Téma Turecké referendum

Turecké referendum

Pozorovatelka OBSE: Turecko? Učebnicový příklad přechodu k autoritářství

Turecko už není demokratickým právním státem, i když zatím nejde přímo o diktaturu. V rozhovoru pro Události, komentáře to řekla pozorovatelka OBSE Tereza Lewis. „Měli jsme možnost pozorovat učebnicový příklad tranzice z demokracie na autoritářský režim. Je ale nutné říct, že ten proces nezačal před měsícem, ale mnohem dřív,“ upozorňuje Lewis.
168 HODIN

Většina Turků v Česku řekla v referendu NE. Někteří ale vidí šanci na vznik efektivnějšího Turecka

Příznivci tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se v referendu o změnách ústavy dočkali těsného vítězství. Hlasování se odehrálo za výjimečného stavu a rozdělilo Turky nejen v Turecku. V západní Evropě hlasovala turecká menšina většinou pro změny, naopak v Česku usazení Turci se proti posilování pozice tureckého prezidenta postavili. S českými Turky natáčel pro pořad 168 hodin Martin Mikule.

Štrasburk nemá do našeho referenda co mluvit, ozval se turecký ministr spravedlnosti

Evropský soud pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku nemá pravomoci rozhodovat o vnitrotureckých odvoláních proti nedělnímu referendu, zdůraznil turecký ministr spravedlnosti Bekir Bozdag. Opozice žádá zrušení výsledků referenda. Podle ní byly započítány i hlasy v neorazítkovaných obálkách. Volební komise ale anulaci odmítla.

Turecká volební komise nezruší výsledky referenda. Opozice zvažuje, že se obrátí na soud

Turecká ústřední volební komise zamítla požadavky opozičních stran na anulování výsledků nedělního referenda. Podle opozice byly započítány i hlasy v neorazítkovaných obálkách. Hlavní opoziční síla, Lidová republikánská strana (CHP), v reakci zopakovala, že využije všechny právní cesty, aby dosáhla zrušení výsledků. Ve čtvrtek posoudí, jestli případ požene až k tureckému ústavnímu soudu nebo k Evropskému soudu pro lidská práva.

Politoložka Dvořáková o Turecku: Odbourání vyvažovacích mechanismů je cesta k nedemokracii

Zásadní rozdíl mezi prezidentskými systémy fungujícími na Západě a tím, jenž má údajně začít fungovat po referendu v Turecku, je, že v této asijské zemi dochází k odbourání vyvažovacích mechanismů. Ty třeba v USA zabraňují prezidentovi, aby měl zcela neomezenou moc. V Událostech, komentářích to uvedla profesorka politologie Vladimíra Dvořáková. Podle ní tímto způsobem vede cesta od demokracie k nedemokracii.

Referendum ze mě neudělá diktátora, jsem smrtelník, řekl CNN Erdogan

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan trvá na tom, že referendum o ústavních změnách nebylo o jeho osobě a že z něj neudělá diktátora, jak tvrdí kritici. Erdogan to zdůraznil v exkluzivním rozhovoru pro CNN. „Opravdu jsem smrtelník, můžu zemřít kdykoli,“ konstatoval prezident, kterému už poblahopřáli k vítězství šéf Bílého domu i ruský prezident.

Turecká opozice žádá anulování referenda

Největší turecká opoziční formace Lidová republikánská strana (CHP) požádala o zrušení nedělního referenda, ve kterém Turci odsouhlasili rozšíření prezidentských pravomocí. Podle opozice byly do konečných výsledků započteny až tři miliony neoznačených obálek a jejich vyřazení by mohlo zvrátit celkový výsledek, protože příznivci změn zvítězili převahou asi 1,5 milionu hlasů.
Turecko

Podmínky referenda neodpovídaly mezinárodním normám, tvrdí pozorovatelé. Opozice chce zrušit výsledky

Turci se v referendu těsnou většinou přiklonili k ústavním změnám, které posilují prezidentské pravomoci. Pochyby ale ještě vzbuzuje započítání lístků, které nebyly označeny razítkem. Postup brání šéf volební komise, avšak opoziční Lidová republikánská strana vyzvala ke zrušení výsledků. I podle mezinárodních pozorovatelů nebylo právní zabezpečení tureckého ústavního referenda dostatečné. Turecko však kritiku odmítá.

