Sestřelení Su-24

Rusko zrušilo zákaz charterových letů do Turecka, který vydalo po incidentu z loňského listopadu, kdy turecká armáda sestřelila ruský vojenský letoun. Na svých internetových stránkách o tom informovala ruská vláda. Turecko dříve patřilo k nejoblíbenějším destinacím ruských turistů.

Spolupráce s Ruskem pomůže vyřešit problémy v regionu. Před schůzkou se šéfem Kremlu to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Vztahy obou zemí budou do budoucna jiné, je přesvědčen Erdogan. Ruský prezident Vladimir Putin jej podpořil po nezdařeném puči. Schůzka státníků v Petrohradě je přelomová – politici spolu jednali poprvé od sestřelení ruské stíhačky tureckou armádou. Rusko postupně zruší sankce vůči tureckým podnikům a obnoví charterové lety, oznámil Putin.

Poprvé po devíti měsících přiletělo do Turecka ruské charterové letadlo. Letadlo se 189 cestujícími přistálo v přímořském letovisku Antalya. Charterové lety do Turecka zakázala Moskva poté, co turecká armáda loni v listopadu sestřelila ruské letadlo. Kreml pak vyhlásil sankce. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se za sestřelení letadla v červnu omluvil.

Ruský prezident Vladimir Putin se dohodl se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem na normalizaci vztahů mezi oběma státy, které se ocitly na bodu mrazu po loňském sestřelení ruského bombardéru tureckými stíhačkami. Uvedl to sám Putin na zasedání vlády poté, co telefonicky hovořil s Erdoganem. Jako první krok umožní ruským turistům návrat do Turecka, které patřilo k jejich nejoblíbenějším destinacím.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se v dopise omluvil ruskému protějšku Vladimiru Putinovi za loňské sestřelení letadla na syrsko-turecké hranici.  Prohlášení je překvapivé, protože Ankara se dosud za listopadový incident odmítala omluvit, což jen zesilovalo kritiku Moskvy.

Turecké úřady údajně zadržely muže podezřelého ze zabití ruského pilota, který se katapultoval po sestřelení svého bombardéru loni v listopadu. Informují o tom turecká média. Incident z konce listopadu prudce zhoršil rusko-turecké vztahy.

Turecko zavedlo vízovou povinnost pro ruské novináře. Informovala o tom agentura Interfax s odvoláním na zástupce tureckého velvyslanectví v Moskvě. Vízum musí mít všichni pracovníci ruských médií, kteří od pondělí zamíří do Turecka – i ti, kteří se do země chystají na dobu kratší než půl roku. Rusko-turecké vztahy jsou napjaté od sestřelení ruského bombardéru tureckou armádou.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se marně snaží telefonicky kontaktovat šéfa Kremlu Vladimira Putina, na žádosti Ankary Moskva nereaguje. Napsala to turecká agentura AA s odvoláním na slova Erdoganova mluvčího. Turecký prezident chce prý s Putinem projednat situaci po incidentu z minulého týdne, kdy ruský letoun údajně znovu narušil turecký vzdušný prostor.

Ruská armáda má prý „vážné důvody“ se domnívat, že Turecko se připravuje k vojenské intervenci v sousední Sýrii. Své domněnky zdůvodnila množstvím tureckých vojáků a vojenského materiálu rozmístěných na turecko-syrské hranici. Podle Ruska s tím podle všeho souvisí i to, že Ankara zakázala Moskvě vyslat nad Turecko průzkumné letadlo. Turecko se proti tvrzení o chystané invazi ostře ohradilo.

Ruský stíhací bombardér Su-34 v pátek narušil turecký vzdušný prostor. Oznámilo to turecké ministerstvo zahraničí a předvolalo si kvůli tomu ruského velvyslance. Letadlo mělo být v tureckém vzdušném prostoru 20 až 25 sekund, a to nad územím provincie Gaziantep u hranic se Sýrií. Rusko tvrzení Ankary odmítlo a označilo je za tureckou propagandu.

Turecký premiér Ahmet Davutoglu naznačil, že ruské letectvo záměrně klade překážky tureckým vzdušným silám v útocích na pozemní cíle radikálního Islámského státu (IS). Obvinil také režim syrského prezidenta Bašára Asada, že s IS otevřeně spolupracuje.

Rusko vyzvalo Ankaru, aby zadržela údajného vraha ruského pilota, jehož bombardér sestřelila v listopadu nad turecko-syrskou hranicí turecká stíhačka. Pilot se katapultoval, ale na padáku ho zastřelili povstalci na syrské straně hranice. Navigátora zachránilo syrsko-ruské vojenské komando.

