Ankara dlouhodobě spolupracuje s islamisty a teroristy na Blízkém východě, uvedlo německé ministerstvo vnitra v utajeném prohlášení, které má k dispozici veřejnoprávní televize ARD. V době vlády prezidenta Erdogana prý vazby sílí. Německá vláda o spojení Ankary s islamisty oficiálně hovoří vůbec poprvé. Už tak napjaté turecko-německé vztahy tím zřejmě ještě víc utrpí.
Turecko je základnou islamistických skupin, jako je Muslimské bratrstvo nebo palestinské hnutí Hamas, které Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, reagovalo německé ministerstvo vnitra na dotaz parlamentní frakce Levice.
Ankara prý podporuje také ozbrojené islamistické skupiny v Sýrii. „ARD nezmiňuje, o jaký typ podpory jde,“ konstatoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.
Ministerstvo navíc tvrdí, že tyto vztahy v posledních letech záměrně zesílily. „Především jako výsledek od roku 2011 postupně se islamizující vnitřní a vnější politiky Ankary se Turecko stalo centrální akční platformou islamistických uskupení v regionu Blízkého východu,“ stojí ve vyjádření, které vychází z informací Spolkové zpravodajské služby (BND).
O takové blízkosti Turecka k islamistickým uskupením dosud žádný z politiků v Německu veřejně nemluvil. Nezvyklé je i to, že se resort nejprve neporadil s německou diplomacií, jak bývá zvykem.
Od začátku migrační krize se naopak kancléřka Angela Merkelová i ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier drželi s kritikou tureckého režimu zpět, připomíná ARD. O napojení Ankary na islamisty se hovořilo, ovšem jen v zákulisí.
Kabinet kancléřky Merkelové čelí kritice
Na koaliční vládu se už začala hrnout kritika od opozice. Předseda Svobodné demokratické strany (FDP) Christian Lindner požaduje po Merkelové vysvětlení postoje německé vlády k Turecku. S Ankarou podle něj není možné dále vyjednávat o přistoupení k EU, když podporuje organizace zaměřené na zničení evropských hodnot.
Příliš měkké chování vůči Erdoganovi vyčítá vládě také Levice. Koaliční strana SPD pak varovala před zhoršením vztahů s Ankarou.
Například Moskva tvrdí, že Ankara je hlavním odběratelem ropy od Islámského státu (IS), který ji krade Syřanům a Iráčanům na dobytém území. Z nelegálního obchodu prý těží i rodina turecké hlavy státu. Ruské ministerstvo obrany loni na podzim ukázalo satelitní snímky, na nichž byly kolony cisteren u tureckých hranic.
„Víme, kdo si v Turecku plní kapsy a dává možnost teroristům, aby vydělávali na ukradené ropě ze Sýrie. Za tyto peníze si radikálové kupují zbraně a organizují útoky mimo jiné vůči Rusům, Francouzům nebo občanům Mali,“ podotkl ruský prezident Vladimir Putin v rámci zhoršených vztahů obou zemí po sestřelení ruského bombardéru tureckou armádou loni v listopadu.
Po nepodařeném červencovém puči v Turecku se ale Erdogan snaží vztahy s Moskvou normalizovat a s Putinem už se opět nazývají přáteli.
O obchodu Turecka s IS mluví také Izrael. „Jak jistě víte, Islámský stát získává turecké peníze z ropy už velmi velmi dlouho. Já doufám, že to skončí. Turecko navíc dovoluje džihádistům cestovat ze Sýrie a Iráku do Evropy a zpět. Je to součástí jakési teroristické infrastruktury,“ prohlásil v lednu izraelský ministr obrany.
Vztahy mezi Berlínem a Ankarou se v poslední době zhoršily
Německo-turecké vztahy jsou napjaté poté, co německý Spolkový sněm označil začátkem června masakry Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu. Poslanci při projednávání rezoluce zdůraznili, že nechtějí obviňovat současnou vládu Turecka, které je nástupnickým státem Osmanské říše. Turecký prezident ale varoval, že rozhodnutí Bundestagu bude mít vážné dopady na vztahy obou zemí.
Trestnímu stíhání za urážku turecké hlavy státu navíc čelí německý satirik Jan Böhmermann. Ten na konci března ve veřejnoprávní televizi ZDF přednesl báseň, která obsahovala řadu vulgarismů a líčila Erdogana jako člověka, který porušuje lidská práva, má „sexuální styk s kozami a sleduje dětské porno, zatímco kope do zadku Kurdy“. Německý komik básní reagoval mimo jiné na případy porušování svobody slova a tisku v Turecku.
