Erdogan věří, že se Turci v referendu rozhodnou správně. O hlasování je velký zájem

Nahrávám video

Turci se v nedělním referendu vyslovují k navrhované ústavní změně, která zamýšlí posílit prezidentovy pravomoci a změnit politický systém z parlamentního na prezidentský. Takový je záměr stávající hlavy státu, Recepa Tayyipa Erdogana. „Pořádali jsme referenda i v minulosti. Toto je ale o novém správním systému pro Tureckou republiku. Jde o volbu změny a společenské přeměny,“ řekl Erdogan poté, co v Istanbulu odevzdal svůj hlas.

Průzkumy počítají s těsným přijetím navrhovaných změn, díky nimž by se mohl Erdogan udržet u moci až do roku 2029.

Erdogan také dodal, že doufá, že národ učiní „očekávané“ rozhodnutí. „Věřím v demokratický zdravý rozum svého národa,“ prohlásil prezident. Místnost, kam přišel hlasovat s manželkou Emine a dvěma vnoučaty, hlídali strážci s automatickými zbraněmi. Prezidenta zdravil dav lidí, kteří si Erdogana fotografovali.

Turecký premiér Binali Yildirim, který odevzdal hlas v Izmiru na západě země, prohlásil, že výsledek referenda bude respektován, ať bude jakýkoliv.

Ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu hlasoval v Antalyi a obvinil přitom zahraniční země z pokusu referendum ovlivnit. „Někteří z ciziny se pokoušeli tureckému národu říkat, co má dělat, ale dnes rozhodnutí patří nám,“ zdůraznil, aniž by však jmenoval konkrétní státy. 

  • K volebním urnám má právo přijít 55 milionů Turků.
  • Volební místnosti budou v neděli otevřeny do 15:00 nebo 16:00 SELČ, protože hlasovací doba je v západním a východním Turecku o hodinu posunuta.
  • Podle aktuálních průzkumů je turecká společnost rozdělená téměř přesně na polovinu.
  • Předběžné výsledky referenda by měly být známy kolem půlnoci našeho času.
  • Svůj hlas v rámci referenda již mohli odevzdat Turci v diaspoře. Podle volební komise přišlo z 57 zemí přes 1,3 milionu hlasovacích lístků.

Země rozdělená na dva tábory

Hlasování předcházela bouřlivá kampaň, která Turky rozdělila na dva tábory a vyvolala také napětí ve vztazích s některými státy Evropské unie.

V Istanbulu se od rána před volebními místnostmi tvořily fronty. „Jsme zde, abychom řekli Ne v zájmu naší země, dětí a vnuků. Přišel jsem už včera (v sobotu) večer, abych mohl hlasovat mezi prvními,“ podotkl penzionovaný daňový úředník Murtaza Ali Turgut.

Jiný občan tohoto nejlidnatějšího tureckého města prohlásil, že hlasuje pro změnu, protože chce plně podpořit Erdogana. „Náš prezident je pro nás boží dar. Vždy ho podpoříme, vládne tak dobře,“ řekl podle agentury AP Mualla Sengül.

Turecké referendum a hlasovací lístky "ano" a "ne"
Zdroj: Murad Sezer/Reuters

Bývalý voják Hencer Senkom po odevzdání hlasu řekl, že vhodil lístek s Ne. „Jsem proti této vládě, protože vím, jak pohlíží na svět. Reformy tu byly v letech 2002 a 2004 a řeklo se nám, že se Turecko připojí k Evropské unii, že skoncuje s terorismem, ale nic z toho se nestalo,“ citovala ho agentura AFP.

Také lodní kapitán Hamit Yaz řekl, že změnu nepodpořil. „Nechci, aby celou tuto zem, její legislativu, vládu a soudy řídil jediný muž. To Turecko neposílí ani situaci nezlepší, jak oni říkají. Oslabí to naši demokracii,“ dodal Yaz. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, uvedla podle světových agentur ve čtvrtek večer (v pátek nad ránem SELČ) prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června stále pokračuje, dodala politička, podle níž živel zcela zničil 189 domů. Pohřešováno je několik desítek tisíc lidí.
04:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 7 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 9 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 13 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 13 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 13 hhodinami

Evropský pohled