Putin vyhlásil sankce proti Turecku. Postihnou obchod a dopravu

Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil sankce proti Turecku: bude omezen dovoz tureckého zboží, v Rusku nebudou zaměstnáváni turečtí občané a turecké firmy nebudou dostávat ruské zakázky. Mezi oběma zeměmi bude také omezeno dopravní spojení a od ledna bude zrušen bezvízový styk. Sankce jsou reakcí na úterní sestřelení ruského letounu Su-24. Podle Ankary ale povedou jen ke zhoršení vzájemných vztahů.

Podle Putinova dekretu bude zakázán dovoz určitého zboží z Turecka, jehož seznam má vypracovat ruská vláda. Turecké firmy působící v Rusku nebudou mít přístup k ruským zakázkám nebo nebudou moci podnikat v určitých oborech. Od ledna příštího roku ztrácejí turečtí občané možnost získat v Rusku práci.

Podle ruských médií pracuje v Rusku kolem 80 000 tureckých občanů, spolu s jejich rodinnými příslušníky dosahuje počet Turků žijících v Rusku hranice 200 000. Usadili se kromě velkých měst hlavně severně od Kavkazu a ve Stavropolském a Krasnodarském kraji.

2 minuty
Odveta za sestřelené letadlo: Moskva vyhlásila sankce
Zdroj: ČT24

Na dovolenou v Turecku si musí Rusové nechat zajít chuť

Od 1. ledna bude pozastaven bezvízový styk. Dohoda o bezvízovém styku byla dojednána v roce 2010, v platnost vstoupila o rok později. Využívali ji hlavně ruští turisté, pro které bylo Turecko spolu s Egyptem nejoblíbenější destinací.

S tím je zřejmě na nějakou dobu konec. Putin rozhodl, že ruské letecké společnosti nebudou smět nabízet zájezdy do Turecka. Charterový letecký provoz se zastaví.

Podle šéfa vládní turistické agentury Rosturizm Olega Safonova embargo na cestování do Turecka pomůže k oživení vnitrostátní turistiky. „Význam je gigantický,“ řekl Safonov novinářům s tím, že vnitrostátní dovolenou si prý nyní dopřeje o tři až pět milionů Rusů víc než v minulých letech.

Postižena bude i silniční doprava, vláda má na pokyn prezidenta posílit kontrolu tureckých autodopravců na ruských silnicích. Důvodem je podle dekretu „zajištění bezpečnosti“. Tu má vláda za úkol ve zvýšené míře zajistit i v Černém a Azovském moři. 

Odvetná opatření mají dočasnou platnost, kdy budou odvolána, se v dekretu nepíše. Ankara už nicméně prohlásila, že jen poškodí vzájemné vztahy. Důvodem sankcí je podle oficiální zprávy „ochrana občanů Ruské federace od zločinného či jiného protiprávního jednání“.

Recep Tayyip Erdogan
Zdroj: ČTK/AP/Kayhan Ozer

Erdogan sestřelení ruské stíhačky lituje

Putin podepsal dekret o sankcích krátce po prohlášení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který vyjádřil nad sestřelením ruského bitevníku lítost. Podle Erdogana by bylo lepší, kdyby k incidentu vůbec nedošlo.

„Přejeme si, aby se to bývalo nestalo, ale stalo se to. Doufám, že se něco podobného nebude opakovat,“ pronesl Erdogan v projevu ke svým stoupencům, během kterého předtím kritizoval ruské vojenské aktivity v Sýrii. Podle něj by měly Ankara i Moskva k celé záležitosti přistupovat pozitivněji.

Turecká armáda sestřelila ruský bitevník Su-24 na hranici se Sýrií, neboť podle Ankary narušil turecký vzdušný prostor. Moskva však obviňuje Turky, že letadlo zničili nad syrským územím.

Obě země učinily už během týdne řadu opatření. Zatímco Rusko omezilo cesty svých občanů to Turecka či zkomplikovalo cestu tureckým kamionům, Ankara naopak doporučila svým občanům, aby necestovali do Ruska.

Jednání Turecka musí být předvídatelné, žádá mluvčí Kremlu

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov prohlásil, že země, které jsou schopné ovlivňovat politiku Turecka - zejména Spojené státy - by se měly zapřičinit o to, aby chování Ankary bylo předvídatelné.

Je skutečně důležité, aby všichni, kdo mohou, využili svůj vliv a zaručili, že jednání turecké strany bude předvídatelné. Ruská letadla nelze sestřelovat.
Dmitrij Peskov
mluvčí ruského prezidenta

Podle něj neprojevují mnozí členové Severoatlantické aliance po incidentu se sestřeleným letadlem vůči Turecku žádnou solidaritu. „Je to jednoznačné, mnohé evropské metropole se skutečně distancují od jakékoli solidarity s Tureckem,“ konstatoval, aniž by kterýkoli stát jmenoval.

Systém S-400 umístěný na letecké základně v Sýrii
Zdroj: Ministry of Defence of the Russian Federation/Reuters

Ruští letci, kteří v Sýrii operují, jsou nyní před nepřátelskými akcemi zajištěni, pokračoval mluvčí. „Mohu konstatovat jediné: ruští letci jsou pojištěni před novými hrozbami, protivzdušná obrana je na místě a funguje,“ uvedl Peskov s odkazem na moderní systém protivzdušné a protiraketové obrany S-400, který Moskva po sestřelení bombardéru Su-24 do Sýrie dopravila. Rusko také přesunulo k syrským břehům raketový křižník Moskva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...