Turci hrozí vypovězením migrační dohody. Po referendu prý udělají poslední nabídku

Nahrávám video

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu opět pohrozil, že Ankara odvolá migrační dohodu s EU, pokud Turci nedostanou bezvízový styk s Unií. Turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Celik ale v pátek navrhl Evropské unii summit, který by zlepšil jejich vzájemné vztahy.

„Dosáhli jsme nejnižšího bodu v našich vztazích s EU. K nalezení cesty z této situace jsem navrhl summit,“ řekl bez dalších podrobností Celik. Dodal, že vstupní proces Turecka do EU už pomohl ekonomice jeho země. „Jednání o plném členství v EU měla pozitivní vliv na náš národní důchod,“ podotkl.

Cavusoglu ve čtvrtek mimo jiné řekl, že Ankara učiní EU ohledně víz poslední nabídku po nedělním tureckém referendu o změně ústavy. „Potom se rozhodneme, jak pokračovat dál. Musíme dostat bezvízový styk, ten je součástí migrační dohody,“ řekl k dohodě, která zastavila masový příliv běženců do Evropy.

Dodal, že otázka volného pohybu Turků v EU je od blokování migrantů mířících do Evropy neoddělitelná. Nevyjde-li tedy jedno, padne i to druhé. V rozhovoru s televizní stanicí A Haber ministr řekl, že Turecko má právo celou dohodu přehodnotit, pokud jeden z jejích bodů splněn není.

Z neplnění podmínek ale obviňuje Turky také Evropská unie. Mimo jiné jí vadí uplatňování protiteroristických zákonů v Turecku, které podle ní vedou k omezování lidských práv v této zemi. Ankara navíc naznačila, že obnoví trest smrti. Z Bruselu se jí už dostalo odpovědi, že tím se možnost vstupu Turecka do EU definitivně znemožní.

Turci zahájili vstupní rozhovory s EU v roce 2005, teď turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlašuje, že Turecko může přehodnotit vztahy s Unií a že by se mohlo uspořádat další referendum o tom, zda bude vůbec o vstup dále usilovat. Zcela v rozporu s podmínkami kladenými Unií pro vstup Erdogan řekl, že schválí-li parlament obnovu trestu smrti, on zákon podepíše. O obnově nejvyššího trestu se v Turecku hovoří od loňska.

Cavusoglu se také zmínil o syrské problematice. Řekl, že Turecko posílí s Ruskem spolupráci ve snaze o prosazení příměří v Sýrii a o nalezení politického řešení občanské války, která tuto zemi sužuje. Připomněl, že turecký prezident ve čtvrtek telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o Sýrii i o snaze zlepšit vztahy Ruska a Turecka.

Jakýkoli výsledek referenda podle odborníků hrozí další nejistotou

Turecko už v neděli rozhodne o výsledku ostře sledovaného referenda. Plánovaných změn ústavy se bojí lidé, kteří kvůli nezdařenému pokusu o převrat z loňského léta přišli o práci. Pokud prezident Recep Tayyip Erdogan získá větší moc, mohly by podle nich čistky ve státní správě pokračovat.

„Pokud v referendu zvítězí 'ano', bude těžší získat svou práci zpět,“ říká třiatřicetiletá učitelka Methap Yoruková, jedna z tisíců propuštěných státních zaměstnanců. Teď prodává ve stánku s občerstvením.

Nahrávám video

V návrhu se předpokládá 18 ústavních změn. Zruší se post premiéra a pravomoc jmenovat vládu bude mít prezident. Padne nynější podmínka jeho nestranickosti, počet poslanců se zvýší o 50 členů na 600 a jejich minimální věk se sníží z 25 na 18 let. Zrušeny budou vojenské soudy a prezident bude moci jmenovat čtyři ze 13 členů nejvyššího soudu.

Podle posledních průzkumů mírná většina Turků stojí za svým prezidentem. Věří, že větší pravomoce jsou zárukou větší stability země.

Po nezdařeném vojenském puči v Turecku zahynulo přes 240 lidí a 1400 lidí bylo zraněno. Za zosnovatele turecké vedení označilo duchovního Fethullaha Gülena, žijícího v USA. Vláda zahájila mezi jeho stoupenci rozsáhlé čistky, ve věznicích skončilo na 47 tisíc lidí a o práci přišlo nebo bylo suspendováno přes 100 tisíc lidí.

Znalci se domnívají, že pro Turecko nebude dobré odmítnutí ani přijetí změn. Obojí může přinést předčasné volby, a tedy další nejistotu. Přijetí učiní z Turecka zemi jednoho muže a z kritiků se stanou zrádci. Už nyní se na ty, kdo vedli kampaň pro hayir – ne, pohlíželo jako na teroristy. Erdogan zašel dokonce tak daleko, že jim hrozil, že riskují svůj posmrtný život. Označil je za Gülenovy stoupence a spojence Strany kurských pracujících (PKK), považované za teroristickou organizaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
před 16 mminutami

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 2 hhodinami

Trump nevylučuje nový útok na Írán. Podle Vance přinesly rozhovory pokrok

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.
před 3 hhodinami

Britská policie vyšetřuje dvě podezření ze zneužívání dětí spojená s Epsteinem

Britská policie v úterý oznámila, že na základě dokumentů týkajících se amerického delikventa Jeffreyho Epsteina zahájila vyšetřování dvou přes dvacet let starých podezření ze zneužívání dětí. Informovaly o tom tiskové agentury. Dokumenty ze spisů o zesnulém sexuálním predátorovi zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti na začátku letošního roku.
před 3 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 8 hhodinami
Načítání...