Rozhodnutí Turecka sestřelit ruské letadlo mělo zajistit bezpečnost pro nelegální dodávky ropy ze Sýrie do Turecka. V Paříži to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Rusko má prý důkazy, že z nalezišť kontrolovaných Islámským státem se vyvážejí do Turecka „průmyslové objemy“ ropy. Turecký prezident to označil za pomluvu a prohlásil, že by podal demisi, pokud by se Putinova tvrzení potvrdila.
Sestřelení ruského bombardéru Su-24 bylo podle Putina „velkou chybou“. Turecká armáda prý neměla žádný důvod k útoku na „bezbranné“ ruské letadlo.
Šéf Kremlu se na klimatické konferenci v Paříži s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem nesetkal, přestože se během víkendu Erdogan nechal slyšet, že by se s Putinem v Paříži rád sešel.
Turecko, které je členem západní koalice podnikající nálety na pozice IS v Sýrii a Iráku, jakékoliv vazby a obchodování s Islámským státem popírá. Podle Erdogana se naopak snaží zastavit pašování ropy přes syrsko-tureckou hranici.
Už během minulého týdne Erdogan řekl, že „ostudná“ tvrzení, že Ankara nakupuje ropu od IS, je třeba nejprve dokázat. Podíl Turecka na boji proti IS je podle něj nepopiratelný. „Ti, kdo nás obviňují, že nakupujeme ropu u DAIŠ (arabská zkratka pro IS), musí svá tvrzení dokázat. Pokud ne, jsou to pomlouvači.“ Turecko prý jako jediná země s IS „bojuje upřímně“.
Islámský stát vydělá nelegálním obchodem s ropou až 40 milionů dolarů měsíčně (zhruba miliardu korun). Americká armáda se proto během listopadových náletů zaměřila na ropnou infrastrukturu a cisterny, kterými islamisté svou ropu převážejí. Zničeny byly stovky vozidel.
Ropu kupují od IS i jeho úhlavní nepřátelé
O tom, že Turecko nemá co se týče obchodování s IS úplně čisté svědomí, mluví i odborník na blízkovýchodní bezpečnost Jonathan Spyer: „Po zabití (velitele Islámského státu) Abú Sajjáfa se objevily důkazy, že turecké úřady zavírají oči, ne-li víc, před pašováním ropy z Islámského státu. Což mu přináší velkou část zisků.“
Abú Sajjáfa, který měl v hierarchii IS jedno z nejvyšších postavení a staral se o jeho finanční operace a kontrolu obsazených ropných a plynových polí, zabilo americké komando letos v květnu. Poté vyšla najevo řada informací o obchodování islamistů s ropou z obsazených vrtů.
„Velká část ropy se rozprodá po Sýrii a severním Iráku. Není překvapivé, že jedním z největších odběratelů této ropy jsou úhlavní nepřátelé IS, například místní kurdské jednotky, irácko-kurdská samospráva nebo režim Bašára Asada, který má se zásobováním ropou velké problémy,“ uvedl zpravodaj ČT Jakub Szántó.
Zhruba polovina ropy se dostává přes hranici, kromě Iráku hlavně do Turecka. „Z tohoto pašovacího systému, který vznikl už před válkou, profitují desítky, ne-li stovky tureckých firem. Buď za přímé účasti jednotlivých celníků, nebo za spoluúčasti a podplácení turecké správy a ochrany hranic,“ upozorňuje Szántó s tím, že jinak by tento obchod nemohl probíhat.
