Putin vyhlásil sankce proti Turecku. Postihnou obchod a dopravu

Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil sankce proti Turecku: bude omezen dovoz tureckého zboží, v Rusku nebudou zaměstnáváni turečtí občané a turecké firmy nebudou dostávat ruské zakázky. Mezi oběma zeměmi bude také omezeno dopravní spojení a od ledna bude zrušen bezvízový styk. Sankce jsou reakcí na úterní sestřelení ruského letounu Su-24. Podle Ankary ale povedou jen ke zhoršení vzájemných vztahů.

Podle Putinova dekretu bude zakázán dovoz určitého zboží z Turecka, jehož seznam má vypracovat ruská vláda. Turecké firmy působící v Rusku nebudou mít přístup k ruským zakázkám nebo nebudou moci podnikat v určitých oborech. Od ledna příštího roku ztrácejí turečtí občané možnost získat v Rusku práci.

Podle ruských médií pracuje v Rusku kolem 80 000 tureckých občanů, spolu s jejich rodinnými příslušníky dosahuje počet Turků žijících v Rusku hranice 200 000. Usadili se kromě velkých měst hlavně severně od Kavkazu a ve Stavropolském a Krasnodarském kraji.

2 minuty
Odveta za sestřelené letadlo: Moskva vyhlásila sankce
Zdroj: ČT24

Na dovolenou v Turecku si musí Rusové nechat zajít chuť

Od 1. ledna bude pozastaven bezvízový styk. Dohoda o bezvízovém styku byla dojednána v roce 2010, v platnost vstoupila o rok později. Využívali ji hlavně ruští turisté, pro které bylo Turecko spolu s Egyptem nejoblíbenější destinací.

S tím je zřejmě na nějakou dobu konec. Putin rozhodl, že ruské letecké společnosti nebudou smět nabízet zájezdy do Turecka. Charterový letecký provoz se zastaví.

Podle šéfa vládní turistické agentury Rosturizm Olega Safonova embargo na cestování do Turecka pomůže k oživení vnitrostátní turistiky. „Význam je gigantický,“ řekl Safonov novinářům s tím, že vnitrostátní dovolenou si prý nyní dopřeje o tři až pět milionů Rusů víc než v minulých letech.

Postižena bude i silniční doprava, vláda má na pokyn prezidenta posílit kontrolu tureckých autodopravců na ruských silnicích. Důvodem je podle dekretu „zajištění bezpečnosti“. Tu má vláda za úkol ve zvýšené míře zajistit i v Černém a Azovském moři. 

Odvetná opatření mají dočasnou platnost, kdy budou odvolána, se v dekretu nepíše. Ankara už nicméně prohlásila, že jen poškodí vzájemné vztahy. Důvodem sankcí je podle oficiální zprávy „ochrana občanů Ruské federace od zločinného či jiného protiprávního jednání“.

Recep Tayyip Erdogan
Zdroj: ČTK/AP/Kayhan Ozer

Erdogan sestřelení ruské stíhačky lituje

Putin podepsal dekret o sankcích krátce po prohlášení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který vyjádřil nad sestřelením ruského bitevníku lítost. Podle Erdogana by bylo lepší, kdyby k incidentu vůbec nedošlo.

„Přejeme si, aby se to bývalo nestalo, ale stalo se to. Doufám, že se něco podobného nebude opakovat,“ pronesl Erdogan v projevu ke svým stoupencům, během kterého předtím kritizoval ruské vojenské aktivity v Sýrii. Podle něj by měly Ankara i Moskva k celé záležitosti přistupovat pozitivněji.

Turecká armáda sestřelila ruský bitevník Su-24 na hranici se Sýrií, neboť podle Ankary narušil turecký vzdušný prostor. Moskva však obviňuje Turky, že letadlo zničili nad syrským územím.

Obě země učinily už během týdne řadu opatření. Zatímco Rusko omezilo cesty svých občanů to Turecka či zkomplikovalo cestu tureckým kamionům, Ankara naopak doporučila svým občanům, aby necestovali do Ruska.

Jednání Turecka musí být předvídatelné, žádá mluvčí Kremlu

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov prohlásil, že země, které jsou schopné ovlivňovat politiku Turecka - zejména Spojené státy - by se měly zapřičinit o to, aby chování Ankary bylo předvídatelné.

Je skutečně důležité, aby všichni, kdo mohou, využili svůj vliv a zaručili, že jednání turecké strany bude předvídatelné. Ruská letadla nelze sestřelovat.
Dmitrij Peskov
mluvčí ruského prezidenta

Podle něj neprojevují mnozí členové Severoatlantické aliance po incidentu se sestřeleným letadlem vůči Turecku žádnou solidaritu. „Je to jednoznačné, mnohé evropské metropole se skutečně distancují od jakékoli solidarity s Tureckem,“ konstatoval, aniž by kterýkoli stát jmenoval.

Systém S-400 umístěný na letecké základně v Sýrii
Zdroj: Ministry of Defence of the Russian Federation/Reuters

Ruští letci, kteří v Sýrii operují, jsou nyní před nepřátelskými akcemi zajištěni, pokračoval mluvčí. „Mohu konstatovat jediné: ruští letci jsou pojištěni před novými hrozbami, protivzdušná obrana je na místě a funguje,“ uvedl Peskov s odkazem na moderní systém protivzdušné a protiraketové obrany S-400, který Moskva po sestřelení bombardéru Su-24 do Sýrie dopravila. Rusko také přesunulo k syrským břehům raketový křižník Moskva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poptávka po spolupráci s Evropou ve světě roste, míní Síkela

„Evropa je znovu vnímaná jako geopolitický hráč. Poptávka po ní roste,“ prohlásil v Událostech, komentářích eurokomisař Jozef Síkela (STAN), který má v Bruselu na starost agendu mezinárodního partnerství. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové je ve funkci už rok, při té příležitosti Síkela v rozhovoru se zpravodajem Petrem Obrovským své dosavadní působení zhodnotil. Do budoucna, i s ohledem na nástup nové vlády, význam své role vidí ve větší propagaci evropských myšlenek, sdělil.
před 49 mminutami

Zemřel architekt Tančícího domu Frank Gehry

Ve věku 96 let zemřel americký architekt Frank Gehry, jeden z autorů Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze, píše deník The New York Times. Stalo se tak po krátkém respiračním onemocnění v jeho domě ve městě Santa Monica v Kalifornii, sdělila listu jeho spolupracovnice Meaghan Lloydová.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruské útoky na Ukrajinu zabily několik lidí

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Charkovská oblastní prokuratura během dne podle stanice BBC informovala o dvou zabitých při ruském útoku na nákladní vůz v Izjumu. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsoudili, mezi jiným viní Unii z toho, že tím „útočí na americký lid" a snaží se tak „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 5 hhodinami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...