Černá skříňka z ruského bombardéru Su-24 sestřeleného koncem listopadu prozatím nevydala žádné informace. Oznámily to ruské úřady, potvrdily tak předpoklady vzniklé po veřejném otevření letového záznamníku. Část údajů by mohl vydat pouze jeden z šestnácti mikročipů, ostatní jsou podle vyšetřovatelů zcela zničeny nebo nenapravitelně poškozeny.

Vyšetřovatelé oznámili, že paměťová karta letového záznamníku ruské stíhačky sestřelené tureckou armádou je poškozena. Černou skříňku suchoje otevřeli v pátek vyšetřovatelé před zraky novinářů.

Moskva zakáže ruským firmám uzavírat nové smlouvy s tureckými dodavateli v řadě odvětví. Kromě již platných omezení v turistice a stavebnictví půjde také o restaurace a hotely, dřevařství či o výcvik pilotů. Turci budou také zcela vyloučeni z ruských státních zakázek ve všech odvětvích. Moskva navíc požaduje od Ankary odškodnění za bombardér, který Turecko koncem listopadu sestřelilo.

Napjaté rusko-turecké vztahy poznamenal další incident, když se ruská válečná loď Smětlivyj v Egejském moři málem srazila s tureckou rybářskou lodí. Srážce zabránilo ruské plavidlo varovnými výstřely. Moskva si kvůli tomu už předvolala tureckého vojenského atašé.

Šéf Kremlu Vladimir Putin nařídil ruské armádě, aby byla „extrémně tvrdá“ v případě, že budou ruské síly v Sýrii v ohrožení. Veškeré cíle, které se na Rusy zaměří, musí být „okamžitě zničeny“, konstatoval pár týdnů poté, co turecká armáda sestřelila ruskou stíhačku u hranic se Sýrií. Prezident také oznámil, že Rusové pomáhají ze vzduchu opoziční Svobodné syrské armádě.

Světové mocnosti se stále nedohodly na seznamu teroristických organizací působících v Sýrii, ani na seznamu opozičních skupin, které se mohou účastnit mírového procesu. Vytvoření takového seznamu je přitom podle Moskvy jednou z klíčových podmínek pro zahájení plnohodnotného mírového procesu v zemi, kde už skoro pět let trvá občanská válka.

Turecký premiér Ahmet Davutoglu obvinil Rusko, že usiluje o etnickou čistku v severosyrské provincii Latákíja a nutí tamní turkmenské a sunnitské obyvatelstvo k útěku. Podle premiéra chce Moskva v oblasti zabezpečit ruské a syrské základny. Kreml mezitím v rámci zavádění ekonomických opatření vůči Ankaře zastavil stavbu první ruské jaderné elektrárny v Turecku.

V Rusku se vyostřuje protiturecká kampaň podporovaná Kremlem. Aktivisté zapalují a pohřbívají panáky v podobě tureckého prezidenta, Rusové opouštějí Turecko a turečtí fotbalisté prý nebudou smět hrát v místních týmech. Podle listu Komsomolskaja pravda se Turci bojí vycházet z domu a čekají, jestli nebudou vyhoštěni. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou napjaté od sestřelení ruské stíhačky tureckou armádou.

Rusko ani Turecko si nepřejí eskalaci sporu, situace nicméně zůstává vážná. Po schůzce se svým ruským kolegou Sergejem Lavrovem to prohlásil turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. Oba politici se setkali v Bělehradě na okraj ministerské konference Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Šlo o první přímý rusko-turecký kontakt na vysoké úrovni po nedávném sestřelení ruského bombardéru Su-24 tureckou armádou.

Ankara podporuje teroristy z Islámského státu (IS) prostřednictvím krvavého byznysu s ropou, a nese tak odpovědnost za smrt ruských vojáků v Sýrii. Ve svém každoročním poselství to prohlásil šéf Kremlu Vladimir Putin s tím, že Rusové zradu nikdy nezapomínají. Prezident kritizoval turecké vedení i za sestřelení ruské stíhačky. „Snad sám Alláh ví, proč to udělali,“ poznamenal Putin.

Turecko je předním odběratelem ropy od Islámského státu (IS), tvrdí ruské ministerstvo obrany a hovoří o důkazech, které má k dispozici. Zatím ukázalo satelitní snímky kolon cisteren u tureckých hranic. Podle Moskvy na ilegálním obchodu vydělává sám turecký prezident – ten to ale znovu popřel. Rusko-turecké vztahy jsou na bodu mrazu od minulého týdne, kdy turecká armáda sestřelila ruskou stíhačku.

Turecko si zachová „odměřený přístup k emocionálnímu chování Ruska“ a nebude zasahovat proti ruským občanům či zájmům na tureckém území. V souvislosti s prudkým ochlazením rusko-tureckých vztahů po sestřelení ruského bombardéru tureckou stíhačkou to prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.