil pokus o převrat za zmařený. Slíbil rozsáhlé zatýkání, mstu všem povstalcům a také „konec éry, kdy byla armáda státem ve státě“.
- Během bojů zemřelo dle vládních údajů nejméně 208 lidí, z toho několik desítek na straně povstalců. Zraněných osob je zhruba 1440, po celé zemi dosud bylo zatčeno kolem 7500 lidí, z velké části členů armády či soudů.
- Erdogan před shromážděným davem vyzval USA k vydání duchovního Fethullaha Gülena, který žije od roku 1999 v Pensylvánii jako exulant. Turecká vláda ho má za hlavního strůjce povstání, Gülen ale spojitost s událostmi v Turecku ostře odmítl. Vláda v pondělí oznámila, že vlastní důkazy o zodpovědnosti za povstání.
