Ministerstvo školství propustilo 15 200 svých zaměstnanců a odebralo licence 21 tisíc učitelů pracujícím v soukromých institucích. Objevují se také požadavky na odstoupení děkanů všech tureckých univerzit. Prezident Recep Tayyip Erdogan mezitím v rozhovoru s americkou televizní stanicí CNN uvedl, že při pokusu o převrat jen o vlas unikl smrti. Zopakoval také ochotu podpořit znovuzavedení trestu smrti.
Turecké čistky naplno zasáhly také školství
Ve vazbě skončili příslušníci armády a studenti, kteří čelí obvinění z porušení ústavy, členství v teroristické organizaci či úmyslného zabití. Hrozí jim až doživotní vězení, uvedla Anadolu. Jednadvacet dalších zadržených úřady propustily, nadále jsou ale pod policejním dohledem.
Na různých postech muselo také skončit 257 zaměstnanců úřadu premiéra a 492 pracovníků úřadu pro dohled nad náboženskými záležitostmi Diyanet. Podle státní agentury Anadolu zadržela policie na jihu země také vojenského poradce prezidenta Erdogana pro vzdušné síly, podplukovníka Erkana Kivraka.
Převážná většina příslušníků tureckých ozbrojených sil neměla každopádně s pokusem o převrat nic společného, uvedl v úterním prohlášení generální štáb armády.
Prezident Erdogan v rozhovoru poskytnutém CNN uvedl, že pučisté v pátek vtrhli do hotelu v letovisku Marmaris u Egejského moře, kde pobýval na dovolené se svou rodinou, a zabili tam dva z jeho osobních strážců. „Kdybych tam zůstal o deset, patnáct minut déle, tak by mě buď zabili, nebo zajali,“ řekl.
Policista kontroluje jednoho z vojáků, kterého zlynčoval dav Erdoganových stoupenců
V rozhovoru prezident znovu zdůraznil, že je ochoten obnovit v zemi trest smrti, pokud se na tom shodne ústavní většina v parlamentu. Turecký lid si podle něj přeje „rychlý konec“, a ne účastníky zmařeného puče „držet dlouhá léta ve vězení a živit“.
Vedle vládní strany AKP jsou pro znovuzavedení trestu smrti připraveni zvednout ruku i zákonodárci krajně pravicové Strany národní akce (MHP). Potvrdil to její předseda Devlet Bahçeli. „Pučisté by neměli znovu spatřit světlo světa,“ dodal šéf opozičních nacionalistů.
Turecko připravuje půdu pro trest smrti (zdroj: ČT24)
S hlasy nacionalistů se dá vypsat referendum k obnovení trestu smrti
Volání po trestu smrti je tady skutečně silné. Zaznívá především na probíhajících demonstracích (prezidentových stoupenců), ty ale nejsou úplně spontánní.
Hlasy MHP, která je nejmenší ze čtyř tureckých parlamentních stran, by vládní AKP stačily k tomu, aby mohla o otázce znovuzavedení trestu smrti vypsat referendum. Společně mají v zákonodárném sboru 357 poslanců. Ke změně ústavy parlamentem je v Turecku třeba souhlas dvoutřetinové většiny v 550členném parlamentu, tedy přinejmenším 367 zákonodárců. Ke schválení ústavních změn v lidovém hlasování stačí prostá většina voličů.
Poslední poprava se v Turecku uskutečnila v roce 1984, nejvyšší trest byl zrušen v roce 2004 v rámci snahy Ankary o vstup do Evropské unie. Brusel již Turecko varoval, že hrdelní trest je neslučitelný s členstvím v EU.
GALERIE
Turecko puč aktuálně 19.7.
Do pondělí bylo podle informací tureckých úřadů zatčeno 7543 lidí včetně 6038 vojáků nejrůznějších hodností, 100 policistů, 755 soudců a prokurátorů a 650 civilistů. Z funkcí ve státní správě muselo odejít na 9000 lidí včetně 30 guvernérů tureckých provincií, 8777 zaměstnanců ministerstva vnitra a dalších vysokých úředníků. Toto číslo ještě narostlo poté, co ministerstvo financí oznámilo propuštění 1500 zaměstnanců kvůli jejich údajnému napojení na stoupence puče.
Turecko hodlá požádat Spojené státy o vydání Gülena
Odvolané úředníky a vojáky považuje turecká vláda za členy „paralelních struktur“, jakéhosi státu ve státě, který podle ní vybudoval duchovní Fethullah Gülen. Právě jeho Erdogan vidí coby strůjce pátečního pokusu o převrat.
Turecko podle CNN v nadcházejících dnech oficiálně požádá USA o jeho vydání. Dosud tak prý prezident učinil jen neformálně v rozhovoru s americkým protějškem Barackem Obamou.
Gülen, který dlouhodobě žije v exilu v USA, jakýkoli podíl na puči odmítá. Existuje podle něj možnost, že ho Erdogan zinscenoval, aby si upevnil moc v zemi. Podle tureckého prezidenta Ankara požádá o vydání Gülenových spolupracovníků i řadu dalších zemí v Evropě a Africe.
- Pokus části armády převzít moc začal v pátek večer uzavřením dvou důležitých mostů v Istanbulu, přelety stíhaček přes metropoli Ankaru a obsazením důležitých médií včetně státní televize.
- Představitelé povstání uvedli, že přebírají moc „kvůli rostoucí autokratičnosti současného režimu, narušení vlády sekulárního práva a kvůli zvýšené hrozbě terorismu“. V zemi se chystali zavést novou ústavu.
- Do ulic navzdory varování armády vyrazily davy podporovatelů i odpůrců povstání. Ochromen byl provoz hlavního istanbulského letiště, bomby dopadaly například na budovu parlamentu v Ankaře.
- O několik hodin později prezident Erdogan dorazil na Atatürkovo letiště mezi své příznivce a prohlásil pokus o převrat za zmařený. Slíbil rozsáhlé zatýkání, mstu všem povstalcům a také „konec éry, kdy byla armáda státem ve státě“.
- Během bojů zemřelo dle vládních údajů nejméně 208 lidí, z toho několik desítek na straně povstalců. Zraněných osob je zhruba 1440, po celé zemi dosud bylo zatčeno kolem 7500 lidí, z velké části členů armády či soudů.
- Erdogan před shromážděným davem vyzval USA k vydání duchovního Fethullaha Gülena, který žije od roku 1999 v Pensylvánii jako exulant. Turecká vláda ho má za hlavního strůjce povstání, Gülen ale spojitost s událostmi v Turecku ostře odmítl. Vláda v pondělí oznámila, že vlastní důkazy o zodpovědnosti za povstání.