Podmínky referenda neodpovídaly mezinárodním normám, tvrdí pozorovatelé. Opozice chce zrušit výsledky

Nahrávám video
Turecko čekají největší politické změny od ustavení republiky. Voliči schválili posílení prezidenta
Zdroj: ČT24

Turci se v referendu těsnou většinou přiklonili k ústavním změnám, které posilují prezidentské pravomoci. Pochyby ale ještě vzbuzuje započítání lístků, které nebyly označeny razítkem. Postup brání šéf volební komise, avšak opoziční Lidová republikánská strana vyzvala ke zrušení výsledků. I podle mezinárodních pozorovatelů nebylo právní zabezpečení tureckého ústavního referenda dostatečné. Turecko však kritiku odmítá.

Návrh, který zásadním způsobem posílí prezidentské pravomoci, byl přijat těsnou většinou. Podle posledních informací podpořilo reformu 51,41 procenta hlasujících, otevřeny byly už všechny obálky s hlasy. Volební komise má oficiální výsledek vyhlásit až za 11 nebo 12 dní.

Po referendu vicepremiér Mehmet Simsek prohlásil, že vztahy k EU se zaměří na oblasti společných zájmů a že očekává, že „povyk“ kolem těchto vztahů se po volbách, jež čekají některé evropské státy, zmírní. Zdůraznil také, že prezident Recep Tayyip Erdogan, který by se díky reformě mohl udržet u moci do roku 2029, řekl jasně, že neplánuje uspořádat předčasné volby.

Příští prezidentské i parlamentní volby se mají v Turecku konat v roce 2019. Část analytiků předpověděla, že Erdogan po vyhraném referendu bude chtít upevnit svou pozici a vyhlásí předčasné volby.  

Turecká národní bezpečnostní rada nicméně doporučila vládě prodloužit o další tři měsíce výjimečný stav v zemi. Ten byl v Turecku zaveden loni v červenci po neúspěšném pokusu o puč. Výjimečný stav byl už dvakrát prodloužen.

Můj národ stojí vzpříma, nejsme rozděleni, jsme jednotní.
Recep Tayyip Erdogan
turecký prezident

Na povolebním shromáždění v Istanbulu zase turecký lídr přiblížil, jak se to má se znovuzavedením trestu smrti.

„Budu tuto záležitost konzultovat s premiérem a šéfy opozičních stran. Pokud všichni budou souhlasit, potom to schválím. Jestli ne, vypíšeme další referendum,“ prohlásil Erdogan.

Prezident se také díky změnám bude moci opět přidat k vládní Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP), kterou v roce 2001 spoluzakládal. Šéf parlamentní frakce AKP Mustafa Elitas oznámil, že strana nabídne Erdoganovi členství po 27. nebo 28. dubnu.

Opozice chce zrušit výsledek, otázky budí razítkování lístků

Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) uvedli, že právní zabezpečení podle nich nebylo dostatečné na to, aby zajistilo skutečně demokratické referendum. Podmínky hlasování neodpovídaly mezinárodním normám. Rovněž konstatovali, že podmínky předreferendové kampaně nebyly pro všechny stejné.

Turecké ministerstvo zahraničí kritiku od zástupců OBSE odmítlo. „Tvrzení, že referendum neodpovídá mezinárodním standardům, je pro nás nepřijatelné,“ uvedla v prohlášení turecká diplomacie. Dodala, že předchozí komentáře pozorovatelů OBSE ukazují, že tým přijel do Turecka s předsudky a nebral v úvahu zásady objektivity a nestrannosti. Podle Erdogana Turecko nebude uznávat „jejich politicky motivované závěry“.

I od opozice ale zaznívá kritika v souvislosti s referendem. Hlavní turecká opoziční strana vyzvala ke zrušení výsledků nedělního referenda kvůli podvodům při hlasování a sčítání hlasů. Místopředseda Lidové republikánské strany Bülent Tezcan řekl, že je strana připravena podat stížnost k tureckému ústavnímu soudu, pokud to bude třeba, pak i k Evropskému soudu pro lidská práva.

Opozice už před tímto prohlášením požádala o přepočtení části hlasů a poukázala na to, že komise uprostřed hlasování oznámila, že do výsledku započítá i lístky, na nichž nebyla její oficiální razítka.

Turecké referendum a hlasovací lístky "ano" a "ne"
Zdroj: Murad Sezer/Reuters

Rozhodnutí volební komise odporuje tureckému volebnímu zákonu, upozorňuje Stockholmské centrum pro svobodu (SCF). Podle něj mají být lístky před hlasováním označeny, aby mohly být považovány za platné. Další článek tohoto zákona říká, že lístky bez označení platné nejsou.

