Pokus o puč v Turecku strana 2 z 5

V Turecku v noci na středu zatkli při zátahu na kruhy spojené s duchovním Fethullahem Gülenem přes tisíc lidí. Informoval o tom ministr vnitra Süleyman Soylu. Jde o jednu z nejrozsáhlejších policejních akcí proti Gülenovým přívržencům. Parlamentní shromáždění Rady Evropy kvůli zásahům v souvislosti s loňským pokusem o státní převrat, porušování lidských práv a obavám z posíleného vlivu prezidenta Erdogana umístilo Turecko na seznam sledovaných zemí.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu opět pohrozil, že Ankara odvolá migrační dohodu s EU, pokud Turci nedostanou bezvízový styk s Unií. Turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Celik ale v pátek navrhl Evropské unii summit, který by zlepšil jejich vzájemné vztahy.

Turecká tajná služba MIT špehuje v Německu stovky lidí, které považuje za příznivce duchovního Fethullaha Gülena, jednoho z předních kritiků Erdoganova režimu. Píše o tom list Süddeutsche Zeitung (SZ), podle něhož Turci zřejmě očekávali pomoc se sledováním od Spolkové zpravodajské služby (BND). Němci ale tyto osoby raději varovali.

Turecko by po dubnovém referendu o posílení prezidentských pravomocí chtělo uspořádat ještě další plebiscit, ve kterém by voliči rozhodli, zda chtějí s Evropskou unií pokračovat v přístupových rozhovorech. Uvedl to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Vztahy mezi Ankarou a evropskými státy jsou nyní velmi napjaté.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli osočil německou kancléřku Angelou Merkelovou z nacistických praktik a dále vyhrotil napjaté vztahy mezi oběma zeměmi. Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel v reakci uvedl, že Erdogan překročil přípustnou mez.

Celkem 136 žádostí o azyl od držitelů tureckých diplomatických pasů obdrželo Německo od nezdařeného pokusu o vojenský převrat, k němuž došlo v Turecku v polovině července. Ankara žádá Berlín, aby neuděloval azyl vojenským důstojníkům – někteří z nich jsou prý na základnách NATO v Německu.

Největší islámská organizace v Německu DITIB přiznala, že někteří její členové na příkaz Ankary špehovali lidi, kteří podle nich sympatizovali s duchovním Fethullahem Gülenem. Mezi sledovanými bylo například několik učitelů z německých státních škol. Obvinění ze špionáže vyšetřuje spolkové státní zastupitelství.

Turecko musí po pokusu o státní převrat z loňského července udržet právní stát a dodržovat lidská práva. V Ankaře to po setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem řekla britská premiérka Theresa Mayová. Oba politici také chtějí posílit vzájemné obchodní vztahy svých zemí.

Řecký nejvyšší soud odmítl vydat Turecku osm vojáků, kteří loni v červenci při neúspěšném pokusu o státní převrat uprchli z vlasti. Informují o tom zahraniční agentury. Řecká justice dospěla k názoru, že by vojákům nebyl zajištěn spravedlivý soud a že jim v jejich zemi hrozí mučení či dokonce smrt. Turecko s verdiktem nesouhlasí a považuje ho za politicky motivovaný.

Turecko je o krok blíže k prezidentskému systému. Parlament v noci odsouhlasil debatu o kontroverzních změnách ústavy. Souhlasilo s tím 338 z 480 přítomných poslanců. Reformy by posílily moc hlavy státu, která by plnila i roli premiéra.

Turecká policie rozehnala několik set lidí, kteří vyrazili před parlament v Ankaře vyjádřit nelibost kvůli chystaným ústavním změnám. Prezident Recep Tayyip Erdogan by díky nim stál přímo v čele vlády. Sám by mohl jmenovat ministry, vydávat nařízení nebo třeba vyhlásit výjimečný stav. Až návrh projde parlamentem, budou o něm hlasovat občané.

Turecká policie v souvislosti s atentátem v Istanbulu zadržela 27 lidí v západotureckém Izmiru. Ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu také uvedl, že policie už zná totožnost podezřelého. Turecký parlament rovněž schválil prodloužení výjimečného stavu o tři měsíce. Ten v zemi platí od poloviny loňského roku, kdy došlo k pokusu o vojenský puč. Po prvním prodloužení měl výjimečný stav skončit 19. ledna 2017.

