Podmínky referenda neodpovídaly mezinárodním normám, tvrdí pozorovatelé. Opozice chce zrušit výsledky

Nahrávám video
Turecko čekají největší politické změny od ustavení republiky. Voliči schválili posílení prezidenta
Zdroj: ČT24

Turci se v referendu těsnou většinou přiklonili k ústavním změnám, které posilují prezidentské pravomoci. Pochyby ale ještě vzbuzuje započítání lístků, které nebyly označeny razítkem. Postup brání šéf volební komise, avšak opoziční Lidová republikánská strana vyzvala ke zrušení výsledků. I podle mezinárodních pozorovatelů nebylo právní zabezpečení tureckého ústavního referenda dostatečné. Turecko však kritiku odmítá.

Návrh, který zásadním způsobem posílí prezidentské pravomoci, byl přijat těsnou většinou. Podle posledních informací podpořilo reformu 51,41 procenta hlasujících, otevřeny byly už všechny obálky s hlasy. Volební komise má oficiální výsledek vyhlásit až za 11 nebo 12 dní.

Po referendu vicepremiér Mehmet Simsek prohlásil, že vztahy k EU se zaměří na oblasti společných zájmů a že očekává, že „povyk“ kolem těchto vztahů se po volbách, jež čekají některé evropské státy, zmírní. Zdůraznil také, že prezident Recep Tayyip Erdogan, který by se díky reformě mohl udržet u moci do roku 2029, řekl jasně, že neplánuje uspořádat předčasné volby.

Příští prezidentské i parlamentní volby se mají v Turecku konat v roce 2019. Část analytiků předpověděla, že Erdogan po vyhraném referendu bude chtít upevnit svou pozici a vyhlásí předčasné volby.  

Turecká národní bezpečnostní rada nicméně doporučila vládě prodloužit o další tři měsíce výjimečný stav v zemi. Ten byl v Turecku zaveden loni v červenci po neúspěšném pokusu o puč. Výjimečný stav byl už dvakrát prodloužen.

Můj národ stojí vzpříma, nejsme rozděleni, jsme jednotní.
Recep Tayyip Erdogan
turecký prezident

Na povolebním shromáždění v Istanbulu zase turecký lídr přiblížil, jak se to má se znovuzavedením trestu smrti.

„Budu tuto záležitost konzultovat s premiérem a šéfy opozičních stran. Pokud všichni budou souhlasit, potom to schválím. Jestli ne, vypíšeme další referendum,“ prohlásil Erdogan.

Prezident se také díky změnám bude moci opět přidat k vládní Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP), kterou v roce 2001 spoluzakládal. Šéf parlamentní frakce AKP Mustafa Elitas oznámil, že strana nabídne Erdoganovi členství po 27. nebo 28. dubnu.

Opozice chce zrušit výsledek, otázky budí razítkování lístků

Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) uvedli, že právní zabezpečení podle nich nebylo dostatečné na to, aby zajistilo skutečně demokratické referendum. Podmínky hlasování neodpovídaly mezinárodním normám. Rovněž konstatovali, že podmínky předreferendové kampaně nebyly pro všechny stejné.

Turecké ministerstvo zahraničí kritiku od zástupců OBSE odmítlo. „Tvrzení, že referendum neodpovídá mezinárodním standardům, je pro nás nepřijatelné,“ uvedla v prohlášení turecká diplomacie. Dodala, že předchozí komentáře pozorovatelů OBSE ukazují, že tým přijel do Turecka s předsudky a nebral v úvahu zásady objektivity a nestrannosti. Podle Erdogana Turecko nebude uznávat „jejich politicky motivované závěry“.

I od opozice ale zaznívá kritika v souvislosti s referendem. Hlavní turecká opoziční strana vyzvala ke zrušení výsledků nedělního referenda kvůli podvodům při hlasování a sčítání hlasů. Místopředseda Lidové republikánské strany Bülent Tezcan řekl, že je strana připravena podat stížnost k tureckému ústavnímu soudu, pokud to bude třeba, pak i k Evropskému soudu pro lidská práva.

Opozice už před tímto prohlášením požádala o přepočtení části hlasů a poukázala na to, že komise uprostřed hlasování oznámila, že do výsledku započítá i lístky, na nichž nebyla její oficiální razítka.

Turecké referendum a hlasovací lístky "ano" a "ne"
Zdroj: Murad Sezer/Reuters

Rozhodnutí volební komise odporuje tureckému volebnímu zákonu, upozorňuje Stockholmské centrum pro svobodu (SCF). Podle něj mají být lístky před hlasováním označeny, aby mohly být považovány za platné. Další článek tohoto zákona říká, že lístky bez označení platné nejsou.