O platnosti neorazítkovaných hlasů prý komise rozhodla před sčítáním

Podle SCF pracovníci volebních komisí za normálních okolností spočítají obálky i lístky před hlasováním a razítkem jich označí přesně tolik, kolik jmen je na volebním seznamu jejich okrsku. Šéf volební komise (YSK) Sadi Güven ale v neděli prohlásil, že platné budou všechny lístky, i ty bez razítek, pokud se neprokáže, že pocházely z jiného místa než z volební místnosti.

Rozhodnutí zahrnout do započítávání hlasů i oficiálně neoznačené hlasovací lístky ale pozorovatelská mise rovněž považuje za zcela protiprávní.

Ústřední volební komise musí hlasování anulovat.
Bülent Tezcan
zástupce předsedy Lidové republikánské strany

Güven řekl, že rozhodnutí o započítání neoznačených lístků bylo vydáno na poslední chvíli, ale ne poprvé. Vláda prý podobný krok schválila už v minulosti. Už v neděli tvrdil, že rozhodnutí padlo ještě předtím, než se hlasy začaly sčítat. 

Problém ale rovnež představuje razítko, jímž voliči na lístcích označovali buď slovo ano, nebo ne podle svého rozhodnutí. Byl na něm výraz Volba, ale v provincii Hatay dostali lidé razítko se slovem Ano. Tato razítka sice byla později stažena a nahrazena správnými, avšak značky se slovem Ano byly podle SCF nalezeny ve 159 hlasovacích urnách.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
před 6 mminutami

Izrael udeřil napříč Libanonem, ten hlásí mrtvé

Izrael provedl několik úderů napříč Libanonem, včetně Bejrútu, východního údolí Bikáa a jižní části země. Útoky si vyžádaly přes deset obětí a desítky zraněných, píší agentury Reuters a AFP. Izraelské síly ráno zasáhly hustě obydlenou čtvrť Zukák El-Blat v centru Bejrútu bez předchozí výzvy k evakuaci tamních obyvatel, uvedla agentura NNA.
05:56Aktualizovánopřed 14 mminutami

Soud nařídil obnovit vysílání Hlasu Ameriky

Americký federální soudce nařídil v úterý obnovit vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky. Více než tisíc jejích zaměstnanců, kteří před více než rokem dostali placené administrativní volno, se má vrátit do práce. Informují o tom agentury. Prezident USA Donald Trump loni zavedl rozsáhlé škrty ve federální sféře a stanici financovanou z federálních peněz prakticky vyřadil z provozu.
09:57Aktualizovánopřed 50 mminutami

Problémy s placením či navigací. Výpadky internetu v Rusku zasáhly už i Moskvu

K výpadkům internetového připojení v Rusku dochází již téměř rok – nyní však postihl také tamní metropoli. Lidé v Moskvě mají problém s on-line platbami či používáním navigace. Kreml se odvolává na „sofistikované útoky Kyjeva“, kterým je prý potřeba se bránit právě omezováním internetu. Podle kritiků vlády jde ale o způsob, jak ještě více omezit svobodu občanů. Ti si stěžují také na problémy s fungováním komunikační aplikace Telegram, k jejíž blokaci má přitom oficiálně dojít až na začátku dubna.
před 53 mminutami

Íránský útok má oběti v Izraeli. V Dubaji se ozvaly exploze

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.
01:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Stávka na letišti u Berlína se dotkla desítek tisíc cestujících

Provoz na mezinárodním letišti Berlín-Braniborsko (BER) ochromila jednodenní stávka. Zrušeno bylo 445 letů pro 57 tisíc cestujících. Odborový svaz Verdi chce výstražnou stávkou přimět vedení letiště, aby předložilo lepší nabídku v jednáních o platech. Svaz zastupuje zhruba dva tisíce zaměstnanců. S Prahou berlínské letiště pravidelné spojení nemá.
před 2 hhodinami

Rusko deportuje ukrajinské děti systematicky, potvrdili vyšetřovatelé

Moskva se odvlékáním ukrajinských dětí dopouští zločinů proti lidskosti. Ve své zprávě to potvrdila nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise, kterou zřídila Rada pro lidská práva OSN. Komise vyvrátila ruské tvrzení, že jde o „evakuace“, a naopak potvrdila, že postup Moskvy v této věci je systematický a dohlíží na něj nejvyšší vedení země. Zachráněné děti popisují, jak jim ruské úřady i „náhradní rodiny“ bránily v návratu domů.
před 4 hhodinami

Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.
před 4 hhodinami
Načítání...