Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan označil Německo za ráj pro teroristy. Berlín podle něj léta chrání kurdské bojovníky a poskytuje útočiště teroristické organizaci duchovního Fethullaha Gülena, uvedl Erdogan v prezidentském paláci v Ankaře. Německá vláda Erdoganův výpad ostře odmítla.
„Nemáme žádná očekávání stran Německa, ale historie vás bude soudit za napomáhání terorismu. Německo se stalo pro teroristy významným rájem,“ řekl Erdogan.
„Erdoganovy výroky týkající se bezpečnostní situace v Německu naprosto nechápu,“ reagoval na prohlášení tureckého prezidenta německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Berlín si podle něj přeje těsné a konstruktivní vztahy s Tureckem. „To nás ale nesmí vést k tomu, že si budeme brát servítky, když jde o ohrožení svobody tisku a svobody projevu. To jsme dosud nedělali a dnes to dělat také nebudeme,“ dodal Steinmeier.
Turecký prezident také prohlásil, že Německo léta chránilo přívržence Strany kurdských pracujících (PKK) a Revoluční strany pro lidové osvobození (DHKP-C). PKK bojuje v Turecku za samostatný Kurdistán a DHKP-C je krajně levicová strana. Turecko, Evropská unie i Spojené státy považují obě tyto strany za teroristické organizace.
Erdogan také označil Německo za zadní dvorek gülenistické teroristické organizace. Hnutí duchovního Gülena, který žije v USA, Ankara viní ze zosnování červencového pokusu o státní převrat a dlouhodobě pronásleduje jeho i jen domnělé příznivce.
Turecko-německé vztahy tento týden opět zhoršil zásah Ankary vůči opozičním médiím. Turecká policie v pondělí zadržela více než deset novinářů a členů vedení opozičního listu Cumhuriyet. Jako důvod uvedla jejich údajné napojení na kurdské separatisty a na Gülenovo hnutí. Německá kancléřka Angela Merkelová posléze řekla, že tvrdým postupem tureckého vedení proti médiím je mimořádně znepokojena.
K policejní razii v deníku Cumhuriyet se kriticky vyjádřil i jeho bývalý šéfredaktor Can Dündar, který nyní žije v exilu v Německu a kterého tento měsíc čeká v Turecku v nepřítomnosti soud kvůli napojení na Gülenovo hnutí. Dündar byl už dříve odsouzený za zveřejnění informací o tureckých dodávkách zbraní syrským povstalcům.
Německo-turecké vztahy jsou napjaté poté, co německý Spolkový sněm označil začátkem června masakry Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu. Poslanci při projednávání rezoluce zdůraznili, že nechtějí obviňovat současnou vládu Turecka, které je nástupnickým státem Osmanské říše. Turecký prezident ale varoval, že rozhodnutí Bundestagu bude mít vážné dopady na vztahy obou zemí.
V polovině srpna navíc zveřejnila německá veřejnoprávní televize ARD utajené prohlášení ministerstva vnitra, v němž se uvádí, že Ankara dlouhodobě spolupracuje s islamisty a teroristy na Blízkém východě. V době vlády prezidenta Erdogana prý vazby sílí.
Německá televizní a rozhlasová stanice Deutsche Welle také nedávno zažalovala tureckou vládu a žádá vydání záznamu rozhovoru s tamním ministrem mládeže a sportu. Jeho úřad materiál zabavil, protože se mu nelíbily otázky týkající se práv žen nebo čistek po nezdařeném puči.
Německé úřady také před měsícem zastavily trestní stíhání satirika Jana Böhmermanna, který ve veřejnoprávní televizi ZDF svou vulgární básní zesměšnil tureckého prezidenta. Ten pak požadoval umělcovo potrestání.
