Turci sestřelili ruský stíhací bombardér Su-24

Turecko sestřelilo ruské vojenské letadlo poté, co narušilo jeho vzdušný prostor, oznámila turecká armáda. Stroj se zřítil v syrské provincii Latákíja na vesnici, kde žije turkmenská menšina. Podle Moskvy jde o „vážný incident“ – stroj Su-24 se prý pohyboval jen nad Sýrií. V Bruselu odpoledne mimořádně zasedne NATO. Neznámý mezitím zůstává osud ruských pilotů – turkmenští rebelové tvrdí, že je zabili, Turci si ale myslí, že jsou naživu a snaží se je osvobodit.

  • 22:13

    On-line přenos k vývoji po sestřelení ruského letadla Tureckem končí. Děkujeme za pozornost.

  • 21:18

    Turkmenští povstalci tvrdí, že mají těla obou členů posádky sestřeleného letadla.

  • 21:14

    "Nejsme v této chvíli schopni přesně říci, kde letadla byla," odpověděl mluvčí Pentagonu Peter Cook na otázku, zda ruské letadlo bylo sestřeleno nad Tureckem nebo Sýrií.

Podle tureckého zdroje agentury Reuters se k hranicím přibližovaly hned dva vojenské letouny a k narušení tureckého vzdušného prostoru došlo několikrát. Turecká armáda uvedla, že letoun varovala desetkrát během pěti minut. Do operace byly podle ní zapojeny dvě stíhačky F-16.

Rusové nejdřív tvrdili, že stroj sestřelily rakety vypálené ze země, šéf Kremlu Vladimir Putin ale později hovořil o střele vzduch-vzduch vypuštěné tureckou stíhačkou. „Podle britského listu Guardian je to poprvé, co členská země Aliance sestřelila ruský vojenský letoun,“ uvedl zpravodaj ČT Bohumil Vostal.

Údajný pohyb letadel nad Tureckem
Zdroj: CNN/AFP

Podle ruského ministerstva obrany má Moskva důkazy, že stíhačka nenarušila turecký vzdušný prostor. „Ruská strana to prý může dokázat kontrolními údaji, které sledují let každého ruského letounu v Sýrii,“ podotkl zpravodaj ČT Miroslav Karas. Stroj byl podle Moskvy sestřelen ve výšce šest tisíc metrů.

Ankara si už předvolala ruského chargé d´affaires a ruské ministerstvo obrany zase povolalo tureckého vojenského atašé v Moskvě.

Lavrov ve středu do Turecka nepojede

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov označil sestřelení letadla za „velmi  vážný incident“. Podle něj je ale na vyvozování důsledků brzy. Místopředseda ruského bezpečnostního výboru přitom označil celou akci za provokaci Severoatlantické aliance.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov už zrušil plánovanou středeční návštěvu Turecka, kde měl jednat o válce v Sýrii a boji s radikály z Islámského státu. Podle Kremlu ale budou ruské operace v Sýrii pokračovat podle plánu.

Suchoj Su-24
Zdroj: Alexander Mishin/wikipedia/jetphotos.net (licence CC BY-SA)

Jsou ruští piloti po smrti?

Letadlo se zřítilo na vesnici, kde žije turkmenská menšina. Trosky prý dopadly na stany, v nichž Turkmeni bydlí. Na turecké straně hranice úlomky padajícího letadla zranily dva civilisty. “Ze záběrů, které jsou k dispozici, to vypadá, že se stroj zřítil na jednom z kopců hustě zarostlých vegetací,“ podotkl zpravodaj ČT Jakub Szántó. V této oblasti navíc nefunguje moc dobře komunikace.

Po pilotech nyní pátrají ruské vojenské vrtulníky. Jeden z nich údajně syrští povstalci zasáhli protitankovou střelou. Podle turecké agentury DHA navíc turkmenští rebelové tvrdí, že oba piloty zabili, ještě než dopadli na zem. Turci ale obdrželi informaci, že jsou piloti naživu. Turecké jednotky se je prý nyní snaží osvobodit, sdělil Reuters turecký zdroj.

