Putin vyhlásil sankce proti Turecku. Postihnou obchod a dopravu

Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil sankce proti Turecku: bude omezen dovoz tureckého zboží, v Rusku nebudou zaměstnáváni turečtí občané a turecké firmy nebudou dostávat ruské zakázky. Mezi oběma zeměmi bude také omezeno dopravní spojení a od ledna bude zrušen bezvízový styk. Sankce jsou reakcí na úterní sestřelení ruského letounu Su-24. Podle Ankary ale povedou jen ke zhoršení vzájemných vztahů.

Podle Putinova dekretu bude zakázán dovoz určitého zboží z Turecka, jehož seznam má vypracovat ruská vláda. Turecké firmy působící v Rusku nebudou mít přístup k ruským zakázkám nebo nebudou moci podnikat v určitých oborech. Od ledna příštího roku ztrácejí turečtí občané možnost získat v Rusku práci.

Podle ruských médií pracuje v Rusku kolem 80 000 tureckých občanů, spolu s jejich rodinnými příslušníky dosahuje počet Turků žijících v Rusku hranice 200 000. Usadili se kromě velkých měst hlavně severně od Kavkazu a ve Stavropolském a Krasnodarském kraji.

Nahrávám video

Na dovolenou v Turecku si musí Rusové nechat zajít chuť

Od 1. ledna bude pozastaven bezvízový styk. Dohoda o bezvízovém styku byla dojednána v roce 2010, v platnost vstoupila o rok později. Využívali ji hlavně ruští turisté, pro které bylo Turecko spolu s Egyptem nejoblíbenější destinací.

S tím je zřejmě na nějakou dobu konec. Putin rozhodl, že ruské letecké společnosti nebudou smět nabízet zájezdy do Turecka. Charterový letecký provoz se zastaví.

Podle šéfa vládní turistické agentury Rosturizm Olega Safonova embargo na cestování do Turecka pomůže k oživení vnitrostátní turistiky. „Význam je gigantický,“ řekl Safonov novinářům s tím, že vnitrostátní dovolenou si prý nyní dopřeje o tři až pět milionů Rusů víc než v minulých letech.

Postižena bude i silniční doprava, vláda má na pokyn prezidenta posílit kontrolu tureckých autodopravců na ruských silnicích. Důvodem je podle dekretu „zajištění bezpečnosti“. Tu má vláda za úkol ve zvýšené míře zajistit i v Černém a Azovském moři. 

Odvetná opatření mají dočasnou platnost, kdy budou odvolána, se v dekretu nepíše. Ankara už nicméně prohlásila, že jen poškodí vzájemné vztahy. Důvodem sankcí je podle oficiální zprávy „ochrana občanů Ruské federace od zločinného či jiného protiprávního jednání“.

Recep Tayyip Erdogan
Zdroj: ČTK/AP/Kayhan Ozer

Erdogan sestřelení ruské stíhačky lituje

Putin podepsal dekret o sankcích krátce po prohlášení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který vyjádřil nad sestřelením ruského bitevníku lítost. Podle Erdogana by bylo lepší, kdyby k incidentu vůbec nedošlo.

„Přejeme si, aby se to bývalo nestalo, ale stalo se to. Doufám, že se něco podobného nebude opakovat,“ pronesl Erdogan v projevu ke svým stoupencům, během kterého předtím kritizoval ruské vojenské aktivity v Sýrii. Podle něj by měly Ankara i Moskva k celé záležitosti přistupovat pozitivněji.

Turecká armáda sestřelila ruský bitevník Su-24 na hranici se Sýrií, neboť podle Ankary narušil turecký vzdušný prostor. Moskva však obviňuje Turky, že letadlo zničili nad syrským územím.

Obě země učinily už během týdne řadu opatření. Zatímco Rusko omezilo cesty svých občanů to Turecka či zkomplikovalo cestu tureckým kamionům, Ankara naopak doporučila svým občanům, aby necestovali do Ruska.

Jednání Turecka musí být předvídatelné, žádá mluvčí Kremlu

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov prohlásil, že země, které jsou schopné ovlivňovat politiku Turecka - zejména Spojené státy - by se měly zapřičinit o to, aby chování Ankary bylo předvídatelné.

Je skutečně důležité, aby všichni, kdo mohou, využili svůj vliv a zaručili, že jednání turecké strany bude předvídatelné. Ruská letadla nelze sestřelovat.
Dmitrij Peskov
mluvčí ruského prezidenta

Podle něj neprojevují mnozí členové Severoatlantické aliance po incidentu se sestřeleným letadlem vůči Turecku žádnou solidaritu. „Je to jednoznačné, mnohé evropské metropole se skutečně distancují od jakékoli solidarity s Tureckem,“ konstatoval, aniž by kterýkoli stát jmenoval.

Systém S-400 umístěný na letecké základně v Sýrii
Zdroj: Ministry of Defence of the Russian Federation/Reuters

Ruští letci, kteří v Sýrii operují, jsou nyní před nepřátelskými akcemi zajištěni, pokračoval mluvčí. „Mohu konstatovat jediné: ruští letci jsou pojištěni před novými hrozbami, protivzdušná obrana je na místě a funguje,“ uvedl Peskov s odkazem na moderní systém protivzdušné a protiraketové obrany S-400, který Moskva po sestřelení bombardéru Su-24 do Sýrie dopravila. Rusko také přesunulo k syrským břehům raketový křižník Moskva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 1 hhodinou

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
21:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 3 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 6 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 7 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 7 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 7 hhodinami

Evropský pohled