Moskva rozšíří sankce. Zavede seznam „zakázaných prací a služeb“ pro turecké firmy

Moskva zakáže ruským firmám uzavírat nové smlouvy s tureckými dodavateli v řadě odvětví. Kromě již platných omezení v turistice a stavebnictví půjde také o restaurace a hotely, dřevařství či o výcvik pilotů. Turci budou také zcela vyloučeni z ruských státních zakázek ve všech odvětvích. Moskva navíc požaduje od Ankary odškodnění za bombardér, který Turecko koncem listopadu sestřelilo.

O dalších chystaných ruských sankcích proti Turecku informoval list Kommersant, který měl možnost nahlédnout do návrhu příslušného vládního usnesení, předloženého premiérovi Dmitriji Medvěděvovi 9. prosince. Usnesení zavede seznam prací a služeb, které budou mít turecké firmy zakázáno vykonávat v Rusku. Omezení se však budou vztahovat jen na nové kontrakty a vláda také bude mít možnost udělovat výjimky. Momentálně se prý ladí detaily.

Vztahy mezi Moskvou a Ankarou se prudce zhoršily po sestřelení ruského bombardéru tureckými stíhačkami minulý měsíc u turecko-syrských hranic. Ruský prezident Vladimir Putin v reakci nařídil koncem listopadu sankce proti Turecku, které například zakazují dovoz potravin a zemědělských plodin, pozastavují vládní programy spolupráce a omezují zaměstnávání tureckých občanů v zemi.

Turci se v Rusku podíleli na stavbách za miliardy dolarů. Rusko z Turecka dováželo především rajčata a citrusy. Zákaz postihl také dovolené ruských turistů v Turecku, které je pro Rusy jednou z nejoblíbenějších destinací.

Nahrávám video
Moskva připravuje další sankce proti Ankaře
Zdroj: ČT24

Rozšíření sankcí ale podle Kommersantu vypadá „poměrně měkce“. Představitelé řady odvětví si oddychli, což platí zejména o přepravcích v automobilové dopravě, pro pivovarnictví (turecká společnost Anadolu Efes se svými šesti pivovary v zemi ovládá zhruba 13-14 procent ruského trhu) nebo maloobchod. 

„Nechceme se sami seknout ani do ruky, ani do nohy. Sankce mají být zaměřeny v prvé řadě na to, aby minimálně poškodily ruskou ekonomiku,“ objasnil nejmenovaný vládní představitel.

Podle Ankary Moskva zveličuje vojenskou hrozbu

Moskva si podle svého velvyslance v Turecku klade tři podmínky pro normalizaci vztahů: Turecko se omluví, potrestá viníky a zaplatí za způsobenou škodu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan sice již vyjádřil nad incidentem politování, omluvu ale vyloučil.

Mluvčí turecké diplomacie navíc ve středu dodal, že vyplatit odškodnění není možné - Rusové by se naopak měli zaručit, že už turecký vzdušný prostor nenaruší. Turecko obvinilo Moskvu ze zveličování vojenských hrozeb, které podle Ankary ve skutečnosti neexistují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 1 mminutou

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 2 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 6 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 6 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 7 hhodinami
Načítání...