Zda EU zmrazí vstupní jednání s Tureckem, není důležité, tvrdí Erdogan

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan opět zmínil možnost uspořádat referendum o tom, zda Turci chtějí pokračovat ve vstupních jednáních s Evropskou unií. Prohlásil to krátce potom, co v jednom referendu Turci podpořili ústavní změny. Před svými příznivci v Ankaře Erdogan rovněž řekl, že pro Turecko není důležité, zda s ním Brusel vstupní jednání zastaví, či ne. Tato jednání jsou de facto zmrazena už od loňského pokusu o puč.

Erdogan našel při referendu oporu na venkově a u Turků ze Západu

Klíčovou silou, která v těsném referendu dopomohla tureckému prezidentu Recepu Tayyipu Erdoganovi k zavedení prezidentského systému, byli konzervativní obyvatelé centrálních částí Turecka. Překvapením je i silná podpora, kterou ústavní změna získala u Turků žijících v západoevropských zemích. V Německu pro ni hlasovaly téměř dvě třetiny voličů.

Turecké referendum přehledně

  • Turci se v nedělním referendu většinově vyslovili pro změnu ústavy, přechod na prezidentský systém a posílení pravomocí stávající hlavy státu Recepa Tayyipa Erdogana.
  • Pro ústavní změny hlasovalo 51,41 procenta voličů, proti bylo 48,59 procenta. Volební účast činila 85 procent.
  • Zavedení prezidentského systému získalo nejvýraznější podporu v centrálních částech Turecka a mezi Turky žijícími v zahraničí. Proti změnám naopak hlasovalo středomořské pobřeží, evropské regiony, kurdské oblasti a velká města včetně Ankary a Istanbulu.
  • Erdogan výsledek hlasování přivítal a referendum, které mu umožní setrvat v úřadu až do roku 2029, označil za historické. Současně vyzval k tomu, aby jeho tureckou volbu respektovala jak domácí společnost, tak zahraničí.
  • Opoziční Lidová republikánská strana a Lidová demokratická strana zpochybnily průběh sčítání a vyzývají ke zrušení výsledku hlasování.

Merkelová vyzvala Erdogana, aby po referendu jednal se všemi stranami

Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby po nedělním referendu o ústavní změně vedl dialog se všemi politickými stranami. Turci v referendu podpořili navržené ústavní změny těsnou většinou hlasů, ale opozice s výsledkem nesouhlasí a žádá přepočítání části lístků. O nezbytnosti dialogu hovoří i Francie. Rusko je pak toho názoru, že referendum je vnitřní záležitostí Turecka

Fotogalerie: Noc, kdy Turci uzavřeli sňatek s Erdoganem

Turecko v nedělním referendu rozhodlo o zavedení prezidentského systému a posílení pravomocí současné hlavy státu Recepa Tayyipa Erdogana. Ten díky všelidovému hlasování povládne zemi na Bosporu až do roku 2029 – a zatímco jeho stoupenci mluví o zajištěné stabilitě, kritici varují před vznikem neformálního sultanátu.

Turci podpořili Erdogana. Referendem mu předali moc nad zemí na Bosporu

V referendu o zavedení prezidentského systému v Turecku vyslovilo po sečtení téměř sta procent hlasů 51,3 procenta voličů svůj souhlas se změnou ústavy. Prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi změna umožní zůstat ve své funkci až do roku 2029. Hlasování doprovázela vysoká volební účast. Opozice ale vyhodnocování výsledků referenda zpochybňuje a bude žádat o přepočítání až 60 procent hlasů.

Erdogan věří, že se Turci v referendu rozhodnou správně. O hlasování je velký zájem

Turci se v nedělním referendu vyslovují k navrhované ústavní změně, která zamýšlí posílit prezidentovy pravomoci a změnit politický systém z parlamentního na prezidentský. Takový je záměr stávající hlavy státu, Recepa Tayyipa Erdogana. „Pořádali jsme referenda i v minulosti. Toto je ale o novém správním systému pro Tureckou republiku. Jde o volbu změny a společenské přeměny,“ řekl Erdogan poté, co v Istanbulu odevzdal svůj hlas.

