Turci sestřelili ruský stíhací bombardér Su-24

Turecko sestřelilo ruské vojenské letadlo poté, co narušilo jeho vzdušný prostor, oznámila turecká armáda. Stroj se zřítil v syrské provincii Latákíja na vesnici, kde žije turkmenská menšina. Podle Moskvy jde o „vážný incident“ – stroj Su-24 se prý pohyboval jen nad Sýrií. V Bruselu odpoledne mimořádně zasedne NATO. Neznámý mezitím zůstává osud ruských pilotů – turkmenští rebelové tvrdí, že je zabili, Turci si ale myslí, že jsou naživu a snaží se je osvobodit.

  • 22:13

    On-line přenos k vývoji po sestřelení ruského letadla Tureckem končí. Děkujeme za pozornost.

  • 21:18

    Turkmenští povstalci tvrdí, že mají těla obou členů posádky sestřeleného letadla.

  • 21:14

    "Nejsme v této chvíli schopni přesně říci, kde letadla byla," odpověděl mluvčí Pentagonu Peter Cook na otázku, zda ruské letadlo bylo sestřeleno nad Tureckem nebo Sýrií.

Podle tureckého zdroje agentury Reuters se k hranicím přibližovaly hned dva vojenské letouny a k narušení tureckého vzdušného prostoru došlo několikrát. Turecká armáda uvedla, že letoun varovala desetkrát během pěti minut. Do operace byly podle ní zapojeny dvě stíhačky F-16.

Rusové nejdřív tvrdili, že stroj sestřelily rakety vypálené ze země, šéf Kremlu Vladimir Putin ale později hovořil o střele vzduch-vzduch vypuštěné tureckou stíhačkou. „Podle britského listu Guardian je to poprvé, co členská země Aliance sestřelila ruský vojenský letoun,“ uvedl zpravodaj ČT Bohumil Vostal.

Údajný pohyb letadel nad Tureckem
Zdroj: CNN/AFP

Podle ruského ministerstva obrany má Moskva důkazy, že stíhačka nenarušila turecký vzdušný prostor. „Ruská strana to prý může dokázat kontrolními údaji, které sledují let každého ruského letounu v Sýrii,“ podotkl zpravodaj ČT Miroslav Karas. Stroj byl podle Moskvy sestřelen ve výšce šest tisíc metrů.

Ankara si už předvolala ruského chargé d´affaires a ruské ministerstvo obrany zase povolalo tureckého vojenského atašé v Moskvě.

Lavrov ve středu do Turecka nepojede

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov označil sestřelení letadla za „velmi  vážný incident“. Podle něj je ale na vyvozování důsledků brzy. Místopředseda ruského bezpečnostního výboru přitom označil celou akci za provokaci Severoatlantické aliance.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov už zrušil plánovanou středeční návštěvu Turecka, kde měl jednat o válce v Sýrii a boji s radikály z Islámského státu. Podle Kremlu ale budou ruské operace v Sýrii pokračovat podle plánu.

Suchoj Su-24
Zdroj: Alexander Mishin/wikipedia/jetphotos.net (licence CC BY-SA)

Jsou ruští piloti po smrti?

Letadlo se zřítilo na vesnici, kde žije turkmenská menšina. Trosky prý dopadly na stany, v nichž Turkmeni bydlí. Na turecké straně hranice úlomky padajícího letadla zranily dva civilisty. “Ze záběrů, které jsou k dispozici, to vypadá, že se stroj zřítil na jednom z kopců hustě zarostlých vegetací,“ podotkl zpravodaj ČT Jakub Szántó. V této oblasti navíc nefunguje moc dobře komunikace.

Po pilotech nyní pátrají ruské vojenské vrtulníky. Jeden z nich údajně syrští povstalci zasáhli protitankovou střelou. Podle turecké agentury DHA navíc turkmenští rebelové tvrdí, že oba piloty zabili, ještě než dopadli na zem. Turci ale obdrželi informaci, že jsou piloti naživu. Turecké jednotky se je prý nyní snaží osvobodit, sdělil Reuters turecký zdroj.

