Evropský soud pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku nemá pravomoci rozhodovat o vnitrotureckých odvoláních proti nedělnímu referendu, zdůraznil turecký ministr spravedlnosti Bekir Bozdag. Opozice žádá zrušení výsledků referenda. Podle ní byly započítány i hlasy v neorazítkovaných obálkách. Volební komise ale anulaci odmítla.
Lidová republikánská strana (CHP), která je hlavní opoziční stranou v Turecku, ve středu oznámila, že využije všech právních možností ke zrušení výsledků referenda. „Nemůžete postavit změnu politického systému na tak kontroverzním a neférovém referendu,“ prohlásil místopředseda HDP Mithat Sancar.
Turecká volební komise krátce předtím návrh na anulaci výsledků odmítla. Vedení CHP následně uvedlo, že se proti tomuto rozhodnutí hodlá odvolat u tureckého ústavního soudu či u Evropského soudu pro lidská práva.
Turci v nedělním referendu těsnou většinou 51 procent hlasů přijali návrh zásadních ústavních změn, které výrazně rozšíří prezidentovy pravomoci. Opozice stejně jako pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) označili referendum za protiprávní kvůli započítání hlasů v neoznačených obálkách.
Za porušení zákona již dříve označil průběh voleb i svaz tureckých právníků. Představitelé Erdoganovy vlády obvinění z volební manipulace opakovaně odmítají.
- 18článkový reformní balíček spojí moc tří legislativních úseků pod jeden výkonný – s prezidentem v jeho středu.
- Hlava státu bude moci dosazovat ministry, veřejné činitele i téměř polovinu vrchních soudců.
- Reforma umožní prezidentovi vydávat dekrety, vyhlašovat výjimečný stav nebo rozpustit parlament.
- Hlava státu také bude moci mít vazby na svou politickou stranu. Na druhou stranu bude trestně odpovědná.
- Parlament přijde o své právo na interpelace.
- Parlamentní a prezidentské volby budou probíhat současně, každých pět let.
- V případě prosazení změn může Erdogan setrvat v úřadě až do roku 2029.
