V referendu o zavedení prezidentského systému v Turecku vyslovilo po sečtení téměř sta procent hlasů 51,3 procenta voličů svůj souhlas se změnou ústavy. Prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi změna umožní zůstat ve své funkci až do roku 2029. Hlasování doprovázela vysoká volební účast. Opozice ale vyhodnocování výsledků referenda zpochybňuje a bude žádat o přepočítání až 60 procent hlasů.
Turci podpořili Erdogana. Referendem mu předali moc nad zemí na Bosporu
On-line přenos
Turecké referendum
- 23:29
Děkujeme vám za sledování naší on-line reportáže, která v tuto chvíli končí. O dění v Turecku však budeme na webu ČT24 informovat i nadále.
- 23:15
Turecká volební komise potvrdila vítězství zastánců změn ústavy, které posílí pravomoce hlavy státu. Sečíst zbývá asi 600 tisíc hlasů. Oficiální výsledky budou zveřejněny za 11 až 12 dnů, uvedla komise.
- 22:42
Rada Evropy vyzvala tureckou vládu, aby uvážlivě zvažovala všechny další kroky. "Je nanejvýš důležité, aby byla zajištěna nezávislost soudnictví v souladu s principy zakotvenými v evropské konvenci o lidských právech," uvedl v prohlášení její generální tajemník Thorbjorn Jagland.
Pro změnu hlasovali voliči zejména v centrální části Turecka. „Západní, jižní pobřeží a jihovýchod to odmítly,“ uvedla zpravodajka ČT Dana Zlatohlávková. I tak změna ústavy prošla. „Na číslech je vidět, jak rozdělený je národ v této klíčové otázce,“ konstatovala.
Ze začátku vyhodnocování výsledků byl náskok zastánců změn ústavy větší. Snížilo ho až sčítání hlasů ve velkých městech. V Ankaře s ústavní změnou nesouhlasilo 51,1 procent voličů, v Istanbulu 51,3 procent. V Izmiru hlasovalo proti 68,8 procent voličů. Naopak v zahraničí měli zastánci ústavní reformy výraznější převahu, získali až 60 procent.
Turci podpořili přechod z parlamentního systému na prezidentský (zdroj: ČT24)
Například v Německu změny ústavy podle agentury Anadolu podpořilo na 63 procent tureckých voličů, kteří šli hlasovat. Volební účast mezi Turky v Německu činila asi 50 procent. V Rakousku pro posílení pravomocí tureckého prezidenta hlasovalo dokonce téměř 73 procent tamních Turků, což ovšem představuje necelých 18 tisíc lidí.
Ve Švýcarsku naopak hlasovali místní Turci více proti změnám ústavy, když je odmítlo téměř 59 procent zúčastněných voličů.
Většina Istanbulu hlasovala proti změnám, v jeho ulicích ale slaví Erdoganovi příznivci (zdroj: ČT24)
V neděli mohlo v Turecku hlasovat 55,3 milionu voličů, již dříve mohli odevzdat svůj hlas necelé tři miliony Turků žijících v zahraničí. K urnám přišlo přibližně 84 procent oprávněných voličů.
Erdogan: Turecko udělalo historické rozhodnutí
Ještě před sečtením všech hlasů prezident Erdogan výsledek referenda přivítal a poděkoval národu. Podle tureckého listu Hürriyet volal tureckému premiérovi Binali Yıldirimovi a šéfovi opoziční nacionalistické Strany národní akce (MHP) Devletu Bahçelimu. Poblahopřál jim k výsledku referenda a zároveň poděkoval lidu, že ukázal svou vůli.
Později v projevu ve své oficiální rezidenci v Istanbulu konstatoval, že Turecko udělalo historické rozhodnutí. Rovněž uvedl, že začne jednat s premiérem a lídry dalších stran o obnovení trestu smrti, o kterém by se mělo rovněž hlasovat v referendu.
Turecko udělalo historické rozhodnutí, pokud jde o systém jeho vlády. Chceme, aby organizace a zahraniční země rozhodnutí našeho národa respektovaly.
Erdogan také poděkoval všem voličům, i těm, kteří řekli „ne“. Výsledek je podle něj jasný, pro hlasovalo skoro 25 milionů Turků. Bylo jich asi o 1,3 milionu více než těch, kteří ústavní změny odmítli. Za velký úspěch prezident označil hlasování Turků v zahraničí.
Turecký premiér Binali Yildrim z balkonu sídla vládní strany v Ankaře řekl, že se otevítá nová kapitola v demokratické historii země. „Toto hlasování nemá poražených, zvítězilo Turecko, jsme jeden národ, děkuji těm, kdo hlasovali pro, i těm, kdo hlasovali proti,“ uvedl. Odpovědí mu bylo mávání vlajkami a vyvolávání jména tureckého prezidenta z davu asi tří tisíc shromážděných lidí.
Premiér rovněž prohlásil, že výsledek referenda je nejlepší odpovědí kurdským separatistům, zahraničním silám nepřátelským vůči Turecku a také těm, kdo stáli za loňským červencovým pokusem o puč.
Opozice chce nechat přepočítat až 60 procent hlasů
Turecká opozice vyhodnocování výsledků referenda zpochybňuje. Národní volební komise totiž podle ní povolila sčítat hlasy i na lístcích bez razítka, přestože v předchozích volbách byly považovány za neplatné. „Volební komise svým rozhodnutím dovolila podvody v referendu,“ řekl místopředseda opoziční levicové Lidové republikánské strany (CHP) Bülent Tezcan novinářům v ankarském sídle strany. Opozice proto bude žádat přepočítání až 60 procent hlasů.
Obvykle při tureckých volbách vybere volič lístek, který chce vhodit do urny. Ten poté vloží do obálky, kterou volební komise označí razítkem. Nejvyšší volební komise ale v neděli ráno oznámila, že bude možné sčítat hlasy na lístcích i bez oficiálního razítka poté, co si mnoho voličů stěžovalo, že ho nedostali. Na svých stránkách uvedla, že hlasy budou považované za neplatné pouze tehdy, když se prokáže, že byly vhozené do urny podvodně. Podle opozice bylo toto rozhodnutí nelegální.
Mírný náskok dávaly zastáncům schválení změn už předvolební průzkumy. Turecká vláda před referendem tvrdila, že změny povedou k větší stabilitě v zemi. Její kritici se ale domnívají, že za většinu problémů v zemi může Erdogan. Posílení jeho pravomocí tak podle nich v zemi uzákoní diktátorský režim.
První výsledky zveřejnila televize NTV jen necelou hodinu po uzavření posledních volebních místností, tedy po šestnácté hodině. Ve více než třetině provincií na východě země se ale volební místnosti kvůli časovému náskoku uzavřely o hodinu dříve.