Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu opět pohrozil, že Ankara odvolá migrační dohodu s EU, pokud Turci nedostanou bezvízový styk s Unií. Turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Celik ale v pátek navrhl Evropské unii summit, který by zlepšil jejich vzájemné vztahy.
Turci hrozí vypovězením migrační dohody. Po referendu prý udělají poslední nabídku
Zpravodajka ČT Dana Zlatohlávková k dění v Turecku (zdroj: ČT24)
„Dosáhli jsme nejnižšího bodu v našich vztazích s EU. K nalezení cesty z této situace jsem navrhl summit,“ řekl bez dalších podrobností Celik. Dodal, že vstupní proces Turecka do EU už pomohl ekonomice jeho země. „Jednání o plném členství v EU měla pozitivní vliv na náš národní důchod,“ podotkl.
Cavusoglu ve čtvrtek mimo jiné řekl, že Ankara učiní EU ohledně víz poslední nabídku po nedělním tureckém referendu o změně ústavy. „Potom se rozhodneme, jak pokračovat dál. Musíme dostat bezvízový styk, ten je součástí migrační dohody,“ řekl k dohodě, která zastavila masový příliv běženců do Evropy.
Dodal, že otázka volného pohybu Turků v EU je od blokování migrantů mířících do Evropy neoddělitelná. Nevyjde-li tedy jedno, padne i to druhé. V rozhovoru s televizní stanicí A Haber ministr řekl, že Turecko má právo celou dohodu přehodnotit, pokud jeden z jejích bodů splněn není.
Z neplnění podmínek ale obviňuje Turky také Evropská unie. Mimo jiné jí vadí uplatňování protiteroristických zákonů v Turecku, které podle ní vedou k omezování lidských práv v této zemi. Ankara navíc naznačila, že obnoví trest smrti. Z Bruselu se jí už dostalo odpovědi, že tím se možnost vstupu Turecka do EU definitivně znemožní.
Turci zahájili vstupní rozhovory s EU v roce 2005, teď turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlašuje, že Turecko může přehodnotit vztahy s Unií a že by se mohlo uspořádat další referendum o tom, zda bude vůbec o vstup dále usilovat. Zcela v rozporu s podmínkami kladenými Unií pro vstup Erdogan řekl, že schválí-li parlament obnovu trestu smrti, on zákon podepíše. O obnově nejvyššího trestu se v Turecku hovoří od loňska.
Cavusoglu se také zmínil o syrské problematice. Řekl, že Turecko posílí s Ruskem spolupráci ve snaze o prosazení příměří v Sýrii a o nalezení politického řešení občanské války, která tuto zemi sužuje. Připomněl, že turecký prezident ve čtvrtek telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o Sýrii i o snaze zlepšit vztahy Ruska a Turecka.
Jakýkoli výsledek referenda podle odborníků hrozí další nejistotou
Turecko už v neděli rozhodne o výsledku ostře sledovaného referenda. Plánovaných změn ústavy se bojí lidé, kteří kvůli nezdařenému pokusu o převrat z loňského léta přišli o práci. Pokud prezident Recep Tayyip Erdogan získá větší moc, mohly by podle nich čistky ve státní správě pokračovat.
„Pokud v referendu zvítězí 'ano', bude těžší získat svou práci zpět,“ říká třiatřicetiletá učitelka Methap Yoruková, jedna z tisíců propuštěných státních zaměstnanců. Teď prodává ve stánku s občerstvením.
Propuštění Turci mají obavy z dalších čistek po referendu (zdroj: ČT24)
V návrhu se předpokládá 18 ústavních změn. Zruší se post premiéra a pravomoc jmenovat vládu bude mít prezident. Padne nynější podmínka jeho nestranickosti, počet poslanců se zvýší o 50 členů na 600 a jejich minimální věk se sníží z 25 na 18 let. Zrušeny budou vojenské soudy a prezident bude moci jmenovat čtyři ze 13 členů nejvyššího soudu.
Podle posledních průzkumů mírná většina Turků stojí za svým prezidentem. Věří, že větší pravomoce jsou zárukou větší stability země.
Po nezdařeném vojenském puči v Turecku zahynulo přes 240 lidí a 1400 lidí bylo zraněno. Za zosnovatele turecké vedení označilo duchovního Fethullaha Gülena, žijícího v USA. Vláda zahájila mezi jeho stoupenci rozsáhlé čistky, ve věznicích skončilo na 47 tisíc lidí a o práci přišlo nebo bylo suspendováno přes 100 tisíc lidí.
Znalci se domnívají, že pro Turecko nebude dobré odmítnutí ani přijetí změn. Obojí může přinést předčasné volby, a tedy další nejistotu. Přijetí učiní z Turecka zemi jednoho muže a z kritiků se stanou zrádci. Už nyní se na ty, kdo vedli kampaň pro hayir – ne, pohlíželo jako na teroristy. Erdogan zašel dokonce tak daleko, že jim hrozil, že riskují svůj posmrtný život. Označil je za Gülenovy stoupence a spojence Strany kurských pracujících (PKK), považované za teroristickou organizaci.