Největší turecká opoziční formace Lidová republikánská strana (CHP) požádala o zrušení nedělního referenda, ve kterém Turci odsouhlasili rozšíření prezidentských pravomocí. Podle opozice byly do konečných výsledků započteny až tři miliony neoznačených obálek a jejich vyřazení by mohlo zvrátit celkový výsledek, protože příznivci změn zvítězili převahou asi 1,5 milionu hlasů.
Turecká opozice žádá anulování referenda
Události: Opozice volá po anulaci referenda (zdroj: ČT24)
Podle předsedy Lidové republikánské strany byl počet neoznačených volebních lístků „bezprecedentní“. Jeho strana proto žádá zrušení plebiscitu a v případě nutnosti je připravena obrátit se i na Evropský soud pro lidská práva.
Naopak premiér Binali Yildirim opozici vyzývá, aby výsledky referenda respektovala. „Opozice by neměla mluvit, když promluvil lid,“ prohlásil. Dodal, že jakmile budou výsledky referenda ohlášeny oficiálně, Erdogan obnoví své spojení s vládní Stranou spravedlnosti a rozvoje (AKP), které podle dosavadní ústavy jako prezident musel přerušit. Volební komise chce konečné výsledky vyhlásit 11 až 12 dní po referendu.
Průběh referenda, v němž podle výsledků zvítězili s 51,4 procenta zastánci změny parlamentního systému na systém prezidentský, kritizovali pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Těsný výsledek i protesty opozice ukazují, že stabilita nespadne z nebe a výsledek referenda ji ani nenastolil.
OBSE mluví o neférové kampani a omezování svobod
Za protiprávní označili například náhlé rozhodnutí volební komise započítat také neorazítkované hlasy či podmínky kampaně před samotným hlasováním, které byly nerovné, a to ve prospěch Erdoganova tábora.
Organizaci se nelíbilo ani to, že prezidentovi lidé označovali členy opozice za sympatizanty teroristických skupin. Během výjimečného stavu byly dle pozorovatelů značně osekány svobody občanů a zneužívány státní zdroje. Například podle rakouské členky mise OBSE mohlo být zmanipulováno až 2,5 milionu hlasů.
Zpravodajka ČT Zlatohlávková: Opozice moc šanci nemá (zdroj: ČT24)
Politicky motivované vměšování, reaguje Erdogan
Obecně mluví organizace o neadekvátním právním rámci pro konání skutečně demokratického plebiscitu. Erdogan ale jakoukoli kritiku odmítl jako politicky motivované vměšování do záležitostí tureckého státu.
Rovněž Rada Evropy zdůraznila, že referendum neodpovídalo standardům. EU pak žádá turecké úřady o transparentní vyšetření nesrovnalostí při hlasování a také o obezřetný další postup s ohledem na těsný výsledek a dalekosáhlé důsledky ústavních změn.
Šance (opozice na anulaci referenda) moc velká není, turecké soudy už teď nejsou po loňském pokusu o puč v dobré situaci, tisíce soudců včetně ústavních skončily ve vězení. Je obtížné je nahrazovat kvalitními soudci. Nedá se moc hovořit o nezávislé justici.
„Turci mají právo se rozhodovat a hlasovat o systému, který chtějí mít. Měli by vzít samozřejmě v úvahu ty výhrady, které k hlasování přednesly mezinárodní instituce, protože ono se odehrávalo v podmínkách mimořádného stavu a je otázka, jestli tak vážnou věc, jako jsou ústavní změny, rozhodovat v podmínkách mimořádného stavu, kdy je omezeno shromažďovací právo apod. Bez dialogu a schopnosti oslovit i ty jinak smýšlející je těžké vytvářet stabilitu,“ myslí si český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
„Ale myslím, že pro Turecko je důležitá vazba na Evropu. Myslím, že Turecko potřebuje Evropu, a věřím, že to budou turecké elity do budoucna zvažovat. Dnešní mnohostranné ekonomické napojení na Evropu je pro Turecko životně důležité a přál bych si, aby tohle bylo také součástí toho rozhodování,“ dodal šéf diplomacie.