Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby po nedělním referendu o ústavní změně vedl dialog se všemi politickými stranami. Turci v referendu podpořili navržené ústavní změny těsnou většinou hlasů, ale opozice s výsledkem nesouhlasí a žádá přepočítání části lístků. O nezbytnosti dialogu hovoří i Francie. Rusko je pak toho názoru, že referendum je vnitřní záležitostí Turecka
„Turecký národ byl přizván k hlasování o změně ústavy. Německá vláda vzala v úvahu předběžné výsledky referenda a respektuje právo tureckých občanů rozhodnout o ústavním uspořádání své země. Těsný výsledek ukazuje, jak hluboce rozdělená je turecká společnost, z čehož vyplývá velká odpovědnost pro tureckou vládu a osobně pro prezidenta Erdogana,“ uvádí se v prohlášení Merkelové a německého ministra zahraničí Sigmara Gabriela. Očekávají od turecké vlády po tvrdé kampani úsilí o dialog se všemi politickými silami ve společnosti.
„Hlasování tureckých voličů skončilo, a tak bychom doporučovali zachovat klid a postupovat uvážlivě,“ uvedl už v neděli Gabriel.
„Je dobře, že skončila volební kampaň, v níž se tak tvrdě bojovalo, a to i zde, v Německu,“ dodal. V Německu žije početná turecká komunita. Podle agentury Anadolu tam změnu ústavy podpořilo na 63 procent tureckých voličů a volební účast činila asi 50 procent.
Úřad francouzského prezidenta Françoise Hollandea v reakci na referendum poukázal na těsnost výsledku, což podle něj vyvolává nezbytnost dialogu všech politických stran.
„Je na Turcích a pouze na nich, aby rozhodli, jak zorganizují své politické instituce. Zveřejněné výsledky ale ukazují, do jaké míry je společnost v otázce plánovaných hlubokých změn rozdělena,“ uvádí se v prohlášení Elysejského paláce. Francouzské ministerstvo zahraničí vyzvalo tureckou vládu, aby respektovala evropskou konvenci o lidských právech.
Podle Vídně by měla Evropská unie zastavit vstupní jednání s Ankarou. „Po tureckém referendu se prostě nemůžeme jen tak vrátit k jednání. Měli bychom být upřímní. Měli bychom zastavit jednání o vstupu Turecka do EU a místo toho pracovat na dohodě o sousedství s Tureckem,“ uvedl rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se omezil na konstatování, že Rusko považuje turecké referendum za vnitřní záležitost Turecka. Všichni by podle něj měli výsledek respektovat.
- Turci se v nedělním referendu většinově vyslovili pro změnu ústavy, přechod na prezidentský systém a posílení pravomocí stávající hlavy státu Recepa Tayyipa Erdogana.
- Pro ústavní změny hlasovalo 51,41 procenta voličů, proti bylo 48,59 procenta. Volební účast činila 85 procent. V samotném Turecku hlasovalo pro změnu 51,18 procenta voličů, v zahraničí to bylo 59,09 procenta.
- Zavedení prezidentského systému získalo nejvýraznější podporu v centrálních částech Turecka a mezi Turky žijícími v zahraničí. Proti změnám naopak hlasovalo středomořské pobřeží, evropské regiony, kurdské oblasti a velká města včetně Ankary a Istanbulu.
- Erdogan výsledek hlasování přivítal a referendum, které mu umožní setrvat v úřadu až do roku 2029, označil za historické. Současně vyzval k tomu, aby jeho tureckou volbu respektovala jak domácí společnost, tak zahraničí.
- Opoziční Lidová republikánská strana a Lidová demokratická strana zpochybnily průběh sčítání a vyzývají ke zrušení výsledku hlasování.
K pečlivému uvážení svých dalších kroků tureckou vládu vyzvala už v neděli Rada Evropy a Evropská unie doporučila Ankaře, aby hledala „co nejširší národní konsensus“.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová a eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn ve společném prohlášení vyzvali turecké instituce, aby usilovaly o co nejširší shodu při uplatňování ústavních změn. Reformy budou podle těchto politiků posuzovány podle toho, zda neporušují povinnosti Turecka jako kandidátské země usilující o vstup do EU a jako členské země Rady Evropy.
Česká reakce: Turecko je na prahu zásadních změn
Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) na Twitteru uvedl, že Turecko stojí po nedělním referendu o posílení pravomocí prezidenta na prahu zásadních politických změn, zůstává důležitým partnerem pro Česko i pro EU a spojencem v Severoatlantické alianci. Dodal, že další vývoj v této zemi je třeba pozorně sledovat.
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček odkázal na čtvrteční vyjádření českého prezidenta pro TV Barrandov. Zeman podporu referenda pro ústavní změny posilující Erdoganovy pravomoci očekával a není z této změny nadšen. „Domnívám se, že prezident Erdogan výrazně odstupuje od tradice (zakladatele sekulárního tureckého státu Kemala) Atatürka,“ řekl ve čtvrtek.
Turecko by proto nemělo vstoupit do Evropské unie, ale jak se zdá, stejně tam nebude přijato, podotkl Zeman. Neobává se, že by změny v Turecku mohly mít vliv na jeho členství v NATO.„NATO je vojenská organizace a vojenská organizace se neřídí politickými, respektive hodnotovými pravidly,“ soudí český prezident.
Podle posledních informací podpořilo reformu 51,41 procenta hlasujících. Prezident Recep Tayyip Erdogan tvrdí, že změny přinesou stabilitu a prosperitu, jeho oponenti se obávají autoritářské vlády jednoho muže. Hlavní opoziční strana žádá zrušení výsledků, kritizuje totiž sčítání.
