Turci hrozí vypovězením migrační dohody. Po referendu prý udělají poslední nabídku

4 minuty
Zpravodajka ČT Dana Zlatohlávková k dění v Turecku
Zdroj: ČT24

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu opět pohrozil, že Ankara odvolá migrační dohodu s EU, pokud Turci nedostanou bezvízový styk s Unií. Turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Celik ale v pátek navrhl Evropské unii summit, který by zlepšil jejich vzájemné vztahy.

„Dosáhli jsme nejnižšího bodu v našich vztazích s EU. K nalezení cesty z této situace jsem navrhl summit,“ řekl bez dalších podrobností Celik. Dodal, že vstupní proces Turecka do EU už pomohl ekonomice jeho země. „Jednání o plném členství v EU měla pozitivní vliv na náš národní důchod,“ podotkl.

Cavusoglu ve čtvrtek mimo jiné řekl, že Ankara učiní EU ohledně víz poslední nabídku po nedělním tureckém referendu o změně ústavy. „Potom se rozhodneme, jak pokračovat dál. Musíme dostat bezvízový styk, ten je součástí migrační dohody,“ řekl k dohodě, která zastavila masový příliv běženců do Evropy.

Dodal, že otázka volného pohybu Turků v EU je od blokování migrantů mířících do Evropy neoddělitelná. Nevyjde-li tedy jedno, padne i to druhé. V rozhovoru s televizní stanicí A Haber ministr řekl, že Turecko má právo celou dohodu přehodnotit, pokud jeden z jejích bodů splněn není.

Z neplnění podmínek ale obviňuje Turky také Evropská unie. Mimo jiné jí vadí uplatňování protiteroristických zákonů v Turecku, které podle ní vedou k omezování lidských práv v této zemi. Ankara navíc naznačila, že obnoví trest smrti. Z Bruselu se jí už dostalo odpovědi, že tím se možnost vstupu Turecka do EU definitivně znemožní.

Turci zahájili vstupní rozhovory s EU v roce 2005, teď turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlašuje, že Turecko může přehodnotit vztahy s Unií a že by se mohlo uspořádat další referendum o tom, zda bude vůbec o vstup dále usilovat. Zcela v rozporu s podmínkami kladenými Unií pro vstup Erdogan řekl, že schválí-li parlament obnovu trestu smrti, on zákon podepíše. O obnově nejvyššího trestu se v Turecku hovoří od loňska.

Cavusoglu se také zmínil o syrské problematice. Řekl, že Turecko posílí s Ruskem spolupráci ve snaze o prosazení příměří v Sýrii a o nalezení politického řešení občanské války, která tuto zemi sužuje. Připomněl, že turecký prezident ve čtvrtek telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o Sýrii i o snaze zlepšit vztahy Ruska a Turecka.

Jakýkoli výsledek referenda podle odborníků hrozí další nejistotou

Turecko už v neděli rozhodne o výsledku ostře sledovaného referenda. Plánovaných změn ústavy se bojí lidé, kteří kvůli nezdařenému pokusu o převrat z loňského léta přišli o práci. Pokud prezident Recep Tayyip Erdogan získá větší moc, mohly by podle nich čistky ve státní správě pokračovat.

„Pokud v referendu zvítězí 'ano', bude těžší získat svou práci zpět,“ říká třiatřicetiletá učitelka Methap Yoruková, jedna z tisíců propuštěných státních zaměstnanců. Teď prodává ve stánku s občerstvením.

3 minuty
Propuštění Turci mají obavy z dalších čistek po referendu
Zdroj: ČT24

V návrhu se předpokládá 18 ústavních změn. Zruší se post premiéra a pravomoc jmenovat vládu bude mít prezident. Padne nynější podmínka jeho nestranickosti, počet poslanců se zvýší o 50 členů na 600 a jejich minimální věk se sníží z 25 na 18 let. Zrušeny budou vojenské soudy a prezident bude moci jmenovat čtyři ze 13 členů nejvyššího soudu.

Podle posledních průzkumů mírná většina Turků stojí za svým prezidentem. Věří, že větší pravomoce jsou zárukou větší stability země.

