Rubrika Referendum v Turecku

Příznivci tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se v referendu o změnách ústavy dočkali těsného vítězství. Hlasování se odehrálo za výjimečného stavu a rozdělilo Turky nejen v Turecku. V západní Evropě hlasovala turecká menšina většinou pro změny, naopak v Česku usazení Turci se proti posilování pozice tureckého prezidenta postavili. S českými Turky natáčel pro pořad 168 hodin Martin Mikule.

Evropský soud pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku nemá pravomoci rozhodovat o vnitrotureckých odvoláních proti nedělnímu referendu, zdůraznil turecký ministr spravedlnosti Bekir Bozdag. Opozice žádá zrušení výsledků referenda. Podle ní byly započítány i hlasy v neorazítkovaných obálkách. Volební komise ale anulaci odmítla.

Turecká ústřední volební komise zamítla požadavky opozičních stran na anulování výsledků nedělního referenda. Podle opozice byly započítány i hlasy v neorazítkovaných obálkách. Hlavní opoziční síla, Lidová republikánská strana (CHP), v reakci zopakovala, že využije všechny právní cesty, aby dosáhla zrušení výsledků. Ve čtvrtek posoudí, jestli případ požene až k tureckému ústavnímu soudu nebo k Evropskému soudu pro lidská práva.

Zásadní rozdíl mezi prezidentskými systémy fungujícími na Západě a tím, jenž má údajně začít fungovat po referendu v Turecku, je, že v této asijské zemi dochází k odbourání vyvažovacích mechanismů. Ty třeba v USA zabraňují prezidentovi, aby měl zcela neomezenou moc. V Událostech, komentářích to uvedla profesorka politologie Vladimíra Dvořáková. Podle ní tímto způsobem vede cesta od demokracie k nedemokracii.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan trvá na tom, že referendum o ústavních změnách nebylo o jeho osobě a že z něj neudělá diktátora, jak tvrdí kritici. Erdogan to zdůraznil v exkluzivním rozhovoru pro CNN. „Opravdu jsem smrtelník, můžu zemřít kdykoli,“ konstatoval prezident, kterému už poblahopřáli k vítězství šéf Bílého domu i ruský prezident.

Největší turecká opoziční formace Lidová republikánská strana (CHP) požádala o zrušení nedělního referenda, ve kterém Turci odsouhlasili rozšíření prezidentských pravomocí. Podle opozice byly do konečných výsledků započteny až tři miliony neoznačených obálek a jejich vyřazení by mohlo zvrátit celkový výsledek, protože příznivci změn zvítězili převahou asi 1,5 milionu hlasů.

Turci se v referendu těsnou většinou přiklonili k ústavním změnám, které posilují prezidentské pravomoci. Pochyby ale ještě vzbuzuje započítání lístků, které nebyly označeny razítkem. Postup brání šéf volební komise, avšak opoziční Lidová republikánská strana vyzvala ke zrušení výsledků. I podle mezinárodních pozorovatelů nebylo právní zabezpečení tureckého ústavního referenda dostatečné. Turecko však kritiku odmítá.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan opět zmínil možnost uspořádat referendum o tom, zda Turci chtějí pokračovat ve vstupních jednáních s Evropskou unií. Prohlásil to krátce potom, co v jednom referendu Turci podpořili ústavní změny. Před svými příznivci v Ankaře Erdogan rovněž řekl, že pro Turecko není důležité, zda s ním Brusel vstupní jednání zastaví, či ne. Tato jednání jsou de facto zmrazena už od loňského pokusu o puč.

Klíčovou silou, která v těsném referendu dopomohla tureckému prezidentu Recepu Tayyipu Erdoganovi k zavedení prezidentského systému, byli konzervativní obyvatelé centrálních částí Turecka. Překvapením je i silná podpora, kterou ústavní změna získala u Turků žijících v západoevropských zemích. V Německu pro ni hlasovaly téměř dvě třetiny voličů.

Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby po nedělním referendu o ústavní změně vedl dialog se všemi politickými stranami. Turci v referendu podpořili navržené ústavní změny těsnou většinou hlasů, ale opozice s výsledkem nesouhlasí a žádá přepočítání části lístků. O nezbytnosti dialogu hovoří i Francie. Rusko je pak toho názoru, že referendum je vnitřní záležitostí Turecka