Agentura předtím obdržela video, na němž je vidět, jak muž bezvládně leží na zemi. Lídr povstalců prohlásil, že je mrtvý. „Ruský pilot. Bůh je veliký,“ říká jeden z povstalců na nahrávce. Autenticita nahrávky ale zatím nebyla potvrzena. V oblasti operuje Svobodná syrská armáda, o přítomnosti Islámského státu nejsou informace.

Turecko požádalo o konzulaci velvyslance zemí NATO v Bruselu. Aliance vývoj pozorně sleduje - odpoledne začalo v belgické metropoli mimořádné zasedání. „Na úrovni NATO a OSN budou přijata nezbytná opatření, stejně jako na úrovni ministrů zahraničí dle pokynů premiérů (Ruska a Turecka),“ oznámil úřad tureckého premiéra Ahmet Davutoglua.

Od začátku ruské intervence v Sýrii došlo hned k několika incidentům

Moskva podporuje režim syrského prezidenta Bašára Asada. Na jeho žádost bombarduje od konce září pozice „teroristů v Sýrii“. Turecko naopak volá po Asadově pádu stejně jako Západ v čele s USA – právě Washington vede mezinárodní koalici, která zasahuje už více než roku proti Islámskému státu, a to jak v Sýrii, tak i v Iráku.

Ankara si své letecké území úzkostlivě chrání už delší dobu. Nejvážnější krize v tomto ohledu přišla na začátku října. Tehdy se Ankara ohradila proti dvojímu proniknutí ruských letadel nad turecké území během jediného víkendu. Rusko tehdy ujistilo turecké představitele, že narušení bylo ojedinělou chybou, která se nebude opakovat.

O několik dní později už Turci neváhali sestřelit ruský dron, také nad syrsko-tureckým pomezím. Učinili tak po vypálení tří varovných výstřelů, jak ukládají pravidla NATO. „Teď jsme sestřelili dron. Kdyby to bylo letadlo, udělali bychom totéž,“ citovaly tehdy agentury premiéra Ahmeda Davutoglua. „Komukoli, kdo naruší naše hranice, se dostane nezbytné odpovědi,“ zmiňoval před více než měsícem.

Všichni musí vědět, že z hlediska mezinárodního práva i sebeobrany máme právo zasáhnout proti komukoli, kdo naruší náš vzdušný prostor nebo hranice.
Ahmet Davutoglu
turecký premiér

Turecko také nedávno upozornilo Rusy, že uplatní veškerá svá práva při obraně hranice v souvislosti se zprávami o tom, že ruská letadla operují v oblasti obývané syrskými Turkmeny. Varování bylo minulý týden tlumočeno ruskému velvyslanci v Ankaře, jehož si turecké ministerstvo zahraničí předvolalo kvůli ruským útokům na pohraniční vesnice.

obrázek
Zdroj: ČT24

Spolu s velvyslancem byl povolán také vojenský atašé ruského velvyslanectví. Turci mu sdělili, že ruská armáda operuje příliš blízko turecké hranice a zvyšuje tak možnost, že Turecko bude muset bránit své území.

Ankara upozornila, že v těchto oblastech nepůsobí příslušníci Islámského státu ani jiné teroristické skupiny, proti nimž Rusko podle svých prohlášení v Sýrii bojuje. Navíc prý útoky nutí civilisty prchat z domovů, a Turecko je tak vystaveno další uprchlické vlně.

Turkmeni patří mezi Asadovy odpůrce

Syrští Turkmeni obývají severozápadní cíp hranice Sýrie s Tureckem. Koncem třicátých let minulého století došlo v oblasti k lidovému referendu, v němž zvítězila turecká strana. „Francie, tehdejší správce Sýrie, předala území Turecku, ale Sýrie to nikdy neuznala, na syrských mapách to není zakresleno,“ uvedl turkolog a bývalý velvyslanec v Ankaře Tomáš Laně.

Území se každopádně stalo tureckou provincií Hatay. „Turkmeny Ankara ze všech segmentů syrského obyvatelstva nejvíc považuje za své chráněnce. Proto je pro Turecko zvlášť důležité, aby jim nebyla činěna újma,“ přiblížil Laně. Jelikož ale podle turkologa patří k Asadovým oponentům, mohou představovat cíl pro ruské letectvo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 58 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 5 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 7 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 20 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 21 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...