Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan trvá na tom, že referendum o ústavních změnách nebylo o jeho osobě a že z něj neudělá diktátora, jak tvrdí kritici. Erdogan to zdůraznil v exkluzivním rozhovoru pro CNN. „Opravdu jsem smrtelník, můžu zemřít kdykoli,“ konstatoval prezident, kterému už poblahopřáli k vítězství šéf Bílého domu i ruský prezident.
„Tento systém představuje změnu, proměnu v demokratické historii Turecka,“ řekl Erdogan CNN. V rámci ústavních změn může Erdogan nahradit premiéra, vládnout dekrety a jmenovat důležité úředníky včetně soudců. Podle opozice tak bude mít prakticky neomezené pravomoci a zemi nasměřuje k absolutismu.
To ale Erdogan odmítá. „Tam, kde existují diktatury, nemusíte mít prezidentský systém,“ zdůraznil. „Zde máme volební urny… Demokracie bere svou sílu z lidí. To je to, co nazýváme národní vůlí,“ podotkla hlava státu. I když bylo vítězství jeho tábora těsné, nelze ho prý podrývat. Situaci přirovnal k fotbalu, kde jednoduše vždy rozhoduje finální gól, který zajistí týmu nejvyšší počet branek.
EU nedodržela svou část dohody, kritizuje Erdogan
Pokud jde o vztah s Unií, Brusel podle něj nedodržel svou část dohody a nechal stát Turky 54 let na prahu dveří. „To není tolerovatelné. Snažili jsme se s obtížemi přijmout všechny požadavky EU… EU (ale) nedrží své sliby… Evropská unie musí dostát svým slibům,“ konstatoval prezident, jemuž k výhře poblahopřál i šéf Bílého domu.
Posílený Erdogan řešil s Trumpem a Putinem Sýrii
„Oceňuji naše přátelství, musíme udělat společně tolik důležitých věcí,“ citovaly Donalda Trumpa zdroje agentury Reuters. Trump tureckému prezidentovi poděkoval za podporu americkému útoku na základnu syrského vládního letectva, která byla reakcí na použití bojového plynu v provincii Idlib.
Oba prezidenti se podle komuniké shodli na důležitosti pohnat syrského prezidenta Bašára Asada k odpovědnosti za útok chemickými zbraněmi. Jednali také o vojenském tažení proti radikální organizaci Islámský stát a o nezbytnosti spolupracovat v boji proti terorismu.
Erdoganovi později poblahopřál i šéf Kremlu Vladimir Putin. Diskutovali spolu o postupu normalizace vztahů pošramocených po sestřelení ruského letounu tureckou armádou, ale také o možnostech urovnání syrského konfliktu.
Erdogan vyhrál o 1,5 milionu hlasů. Podle opozice díky třem milionům obálek bez razítka
Mezinárodní pozorovatelé a opoziční strany kritizují četné vady během hlasování v tureckém referendu, včetně rozhodnutí volební komise akceptovat hlasovací lístky i bez úředního razítka, které vyžaduje zákon.
Největší opoziční formace Lidová republikánská strana (CHP) stejně jako prokurdská Lidová demokratická strana (HDP) proto výsledek považují za zmanipulovaný; Lidová republikánská strana už avizovala, že požádá o zrušení referenda.
HDP tvrdí, že započteny byly až tři miliony neoznačených obálek a jejich vyřazení by mohlo zvrátit celkový výsledek, protože příznivci změn zvítězili převahou asi 1,5 milionu hlasů.
Naopak nacionalistická opozice, která před hlasováním prezidenta Erdogana podpořila, považuje výsledek za závazný pro všechny. Podle vůdce Strany národní akce (MHP) Devleta Bahceliho je výsledek referenda „nepopiratelným úspěchem“.
Členka mise OBSE: Manipulovat se mohlo s 2,5 milionu hlasů
Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) průběh referenda kritizovali, podmínky hlasování podle nich neodpovídaly mezinárodním normám. Ankara výhrady odmítla s tím, že OBSE postrádá objektivitu a nestrannost.
Jedním ze zahraničních pozorovatelů byla Rakušanka Alev Korunová, podle níž mohlo být zmanipulováno až 2,5 milionu hlasů.
„Faktem je, že podle zákona lze k hlasování použít jenom označené obálky. Ústřední volební komise nicméně rozhodla - protiprávně -, že přijaty (ke sčítání) budou i neoznačené obálky. Panuje podezření, že zmanipulováno mohlo být až 2,5 milionu hlasů,“ řekla Korunová, která je členkou rakouského parlamentu za Zelené.
- Turci se v nedělním referendu většinově vyslovili pro změnu ústavy, přechod na prezidentský systém a posílení pravomocí stávající hlavy státu Recepa Tayyipa Erdogana.
- Pro ústavní změny hlasovalo 51,41 procenta voličů, proti bylo 48,59 procenta. Volební účast činila 85 procent. V samotném Turecku hlasovalo pro změnu 51,18 procenta voličů, v zahraničí to bylo 59,09 procenta.
- Zavedení prezidentského systému získalo nejvýraznější podporu v centrálních částech Turecka a mezi Turky žijícími v zahraničí. Proti změnám naopak hlasovalo středomořské pobřeží, evropské regiony, kurdské oblasti a velká města včetně Ankary a Istanbulu.
- Erdogan výsledek hlasování přivítal a referendum, které mu umožní setrvat v úřadu až do roku 2029, označil za historické. Současně vyzval k tomu, aby jeho tureckou volbu respektovala jak domácí společnost, tak zahraničí.
- Opoziční Lidová republikánská strana a Lidová demokratická strana zpochybnily průběh sčítání a vyzývají ke zrušení výsledku hlasování.
Mise OBSE také poukázala na to, že v kampani dostali více prostoru zastánci změny ústavy a že vláda umlčela kritiky kromě jiného zatýkáním novinářů.
Jedním z nich je Deniz Yücel, který se narodil v Německu v rodině tureckého přistěhovalce. Pracoval pro německý Die Welt, ale byl zatčen v Turecku a je podezřelý z podpory terorismu. Die Welt ponechal na své stránce prázdné místo, kde otiskoval Yücelovy příspěvky.
Transparentní vyšetření nesrovnalostí kolem nedělního referenda požadují i orgány Evropské unie.