Agentura předtím obdržela video, na němž je vidět, jak muž bezvládně leží na zemi. Lídr povstalců prohlásil, že je mrtvý. „Ruský pilot. Bůh je veliký,“ říká jeden z povstalců na nahrávce. Autenticita nahrávky ale zatím nebyla potvrzena. V oblasti operuje Svobodná syrská armáda, o přítomnosti Islámského státu nejsou informace.

Turecko požádalo o konzulaci velvyslance zemí NATO v Bruselu. Aliance vývoj pozorně sleduje - odpoledne začalo v belgické metropoli mimořádné zasedání. „Na úrovni NATO a OSN budou přijata nezbytná opatření, stejně jako na úrovni ministrů zahraničí dle pokynů premiérů (Ruska a Turecka),“ oznámil úřad tureckého premiéra Ahmet Davutoglua.

Od začátku ruské intervence v Sýrii došlo hned k několika incidentům

Moskva podporuje režim syrského prezidenta Bašára Asada. Na jeho žádost bombarduje od konce září pozice „teroristů v Sýrii“. Turecko naopak volá po Asadově pádu stejně jako Západ v čele s USA – právě Washington vede mezinárodní koalici, která zasahuje už více než roku proti Islámskému státu, a to jak v Sýrii, tak i v Iráku.

Ankara si své letecké území úzkostlivě chrání už delší dobu. Nejvážnější krize v tomto ohledu přišla na začátku října. Tehdy se Ankara ohradila proti dvojímu proniknutí ruských letadel nad turecké území během jediného víkendu. Rusko tehdy ujistilo turecké představitele, že narušení bylo ojedinělou chybou, která se nebude opakovat.

O několik dní později už Turci neváhali sestřelit ruský dron, také nad syrsko-tureckým pomezím. Učinili tak po vypálení tří varovných výstřelů, jak ukládají pravidla NATO. „Teď jsme sestřelili dron. Kdyby to bylo letadlo, udělali bychom totéž,“ citovaly tehdy agentury premiéra Ahmeda Davutoglua. „Komukoli, kdo naruší naše hranice, se dostane nezbytné odpovědi,“ zmiňoval před více než měsícem.

Všichni musí vědět, že z hlediska mezinárodního práva i sebeobrany máme právo zasáhnout proti komukoli, kdo naruší náš vzdušný prostor nebo hranice.
Ahmet Davutoglu
turecký premiér

Turecko také nedávno upozornilo Rusy, že uplatní veškerá svá práva při obraně hranice v souvislosti se zprávami o tom, že ruská letadla operují v oblasti obývané syrskými Turkmeny. Varování bylo minulý týden tlumočeno ruskému velvyslanci v Ankaře, jehož si turecké ministerstvo zahraničí předvolalo kvůli ruským útokům na pohraniční vesnice.

obrázek
Zdroj: ČT24

Spolu s velvyslancem byl povolán také vojenský atašé ruského velvyslanectví. Turci mu sdělili, že ruská armáda operuje příliš blízko turecké hranice a zvyšuje tak možnost, že Turecko bude muset bránit své území.

Ankara upozornila, že v těchto oblastech nepůsobí příslušníci Islámského státu ani jiné teroristické skupiny, proti nimž Rusko podle svých prohlášení v Sýrii bojuje. Navíc prý útoky nutí civilisty prchat z domovů, a Turecko je tak vystaveno další uprchlické vlně.

Turkmeni patří mezi Asadovy odpůrce

Syrští Turkmeni obývají severozápadní cíp hranice Sýrie s Tureckem. Koncem třicátých let minulého století došlo v oblasti k lidovému referendu, v němž zvítězila turecká strana. „Francie, tehdejší správce Sýrie, předala území Turecku, ale Sýrie to nikdy neuznala, na syrských mapách to není zakresleno,“ uvedl turkolog a bývalý velvyslanec v Ankaře Tomáš Laně.

Území se každopádně stalo tureckou provincií Hatay. „Turkmeny Ankara ze všech segmentů syrského obyvatelstva nejvíc považuje za své chráněnce. Proto je pro Turecko zvlášť důležité, aby jim nebyla činěna újma,“ přiblížil Laně. Jelikož ale podle turkologa patří k Asadovým oponentům, mohou představovat cíl pro ruské letectvo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 2 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 18 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 4 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...