Turecký premiér Ahmet Davutoglu obvinil Rusko, že usiluje o etnickou čistku v severosyrské provincii Latákíja a nutí tamní turkmenské a sunnitské obyvatelstvo k útěku. Podle premiéra chce Moskva v oblasti zabezpečit ruské a syrské základny. Kreml mezitím v rámci zavádění ekonomických opatření vůči Ankaře zastavil stavbu první ruské jaderné elektrárny v Turecku.
Davutoglu, jehož země zažívá nejhorší krizi ve vztazích s Ruskem od dob studené války kvůli nedávnému sestřelení ruského vojenského letadla tureckou stíhačkou, také zahraničním novinářům v Istanbulu řekl, že je Turecko připraveno s Moskvou spolupracovat na tom, aby už k podobnému incidentu nikdy nedošlo.
„Rusko se snaží o etnickou čistku v severní Latákíji, přinutit veškeré turkmenské a sunnitské obyvatelstvo, které nemá dobré vztahy s režimem syrského prezidenta Bašára Asada, aby odešlo. Rusové je chtějí vyhnat, chtějí etnicky vyčistit tuto oblast, aby režimní a ruské základny v Latákíji a Tartúsu byly chráněny,“ řekl Davutoglu.
Vyzdvihl také zvyšující se kvalitu spolupráce Turecka s USA v rámci boje proti Islámskému státu zejména v oblasti koordinace zásahů proti pozemním cílům v oblastech ovládaných extremisty.
Davutoglu se vrátil i k otázce vyslání tureckých vojáků do severního Iráku, což vyvolalo protesty vlády v Bagdádu. Podle šéfa turecké vlády jde o akt solidarity, nikoliv agrese. Premiér upozornil, že v oblasti působí turečtí vojenští instruktoři, jejichž bezpečnost je ve větším ohrožení ze strany IS.
Davutoglu také hovořil o nejnovějším vývoji vztahů Turecka s Evropskou unií, která se zavázala pomoci Ankaře s pokrýváním nákladů na pobyt hlavně syrských uprchlíků na tureckém území. Projevil „optimismus“, že začala nová éra v těchto stycích. Nejdéle do tři čtvrtě roku prý očekává liberalizaci vízové povinnosti pro Turky jedoucí do EU a uzavření dohody o opětovném přijímání uprchlíků z Unie, kteří Turecko využili jako tranzitní zemi pro své stěhování do Evropy.
Rusko již po sestřelení svého letadla oznámilo odvetná opatření vůči Turecku hlavně v oblasti cestovního ruchu, energetiky, stavebnictví a zemědělství. Turkům by to mohlo způsobit škody ve výši až devět miliard dolarů.
Rosatom zastavil práce na první turecké jaderné elektrárně
Kreml mezitím pokračuje v zavádění ekonomických opatření vůči Ankaře. Ruský státní podnik Rosatom ve středu zastavil práce na výstavbě první jaderné elektrárny v Turecku. Kontrakt na projekt v hodnotě 20 miliard dolarů (asi 500 miliard Kč) ale nezrušil, protože by to pro něj znamenalo vysoké penále. Turecko už údajně zvažuje další možné kandidáty na výstavbu elektrárny u pobřeží Středozemního moře.
Turecko pověřilo Rosatom stavbou elektrárny o výkonu 1200 megawattů před čtyřmi lety. Rosatom původně slíbil uvést první reaktor této elektrárny do provozu v roce 2019, projekt ale nabral zpoždění kvůli regulačním problémům a finančním potížím Ruska. Termín spuštění se nyní posunul na rok 2022, výstavba měla začít příští rok.