O platnosti neorazítkovaných hlasů prý komise rozhodla před sčítáním

Podle SCF pracovníci volebních komisí za normálních okolností spočítají obálky i lístky před hlasováním a razítkem jich označí přesně tolik, kolik jmen je na volebním seznamu jejich okrsku. Šéf volební komise (YSK) Sadi Güven ale v neděli prohlásil, že platné budou všechny lístky, i ty bez razítek, pokud se neprokáže, že pocházely z jiného místa než z volební místnosti.

Rozhodnutí zahrnout do započítávání hlasů i oficiálně neoznačené hlasovací lístky ale pozorovatelská mise rovněž považuje za zcela protiprávní.

Ústřední volební komise musí hlasování anulovat.
Bülent Tezcan
zástupce předsedy Lidové republikánské strany

Güven řekl, že rozhodnutí o započítání neoznačených lístků bylo vydáno na poslední chvíli, ale ne poprvé. Vláda prý podobný krok schválila už v minulosti. Už v neděli tvrdil, že rozhodnutí padlo ještě předtím, než se hlasy začaly sčítat. 

Problém ale rovnež představuje razítko, jímž voliči na lístcích označovali buď slovo ano, nebo ne podle svého rozhodnutí. Byl na něm výraz Volba, ale v provincii Hatay dostali lidé razítko se slovem Ano. Tato razítka sice byla později stažena a nahrazena správnými, avšak značky se slovem Ano byly podle SCF nalezeny ve 159 hlasovacích urnách.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA tvrdí, že udeřily na další loď s údajnými pašeráky drog

Americká armáda uvedla, že ve čtvrtek zlikvidovala ve východním Pacifiku loď a zabila dva lidi, které označila za pašeráky drog. Počet lidí, kteří zemřeli při amerických úderech na lodě pašující podle Washingtonu ve vodách u Latinské Ameriky narkotika, tím vzrostl na nejméně 128, napsala agentura AFP.
před 4 mminutami

USA navýšily humanitární pomoc Kubě. V tlaku skrze ropu nepolevují

Spojené státy poskytnou Kubě dalších šest milionů dolarů (v přepočtu zhruba 123 milionů korun) jako humanitární pomoc. Ve čtvrtek večer to oznámilo americké ministerstvo zahraničí. Rozhodnutí přichází v době, kdy se Washington snaží odříznout Kubu od dodávek ropy, podotkla agentura Reuters.
před 45 mminutami

Část amerických senátorů zvažuje kvůli sporu neúčast na mnichovské konferenci

Někteří američtí republikánští senátoři uvažují, že letos nepojedou na bezpečnostní konferenci v Mnichově, která začíná příští týden. Mohou za to spory o financování ministerstva pro vnitřní bezpečnost, napsal server Politico. Podle něj mezi senátory, kteří zvažují, že se do Evropy nevydají, je i vlivný republikán Lindsey Graham.
před 4 hhodinami

Trump uvedl, že chce nahradit Nový START novou dohodou

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer SEČ uvedl, že Rusko a Spojené státy by měly dojednat zcela novou dohodu o omezení jaderných arzenálů, spíše než prodloužit končící smlouvu Nový START. Server Axios s odkazem na tři nejmenované zdroje o několik hodin dříve napsal, že Spojené státy a Rusko se blíží dohodě o tom, že budou nadále dodržovat omezení obsažená ve smlouvě Nový START. To však podle agentur Bílý dům popřel.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán zadržel dva tankery a připravil raketu dlouhého doletu

Íránské revoluční gardy zajaly v Perském zálivu dvě lodě, které měly převážet víc než jeden milion litrů pašovaného paliva. Íránská státní televize neupřesnila, jaké zemi tankery patří, ani pod jakou plují vlajkou, napsala agentura AP. Írán také den před jednáním s USA umístil jednu z nejpokročilejších balistických raket na základnu revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruským raketám a dronům čelily Kyjev či železnice v Sumské oblasti

Rusko v noci na čtvrtek zaútočilo na Ukrajinu dvěma balistickými raketami a 183 drony, informovalo ukrajinské letectvo. Kyjevský primátor Vitalij Klyčko řekl, že v hlavním městě ruské drony zranily nejméně dva lidi. Další dva raněné hlásí úřady po leteckém útoku ze Záporožské oblasti. Ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba uvedl, že rozsáhlým útokům čelila železniční infrastruktura v Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
před 8 hhodinami

Přes tisíc výškových domů v Kyjevě bude bez tepla celé měsíce

Více než 1100 výškových obytných budov v Kyjevě zůstane bez tepla ještě přinejmenším dva měsíce kvůli kritickému poškození teplárny po nedávném ruském útoku na ukrajinskou metropoli. Oznámil to kyjevský starosta Vitalij Klyčko. Kvůli ruským útokům je bez dodávek tepla i přibližně sto tisíc rodin v Charkově, uvedl ministr energetiky Denys Šmyhal.
před 8 hhodinami
Načítání...