Turecko na historickém rozcestí. V referendu může demokraticky zvolit cestu k diktatuře

V Turecku začalo referendum o klíčových ústavních změnách. Pokud se pro ně občané vysloví, zásadním způsobem se rozšíří prezidentské pravomoci a politický systém se změní z parlamentního na prezidentský. Jde o zkoušku demokracie v této muslimské zemi. Podle vlády povede posílení pravomocí prezidenta k větší stabilitě, odpůrci ale varují před odklonem k diktatuře v čele s Recepem Tayyipem Erdoganem.

Turci hrozí vypovězením migrační dohody. Po referendu prý udělají poslední nabídku

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu opět pohrozil, že Ankara odvolá migrační dohodu s EU, pokud Turci nedostanou bezvízový styk s Unií. Turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Celik ale v pátek navrhl Evropské unii summit, který by zlepšil jejich vzájemné vztahy.

Erdogan zvažuje druhé referendum: Má se Turecko snažit o členství v Unii?

Turecko by po dubnovém referendu o posílení prezidentských pravomocí chtělo uspořádat ještě další plebiscit, ve kterém by voliči rozhodli, zda chtějí s Evropskou unií pokračovat v přístupových rozhovorech. Uvedl to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Vztahy mezi Ankarou a evropskými státy jsou nyní velmi napjaté.

Erdogan přitvrdil: Z nacistických praktik obvinil přímo kancléřku Merkelovou

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli osočil německou kancléřku Angelou Merkelovou z nacistických praktik a dále vyhrotil napjaté vztahy mezi oběma zeměmi. Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel v reakci uvedl, že Erdogan překročil přípustnou mez.
Pokus o puč v Turecku

Hromadný úprk směr Německo. O azyl žádají desítky tureckých diplomatů

Celkem 136 žádostí o azyl od držitelů tureckých diplomatických pasů obdrželo Německo od nezdařeného pokusu o vojenský převrat, k němuž došlo v Turecku v polovině července. Ankara žádá Berlín, aby neuděloval azyl vojenským důstojníkům – někteří z nich jsou prý na základnách NATO v Německu.

Začal soud s Turky, kteří údajně chtěli zabít Erdogana

V Turecku začal soud se 47 lidmi obviněnými z pokusu o zavraždění prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana při zmařeném převratu z července loňského roku. Jde většinou o vojáky, kteří buď zorganizovali nebo se přímo zúčastnili operace, při které bojové komando přepadlo přímořský hotel, v němž byl Erdogan s rodinou během pokusu o puč ubytován.
Pokus o puč v Turecku

Ankara úkolovala duchovní v Německu. Ti jí posílali informace o příznivcích Gülena

Největší islámská organizace v Německu DITIB přiznala, že někteří její členové na příkaz Ankary špehovali lidi, kteří podle nich sympatizovali s duchovním Fethullahem Gülenem. Mezi sledovanými bylo například několik učitelů z německých státních škol. Obvinění ze špionáže vyšetřuje spolkové státní zastupitelství.

Turecko musí udržet právní stát, řekla Mayová v Ankaře

Turecko musí po pokusu o státní převrat z loňského července udržet právní stát a dodržovat lidská práva. V Ankaře to po setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem řekla britská premiérka Theresa Mayová. Oba politici také chtějí posílit vzájemné obchodní vztahy svých zemí.
Pokus o puč v Turecku

Řecký nejvyšší soud nevydá uprchlé vojáky Turecku. Podle justice jim hrozí mučení či smrt

Řecký nejvyšší soud odmítl vydat Turecku osm vojáků, kteří loni v červenci při neúspěšném pokusu o státní převrat uprchli z vlasti. Informují o tom zahraniční agentury. Řecká justice dospěla k názoru, že by vojákům nebyl zajištěn spravedlivý soud a že jim v jejich zemi hrozí mučení či dokonce smrt. Turecko s verdiktem nesouhlasí a považuje ho za politicky motivovaný.
Pokus o puč v Turecku

V Istanbulu začal první velký soud s policisty, kteří se měli účastnit pokusu o puč

V Istanbulu začal první velký proces s policisty podezíranými ze spoluúčasti na nezdařeném červencovém puči. Před soudem stanulo 29 policistů, kteří jsou obviněni z neplnění rozkazů. Proces se koná za přísných bezpečnostních podmínek v areálu věznice Silivri u Istanbulu.