Spolupráce s Ruskem pomůže vyřešit problémy v regionu. Před schůzkou se šéfem Kremlu to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Vztahy obou zemí budou do budoucna jiné, je přesvědčen Erdogan. Ruský prezident Vladimir Putin jej podpořil po nezdařeném puči. Schůzka státníků v Petrohradě je přelomová – politici spolu jednali poprvé od sestřelení ruské stíhačky tureckou armádou. Rusko postupně zruší sankce vůči tureckým podnikům a obnoví charterové lety, oznámil Putin.
Setkání se neslo v pozitivním duchu. Turecko a Rusko se dohodly na normalizaci vztahů a posílení spolupráce v oblasti obrany, konkrétně zbrojního průmyslu. „Tato návštěva mi připadá jako nový milník v našich bilaterálních vztazích, začínáme opět s čistým štítem,“ řekl Erdogan ruské agentuře TASS. Jednání považuje za přínosné, vztahy s Ruskem jsou nyní silnější, míní prezident.
„V historii našich vztahů byla různá a často nelehká, dokonce dramatická období, ale na základě vzájemného respektu jsme vždy dospěli ke kladnému výsledku,“ prohlásil Putin, který označil rozhovor za konstruktivní. Jako nejdůležitější bod spolupráce zmínil boj proti teroru.
Erdogan před schůzkou poděkoval Putinovi za telefonát po nedávném neúspěšném pokusu části armády o puč. Šéf Kremlu svou podporou Turky velice potěšil, prohlásil prezident v Petrohradu. „Navzdory složité vnitropolitické situaci v Turecku Vaše dnešní návštěva znamená, že oba chceme obnovit dialog a vztahy v zájmu ruských a tureckých občanů,“ poznamenal Putin.
V Turecku platí výjimečný stav, desetitisíce lidí skončily za mřížemi nebo přišly o práci. Ankara viní ze zosnování převratu duchovního Fethullaha Gülena, který žije léta v USA. Erdogan, jehož země je členem NATO, přitom viní z podpory pučistů i Západ, od něhož se nyní zjevně odvrací směrem na Východ.
Jde o velký zlom – po listopadovém incidentu se sestřelením ruské stíhačky na turecko-syrských hranicích zavedla Moskva protiturecké sankce a zakázala ruským turistům jezdit do Turecka. Putin tehdy hovořil o „ráně do zad, kterou zasadili Rusku přisluhovači teroristů“.
Vzájemný obchod se pak propadl o 43 procent a ruská odveta citelně zasáhla turecký turistický průmysl. „Tato tendence je truchlivá. Čeká nás těžká práce na reanimaci vzájemné obchodní činnosti. Proces už byl spuštěn, ale bude vyžadovat určitý čas. Hlavní pozornost má být věnována zvyšování investic, zbožních toků a realizaci perspektivních projektů,“ podotkl šéf Kremlu s tím, že sankce uvalené vůči tureckým podnikům se budou rušit postupně. Obnovovat se naopak budou charterová spojení s Tureckem.
Erdoganova omluva za incident ale nedávno zahájila bleskové usmiřování. Nyní Putin i Erdogan vyjádřili naději na obnovení vzájemných vztahů. „Jsem přesvědčen, že spolupráce s Ruskem významně přispěje k řešení mnoha problémů v regionu,“ prohlásil Erdogan v narážce na konflikt v Sýrii.
Putin: Stejně jako Turecko chceme konec syrské krize
Moskva a Ankara tam stojí proti sobě. Zatímco Rusové pomáhají svému spojenci – syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi, Turci podporují povstalce, kteří se Asadův režim snaží svrhnout. Obě země ale mají podle Putina stejný cíl, kterým je vyřešení syrské krize. Podle šéfa Kremlu je navíc možné odbourat odlišné názory na situaci v Sýrii.
Rusko a Turecko mají společného nepřítele v podobě radikálů z Islámského státu. Podle proslulého investigativního novináře Seymoura Hershe to ale v případě Ankary není tak žhavé, jelikož hraje dvojí hru. „Víme, že kupuje ropu se slevou (od IS) a hranice jsou otevřené, takže džihádisté z celého světa se dostanou do Sýrie,“ poznamenal Hersh v Interview ČT24.
Erdoganova petrohradská mise má podle pozorovatelů odstranit poslední zbytky nedůvěry mezi oběma vůdci. „Evropská unie chce izolovat Rusko. Některé členské země zároveň izolují Turecko. Takže zlepšení vztahů mezi Ruskem a Tureckem je prospěšné pro obě strany,“ myslí si Turek Sedat Guzen.
V předvečer schůzky Erdogan ujistil o ochotě podniknout kroky k realizaci nového rusko-tureckého plynovodu Turkish Stream, kterým by mělo přes Černé moře podle dřívějších plánů zpočátku putovat asi 31,5 miliardy metrů krychlových ruského plynu ročně.
