Poprvé po devíti měsících přiletělo do Turecka ruské charterové letadlo. Letadlo se 189 cestujícími přistálo v přímořském letovisku Antalya. Charterové lety do Turecka zakázala Moskva poté, co turecká armáda loni v listopadu sestřelila ruské letadlo. Kreml pak vyhlásil sankce. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se za sestřelení letadla v červnu omluvil.
Obnovu pošramocených vztahů umožnil v červnu omluvný dopis prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Rusko krátce poté rozhodlo o postupném rušení sankcí, včetně těch, které se týkaly cestovního ruchu.
Turecké vedení se za listopadový incident dlouho odmítalo omluvit. Putin otevřeně prohlašoval, že nezruší protiturecké sankce, dokud se Ankara neomluví. V důsledku sankcí turismus mezi oběma zeměmi, z ruské strany tradičně velmi silný, na několik měsíců ustal. Zastaven byl i dovoz tureckých potravin a zemědělských produktů do Ruska.
Turecká armáda sestřelila ruský bitevník Su-24 na hranici se Sýrií, protože podle Ankary narušil turecký vzdušný prostor. Podle Moskvy Turci letadlo zničili nad syrským územím.
Turecká justice začala také trestně stíhat tureckého občana, který v řadách severosyrských povstalců zastřelil jednoho z pilotů bombardéru, který se z padajícího stroje katapultoval. Druhý pilot byl prostřednictvím armády syrského vládního režimu předán Rusům.
Turecko a Rusko se sbližují i díky boji s teroristy
Erdogana donutily k ústupu mimo jiné ekonomické ztráty z přerušení obchodních vztahů s Ruskem. Ankara je poměrně závislá na ruské ropě a plynu a na ruských turistech. Pro Rusko představuje zase Turecko významného odběratele pro jeho suroviny.
Turecko také nedávno připustilo možnost vojenské spolupráce s Ruskem v boji proti Islámskému státu. Ten označila Ankara za společného nepřítele. Rusko v první reakci přijalo tento signál vstřícně.
Tureckem naposledy otřásl útok na letiště v Istanbulu, který si vyžádal 45 obětí. „Nejnovější poznatky (vyšetřování) ukazují na teroristickou organizaci Daeš (Islámský stát),“ řekl Erdogan začátkem července agentuře Reuters.
