Putin vyhlásil sankce proti Turecku. Postihnou obchod a dopravu

Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil sankce proti Turecku: bude omezen dovoz tureckého zboží, v Rusku nebudou zaměstnáváni turečtí občané a turecké firmy nebudou dostávat ruské zakázky. Mezi oběma zeměmi bude také omezeno dopravní spojení a od ledna bude zrušen bezvízový styk. Sankce jsou reakcí na úterní sestřelení ruského letounu Su-24. Podle Ankary ale povedou jen ke zhoršení vzájemných vztahů.

Podle Putinova dekretu bude zakázán dovoz určitého zboží z Turecka, jehož seznam má vypracovat ruská vláda. Turecké firmy působící v Rusku nebudou mít přístup k ruským zakázkám nebo nebudou moci podnikat v určitých oborech. Od ledna příštího roku ztrácejí turečtí občané možnost získat v Rusku práci.

Podle ruských médií pracuje v Rusku kolem 80 000 tureckých občanů, spolu s jejich rodinnými příslušníky dosahuje počet Turků žijících v Rusku hranice 200 000. Usadili se kromě velkých měst hlavně severně od Kavkazu a ve Stavropolském a Krasnodarském kraji.

2 minuty
Odveta za sestřelené letadlo: Moskva vyhlásila sankce
Zdroj: ČT24

Na dovolenou v Turecku si musí Rusové nechat zajít chuť

Od 1. ledna bude pozastaven bezvízový styk. Dohoda o bezvízovém styku byla dojednána v roce 2010, v platnost vstoupila o rok později. Využívali ji hlavně ruští turisté, pro které bylo Turecko spolu s Egyptem nejoblíbenější destinací.

S tím je zřejmě na nějakou dobu konec. Putin rozhodl, že ruské letecké společnosti nebudou smět nabízet zájezdy do Turecka. Charterový letecký provoz se zastaví.

Podle šéfa vládní turistické agentury Rosturizm Olega Safonova embargo na cestování do Turecka pomůže k oživení vnitrostátní turistiky. „Význam je gigantický,“ řekl Safonov novinářům s tím, že vnitrostátní dovolenou si prý nyní dopřeje o tři až pět milionů Rusů víc než v minulých letech.

Postižena bude i silniční doprava, vláda má na pokyn prezidenta posílit kontrolu tureckých autodopravců na ruských silnicích. Důvodem je podle dekretu „zajištění bezpečnosti“. Tu má vláda za úkol ve zvýšené míře zajistit i v Černém a Azovském moři. 

Odvetná opatření mají dočasnou platnost, kdy budou odvolána, se v dekretu nepíše. Ankara už nicméně prohlásila, že jen poškodí vzájemné vztahy. Důvodem sankcí je podle oficiální zprávy „ochrana občanů Ruské federace od zločinného či jiného protiprávního jednání“.

Recep Tayyip Erdogan
Zdroj: ČTK/AP/Kayhan Ozer

Erdogan sestřelení ruské stíhačky lituje

Putin podepsal dekret o sankcích krátce po prohlášení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který vyjádřil nad sestřelením ruského bitevníku lítost. Podle Erdogana by bylo lepší, kdyby k incidentu vůbec nedošlo.

„Přejeme si, aby se to bývalo nestalo, ale stalo se to. Doufám, že se něco podobného nebude opakovat,“ pronesl Erdogan v projevu ke svým stoupencům, během kterého předtím kritizoval ruské vojenské aktivity v Sýrii. Podle něj by měly Ankara i Moskva k celé záležitosti přistupovat pozitivněji.

Turecká armáda sestřelila ruský bitevník Su-24 na hranici se Sýrií, neboť podle Ankary narušil turecký vzdušný prostor. Moskva však obviňuje Turky, že letadlo zničili nad syrským územím.

Obě země učinily už během týdne řadu opatření. Zatímco Rusko omezilo cesty svých občanů to Turecka či zkomplikovalo cestu tureckým kamionům, Ankara naopak doporučila svým občanům, aby necestovali do Ruska.

Jednání Turecka musí být předvídatelné, žádá mluvčí Kremlu

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov prohlásil, že země, které jsou schopné ovlivňovat politiku Turecka - zejména Spojené státy - by se měly zapřičinit o to, aby chování Ankary bylo předvídatelné.

Je skutečně důležité, aby všichni, kdo mohou, využili svůj vliv a zaručili, že jednání turecké strany bude předvídatelné. Ruská letadla nelze sestřelovat.
Dmitrij Peskov
mluvčí ruského prezidenta

Podle něj neprojevují mnozí členové Severoatlantické aliance po incidentu se sestřeleným letadlem vůči Turecku žádnou solidaritu. „Je to jednoznačné, mnohé evropské metropole se skutečně distancují od jakékoli solidarity s Tureckem,“ konstatoval, aniž by kterýkoli stát jmenoval.

Systém S-400 umístěný na letecké základně v Sýrii
Zdroj: Ministry of Defence of the Russian Federation/Reuters

Ruští letci, kteří v Sýrii operují, jsou nyní před nepřátelskými akcemi zajištěni, pokračoval mluvčí. „Mohu konstatovat jediné: ruští letci jsou pojištěni před novými hrozbami, protivzdušná obrana je na místě a funguje,“ uvedl Peskov s odkazem na moderní systém protivzdušné a protiraketové obrany S-400, který Moskva po sestřelení bombardéru Su-24 do Sýrie dopravila. Rusko také přesunulo k syrským břehům raketový křižník Moskva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 2 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 4 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 6 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 13 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 14 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 20 hhodinami
Načítání...