Šéf Kremlu Vladimir Putin nařídil ruské armádě, aby byla „extrémně tvrdá“ v případě, že budou ruské síly v Sýrii v ohrožení. Veškeré cíle, které se na Rusy zaměří, musí být „okamžitě zničeny“, konstatoval pár týdnů poté, co turecká armáda sestřelila ruskou stíhačku u hranic se Sýrií. Prezident také oznámil, že Rusové pomáhají ze vzduchu opoziční Svobodné syrské armádě.
Putin: Kdo ohrozí ruské vojáky v Sýrii, bude zničen
Rusko se snaží posílit svou pozici v oblasti. Podle Putina dorazily na ruskou základnu v Sýrii letecké posily. „Jakékoli cíle, které ohrožují naši (armádní) skupinu nebo pozemní infrastrukturu, musí být okamžitě zničeny,“ prohlásil ruský prezident na páteční armádní akci.
Ankara k incidentu na syrsko-tureckých hranicích uvedla, že ruský bombardér několikrát varovala, než ho sestřelila v tureckém vzdušném prostoru. Moskva tuto verzi událostí odmítá a tvrdí, že Turci zničili suchoj nad Sýrií. Putin to označil za „ránu do zad“, přičemž následovala řada protitureckých sankcí.
Putinovo varování je ale podle bezpečnostního experta Josefa Krause mířeno nejen vůči Turecku, ale také vůči dalším aktérům bojujícím v Sýrii. „Jde především o síly NATO, ať už jde o americká, nebo francouzská letadla, ale také vůči syrským rebelům, kteří by se mohli pokusit sestřelovat ruská letadla,“ podotkl Kraus.
Putinovo prohlášení je do značné míry pochopitelné. Rusové říkají: ‚Počítejte s naší vojenskou přítomností v Sýrii a nezkoušejte ohrožovat životy našich vojáků.' Do jaké míry by to mohlo vést k nějaké eskalaci násilí, to už je věc jiná – jde spíš o politickou záležitost.
Moskva dál cílí hlavně na Asadovy odpůrce, ozývá se ze Západu
V Sýrii zasahuje už déle než rok mezinárodní koalice vedená Spojenými státy. Ruská intervence začala koncem září na žádost syrského prezidenta Bašára Asada. Moskva opakovaně odmítá nařčení ze strany Západu, že cílí spíš na umírněné rebely než na radikály z Islámského státu (IS).
Putin chce spolupracovat se všemi státy, jejichž skutečným cílem je porážka teroristů. Ve spojitosti s Izraelem a mezinárodní koalicí zdůraznil nutnost zajištění bezpečnosti leteckého provozu.
Bezpečnostní expert Kraus: Putinovo varování je spíš politická záležitost (zdroj: ČT24)
Putin: Svobodné syrské armádě dáváme zbraně a munici
Šéf Kremlu tvrdí, že Rusové poskytují zbraně a munici Svobodné syrské armádě. Ruské nálety prý pomáhají rebelům v rámci společných operací se syrskou armádou. Do akcí proti teroristům v provinciích Homs, Hamá, Aleppo a Rakká je podle Putina zapojeno 5 tisíc vojáků.
„Podporujeme je ze vzduchu, stejně jako syrskou armádu, dodáváme jim zbraně, munici i materiální podporu,“ prohlásil Putin.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu v pátek varoval před sílícím Islámským státem, který už ovládá 70 procent Sýrie. IS se přihlásil k nedávným útokům v Paříži, které si vyžádaly 130 mrtvých. Koalice poté zintenzivnila nálety na pozice radikálů a do operace v Sýrii se nově zapojila Británie a Německo.
obrázek
Valls: IS musíme zničit také v Libyi
Francouzský premiér Manuel Valls v rozhovoru pro rádio France Inter prohlásil, že IS bude ale nutné zničit i v Libyi. „Jsme ve válce, máme nepřítele, Daiš (arabská zkratka pro IS), se kterým musíme bojovat a kterého musíme zničit: v Sýrii, v Iráku a zítra bezpochyby v Libyi,“ uvedl Valls.
Před týdnem Francie informovala, že 20. a 21. listopadu provedla nad severní Libyí průzkumné lety, které se zaměřily na okolí měst Syrta a Tobrúk. V plánu jsou prý i další monitorovací mise.
Moc IS v Libyi roste. V řadách místní odnože organizace působí asi dva až tři tisíce lidí. Zhruba polovina z nich ve městě Syrta. Podle některých zpráv se radikální islamisté do této severoafrické země stále častěji přesunují z Blízkého východu kvůli náletům koaličních sil a Ruska.
- Libye se po revolučním roce 2011 nedokázala vymanit z chaosu ani ustavit fungující státní instituce.
- Má dvě vlády a dva parlamenty a bezpečnostní situaci zhoršuje rivalita ozbrojených skupin, které se podílely na sesazení vlády Muammara Kaddáfího.