Světové mocnosti se stále nedohodly na seznamu teroristických organizací působících v Sýrii, ani na seznamu opozičních skupin, které se mohou účastnit mírového procesu. Vytvoření takového seznamu je přitom podle Moskvy jednou z klíčových podmínek pro zahájení plnohodnotného mírového procesu v zemi, kde už skoro pět let trvá občanská válka.
„Tempo sestavování seznamu opozice, která se může účastnit rozhovorů s Damaškem, stejně jako seznamu teroristů, bohužel není tak rychlé, (...) jak se předpokládalo po jednáních ve Vídni,“ uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
Zástupci mezinárodního společenství v čele s reprezentanty USA, Ruska či Íránu se už v listopadu ve Vídni shodli na časovém plánu, jehož výsledkem má být vytvoření přechodné syrské vlády a nakonec i nové volby. Zejména Rusko a USA se ale neshodují v názoru na to, jaký by měl být osud současného syrského prezidenta Bašára Asada. Podle Moskvy je navíc důležité stanovit, které strany syrského konfliktu budou považovány za teroristy a které za legitimní opozici.
Další kolo rozhovorů o Sýrii by se mohlo uskutečnit na konci příštího týdne v New Yorku.
Syrská opozice vytvoří skupinu pro jednání s Damaškem
Zástupci syrské opozice, kteří od úterý jednají za zavřenými dveřmi v Rijádu, se shodli na vytvoření orgánu, který bude zahrnovat politické i ozbrojené frakce a povede přípravy pro mírová jednání s Asadovou vládou. V pětadvacetičlenné skupině bude šest zástupců koalice v exilu, šest z povstaleckých frakcí, pět z opozice z Damašku a osm nezávislých odborníků.
Od úterý je v Rijádu asi 100 zástupců různých opozičních formací, které se pokoušejí sjednotit se na stanovisku, s nímž by se zapojily do rozhovorů s Damaškem. Do Saúdské Arábie nebyly pozvány teroristické skupiny, ale ani Kurdové. Přítomni jsou ale zástupci skupiny Ahrár aš-Šám neboli Svobodní muži Levanty, jejíž zakladatelé udržovali kontakty s Al-Káidou.
Moskva důrazně odmítla turecké obvinění z etnické čistky v Sýrii
Moskva dnes důrazně odmítla středeční tvrzení tureckého premiéra, že Rusko usiluje o etnickou čistku v severosyrské provincii Latákíja. Zacharovová to označila za nepodložené obvinění a „projev bezmocného hněvu“. Podle jejího vyjádření nejde o nic nového, v posledních týdnech podobná prohlášení už byla slyšet. Turecké vedení je podle ní odtrženo od reality a od toho, co se v regionu děje.
Předseda turecké vlády Ahmet Davutoglu v Istanbulu obvinil Rusko, že v Latákíji usiluje o etnickou čistku. Chce prý přimět k odchodu turkmenské a sunnitské obyvatelstvo, které nemá dobré vztahy s Asadovým režimem.
„Tato nedůstojná prohlášení, nepodložená obvinění, která slyšíme z Ankary, hovoří sama za sebe. Čím dál tím více připomínají projevy bezmocné zloby,“ uvedla Zacharovová.
Mezi Ruskem a Tureckem propukla vážná diplomatická roztržka, když turecké stíhačky 24. listopadu sestřelily ruský letoun Su-24 kvůli tomu, že údajně letěl tureckým vzdušným prostorem, což Moskva odmítá. Rusové následně přijali protiturecké sankce, především ekonomického rázu. Zároveň Ankaru obvinili z finanční podpory Islámského státu, mimo jiné tím, že od něj Turci kupují ropu. Turecko to popírá.