Po nezdařeném vojenském puči v Turecku zahynulo přes 240 lidí a 1400 lidí bylo zraněno. Za zosnovatele turecké vedení označilo duchovního Fethullaha Gülena, žijícího v USA. Vláda zahájila mezi jeho stoupenci rozsáhlé čistky, ve věznicích skončilo na 47 tisíc lidí a o práci přišlo nebo bylo suspendováno přes 100 tisíc lidí.

Znalci se domnívají, že pro Turecko nebude dobré odmítnutí ani přijetí změn. Obojí může přinést předčasné volby, a tedy další nejistotu. Přijetí učiní z Turecka zemi jednoho muže a z kritiků se stanou zrádci. Už nyní se na ty, kdo vedli kampaň pro hayir – ne, pohlíželo jako na teroristy. Erdogan zašel dokonce tak daleko, že jim hrozil, že riskují svůj posmrtný život. Označil je za Gülenovy stoupence a spojence Strany kurských pracujících (PKK), považované za teroristickou organizaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Tchaj-wan není Venezuela.“ Čína se řídí vlastní logikou, míní experti

Vojenský zásah Spojených států ve Venezuele by podle některých komentátorů mohl posloužit jako vzor pro Čínu usilující o kontrolu nad Tchaj-wanem. Řada expertů si ale myslí, že Peking bude dál postupovat obezřetně, protože se řídí vlastní vnitřní logikou, jež bere v potaz ekonomické důsledky i složitost invaze. Čína si navíc uvědomuje, že její armáda by na obrannou koalici vedenou USA ještě nemusela stačit.
před 42 mminutami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA odsoudily ruské použití rakety Orešnik proti Ukrajině

Spojené státy v pondělí před Radou bezpečnosti OSN odsoudily ruské použití rakety Orešnik proti Ukrajině jako nebezpečnou a nevysvětlitelnou eskalaci konfliktu. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja veškerou kritiku odmítl, uvedla AFP.
před 3 hhodinami

Teherán svolal prorežimní manifestace, internet blokuje už přes tři dny

Íránská státní televize navzdory pokračujícím protivládním protestům tvrdí, že se situace od nedělního večera uklidnila, píše server BBC. Íráncům podle něj chodí SMS, které je zvou na manifestace na podporu režimu v řadě íránských měst. Podle platformy pro monitoring internetu NetBlocks íránské úřady celostátně blokují internet už 84 hodin. Řada Íránců BBC sdělila, že mají blokované telekomunikační spojení. EU hrozí Teheránu sankcemi.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump se ve čtvrtek sejde s lídryní venezuelské opozice Machadovou, píše Reuters

Prezident Spojených států Donald Trump se ve čtvrtek setká s venezuelskou opoziční političkou a nositelkou Nobelovy ceny za mír Maríou Corinou Machadovou, informovala v pondělí s odvoláním na představitele Bílého domu agentura Reuters. Americké speciální síly přitom 3. ledna unesly z jihoamerické země tamního autoritářského vůdce Nicoláse Madura a jeho manželku, kteří nyní před soudem v New Yorku čelí obvinění z narkoterorismu.
před 11 hhodinami

Frankfurtské letiště kvůli sněhu a mrazu zrušilo stovku letů. I spojení s Prahou

Mezinárodní letiště ve Frankfurtu nad Mohanem zrušilo v pondělí kvůli sněžení a mrazu stovku letů. Dotklo se to i spojení s Prahou. Také na německé železnici je podle společnosti Deutsche Bahn (DB) třeba počítat kvůli zimnímu počasí s omezeními. Školy v některých spolkových zemích zrušily prezenční výuku. Velmi nízké teploty hlásí také Finsko.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Loni bylo na Ukrajině zabito nejméně 2514 civilistů, tvrdí OSN

V uplynulém roce bylo kvůli bojům na Ukrajině zabito přinejmenším 2514 civilistů a dalších 12 142 jich bylo zraněno, což je více než v předešlých letech – s výjimkou roku 2022, kdy Rusko zahájilo invazi do země. Ve své nejnovější zprávě to v pondělí uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). Celkem si ruská agrese proti sousední zemi dle ní už vyžádala životy nejméně 14 999 civilistů včetně stovek dětí, dalších 40 601 osob včetně nezletilých dle mise utrpělo zranění.
před 13 hhodinami
Načítání...