Největší islámská organizace v Německu DITIB přiznala, že někteří její členové na příkaz Ankary špehovali lidi, kteří podle nich sympatizovali s duchovním Fethullahem Gülenem. Mezi sledovanými bylo například několik učitelů z německých státních škol. Obvinění ze špionáže vyšetřuje spolkové státní zastupitelství.
Turecký státní náboženský úřad loni v září rozeslal do Německa dopis, ve kterém vyzývá ke sběru informací na lidi blízké hnutí klerika Gülena. Cílem nemají být jen mešity, ale taky školky, školy nebo neziskové organizace.
Duchovní pak na pokyn Turecka schromažďovali informace o podezřelých, které předávali tureckým generálním konzulátům nejméně ve třech městech - Kolíně nad Rýnem, Mnichově a Düsseldorfu. Odtud nakonec zprávy putovaly do Ankary až k parlamentní komisi, která se zabývá objasňováním pozadí pokusu o převrat.
Označení lidé mohou být vystaveni represím, obávají se Zelení
Němečtí vyšetřovatelé mají zasílané dokumenty v rukou. Někteří duchovní napsali pár vět, jiní poslali detailní zprávu. Terčem udávání byli jak turečtí, tak i němečtí občané. Seznamy obsahovaly jména 28 lidí a 11 institucí. Všude se objevují jména lidí nebo organizací, které podle imámů sympatizují s Gülenovým hnutím.
„Je důvod se obávat, že nahlášené osoby a zařízení jsou vystaveny represím ze strany Turecka. Ty mohou mít různou podobu. Tlak na příbuzné žijící v Turecku, zatčení při příjezdu,“ řekl poslanec strany Zelených Volker Beck.
- DITIB (Turecko-islámská unie pro náboženské záležitosti) je největší zastřešující islámská organizace v Německu, kterou finančně podporuje Ankara. Vznikla v roce 1984 a spravuje téměř 900 mešit v Německu.
Člen vedení DITIB příkaz z Ankary potvrdil, špehování ale označil za osobní selhání několika imámů. Po následném poprasku své vyjádření dementoval.
„Jen počet imámů, kteří se podle dokumentů, jež máme k dispozici, na špehování podíleli, ukazuje, že nešlo o jednotlivou chybu, ale systematickou práci,“ uvedl mluvčí nadace zastupující Gülenovo hnutí v Německu Ahmet Daskin.
Pro vládu v Berlíně zůstává DITIB minimálně do konce vyšetřování partnerem. Od organizace finančně a personálně propojené s tureckým státem ale chce změnu fungování.
Aféra ohrožuje řadu projektů běžících na regionální úrovni. Spolkové země kvůli obviněním ze špionáže přehodnocují nebo v některých oblastech dokonce zastavují s organizací DITIB spolupráci.
Merkelová jede do Ankary, vzájemné vztahy jsou napjaté
Ve čtvrtek do Ankary jede německá kancléřka Angela Merkelová, setká se zde s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jednat by měli o migraci, boji proti terorismu a hospodářství.
Německo-turecké vztahy jsou v poslední době napjaté. Přispělo k tomu to, že německý Spolkový sněm označil začátkem loňského června masakry Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu. Poslanci při projednávání rezoluce zdůraznili, že nechtějí obviňovat současnou vládu Turecka, které je nástupnickým státem Osmanské říše. Turecký prezident ale varoval, že rozhodnutí Bundestagu bude mít vážné dopady na vztahy obou zemí.
V polovině srpna navíc zveřejnila německá veřejnoprávní televize ARD utajené prohlášení ministerstva vnitra, v němž se uvádí, že Ankara dlouhodobě spolupracuje s islamisty a teroristy na Blízkém východě. V době vlády prezidenta Erdogana prý vazby sílí.
Německé úřady také zastavily trestní stíhání satirika Jana Böhmermanna, který ve veřejnoprávní televizi ZDF svou vulgární básní zesměšnil tureckého prezidenta. Ten pak požadoval umělcovo potrestání.
Erdogan zase dříve označil Německo za ráj pro teroristy. Berlín podle něj léta chrání kurdské bojovníky a poskytuje útočiště teroristické organizaci duchovního Fethullaha Gülena.
Güllen je pro Turecko hlavní hybatel pokusu o převrat
Islámského duchovního Gülena, který žije v USA, turecká vláda viní ze zosnování pokusu o převrat. Gülen vinu odmítl. Za celou akcí podle něj stojí prezident Erdogan.
Erdoganova vláda Gülenovo hnutí z pokusu svrhnout vládu viní dlouhodobě a od loňského července tažení vůči jeho příznivcům zintenzivnila.
V rámci rozsáhlých čistek přišlo v Turecku od poloviny července o práci přes 100 tisíc státních zaměstnanců, včetně policistů, soudců, prokurátorů, ale i učitelů. Obviněni jsou většinou z příslušnosti k teroristické organizaci. Tou vláda označuje Gülenovo hnutí. Přes 40 tisíc lidí skončilo ze stejného důvodu za mřížemi.
Uložit