V Istanbulu začal první velký proces s policisty podezíranými ze spoluúčasti na nezdařeném červencovém puči. Před soudem stanulo 29 policistů, kteří jsou obviněni z neplnění rozkazů. Proces se koná za přísných bezpečnostních podmínek v areálu věznice Silivri u Istanbulu.

Atény odmítly vydat do Turecka poslední dva ze skupiny osmi tureckých vojáků, kteří do Řecka uprchli po červencovém neúspěšném pokusu o převrat. Řecká justice tak u celkem pěti z nich uznala, že by jim nebyl v Turecku zajištěn spravedlivý soud a že by byli ve vážném ohrožení života. U tří zbývajících ale trvá na jejich vydání do vlasti.

Řecký soud rozhodl o vydání tří z osmi tureckých vojáků, kteří uprchli do Řecka z vlasti po červencovém pokusu o státní převrat. Turecko vojáky obviňuje z účasti na červencových událostech a nazývá je zrádci. Vojáci obvinění odmítají. Proti rozhodnutí řeckého soudu se obratem odvolali.

Turecko ještě nezanevřelo na možnost, že by se jednoho dne stalo členem Evropské unie, prohlásil prezident Recep Tayyip Erdogan. Zdůraznil přitom, že Ankara má i jiné alternativy. Prezident tak reagoval na krok europarlamentu, jenž minulý týden vyzval ke zmrazenípřístupových jednání EU s Tureckem.

Turecko na základě dekretu propustilo dalších 15 tisíc lidí včetně úředníků, vojáků a policistů a uzavřelo přes 550 institucí včetně charitativních organizací či sdělovacích prostředků. Europoslanci mají během úterý naplánovanou debatu o přístupových jednáních s Ankarou. Očekává se, že se vysloví k možnosti je zmrazit.

Po červencovém pokusu o převrat v Turecku zatkly tamní úřady i tureckého občana, který je členem soudu OSN. V Haagu to oznámil předseda tohoto soudu Theodor Meron s tím, že Turek Aydin Sedaf Akay je stále ve vězení a že byla porušena jeho diplomatická imunita.

Německo je připraveno poskytnout pomoc a případně i azyl tureckým novinářům a vědcům, které perzekuuje režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. V rozhovoru s listem Die Welt to řekl náměstek ministra zahraničí Michael Roth. Podle kancléřky Angely Merkelové se bude německá vláda snažit, aby Ankara dodržovala základní lidská práva a Turci tak o azyl v Německu žádat nemuseli.

Turecké úřady zatkly dalších devět představitelů opoziční prokurdské Lidové demokratické strany (HDP), které viní z podpory terorismu. Ze stejného důvodu zadržela turecká policie už v pátek dvojici lídrů strany a devět poslanců. Soud v Istanbulu také nařídil nechat devět ze třinácti nedávno zatčených novinářů za mřížemi až do jejich pondělního soudu.

Turecká policie zadržela představitele opoziční prokurdské Lidové demokratické strany (HDP). Devět poslanců a dvojici lídrů obviňuje z neochoty vypovídat v souvislosti s podezřením z propagace terorismu. V Ankaře se pak příznivci HDP střetli s policií. Mnohé země v čele s Německem si předvolaly turecké vyslance ve svých metropolích a žádaly vysvětlení. Pár hodin po zátazích otřásla centrem největšího převážně kurdského města Diyarbakir smrtící exploze.

Turecká policie zadržela desítku novinářů a členů vedení opozičního listu Cumhuriyet, který patří k nejstarším deníkům v zemi. Podle prokuratury jsou tito lidé podezřelí z napojení na kurdské separatisty a na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, kterého vláda viní z červencového pokusu o puč. Informovala o tom agentura Anadolu.

Třicítka tureckých diplomatů spolu s rodinami pořádala o azyl v Německu. Důvodem je podle berlínského ministerstva vnitra červencový pokus o puč v Turecku a následné čistky v mnoha resortech. Ankara pronásleduje zejména příznivce hnutí duchovního Fethullaha Gülena, kterého viní ze zosnování převratu.

Nejméně do poloviny ledna bude v Turecku možné zakazovat shromáždění nebo přísněji kontrolovat média. Tamní vláda prodloužila výjimečný stav o další čtvrtrok – jako následek červencového pokusu o převrat.