Turci podpořili Erdogana. Referendem mu předali moc nad zemí na Bosporu

V referendu o zavedení prezidentského systému v Turecku vyslovilo po sečtení téměř sta procent hlasů 51,3 procenta voličů svůj souhlas se změnou ústavy. Prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi změna umožní zůstat ve své funkci až do roku 2029. Hlasování doprovázela vysoká volební účast. Opozice ale vyhodnocování výsledků referenda zpochybňuje a bude žádat o přepočítání až 60 procent hlasů.

On-line přenos

Turecké referendum

  • 23:29

    Děkujeme vám za sledování naší on-line reportáže, která v tuto chvíli končí. O dění v Turecku však budeme na webu ČT24 informovat i nadále.

  • 23:15

    Turecká volební komise potvrdila vítězství zastánců změn ústavy, které posílí pravomoce hlavy státu. Sečíst zbývá asi 600 tisíc hlasů. Oficiální výsledky budou zveřejněny za 11 až 12 dnů, uvedla komise.

  • 22:42

    Rada Evropy vyzvala tureckou vládu, aby uvážlivě zvažovala všechny další kroky. "Je nanejvýš důležité, aby byla zajištěna nezávislost soudnictví v souladu s principy zakotvenými v evropské konvenci o lidských právech," uvedl v prohlášení její generální tajemník Thorbjorn Jagland.

Pro změnu hlasovali voliči zejména v centrální části Turecka. „Západní, jižní pobřeží a jihovýchod to odmítly,“ uvedla zpravodajka ČT Dana Zlatohlávková. I tak změna ústavy prošla. „Na číslech je vidět, jak rozdělený je národ v této klíčové otázce,“ konstatovala.

Ze začátku vyhodnocování výsledků byl náskok zastánců změn ústavy větší. Snížilo ho až sčítání hlasů ve velkých městech. V Ankaře s ústavní změnou nesouhlasilo 51,1 procent voličů, v Istanbulu 51,3 procent. V Izmiru hlasovalo proti 68,8 procent voličů. Naopak v zahraničí měli zastánci ústavní reformy výraznější převahu, získali až 60 procent.

Nahrávám video

Například v Německu změny ústavy podle agentury Anadolu podpořilo na 63 procent tureckých voličů, kteří šli hlasovat. Volební účast mezi Turky v Německu činila asi 50 procent. V Rakousku pro posílení pravomocí tureckého prezidenta hlasovalo dokonce téměř 73 procent tamních Turků, což ovšem představuje necelých 18 tisíc lidí.

Ve Švýcarsku naopak hlasovali místní Turci více proti změnám ústavy, když je odmítlo téměř 59 procent zúčastněných voličů.

Nahrávám video

V neděli mohlo v Turecku hlasovat 55,3 milionu voličů, již dříve mohli odevzdat svůj hlas necelé tři miliony Turků žijících v zahraničí. K urnám přišlo přibližně 84 procent oprávněných voličů.

Erdogan: Turecko udělalo historické rozhodnutí

Ještě před sečtením všech hlasů prezident Erdogan výsledek referenda přivítal a poděkoval národu. Podle tureckého listu Hürriyet volal tureckému premiérovi Binali Yıldirimovi a šéfovi opoziční nacionalistické Strany národní akce (MHP) Devletu Bahçelimu. Poblahopřál jim k výsledku referenda a zároveň poděkoval lidu, že ukázal svou vůli.

Později v projevu ve své oficiální rezidenci v Istanbulu konstatoval, že Turecko udělalo historické rozhodnutí. Rovněž uvedl, že začne jednat s premiérem a lídry dalších stran o obnovení trestu smrti, o kterém by se mělo rovněž hlasovat v referendu.

Turecko udělalo historické rozhodnutí, pokud jde o systém jeho vlády. Chceme, aby organizace a zahraniční země rozhodnutí našeho národa respektovaly.
Recep Tayyip Erdogan
Turecký prezident

Erdogan také poděkoval všem voličům, i těm, kteří řekli „ne“. Výsledek je podle něj jasný, pro hlasovalo skoro 25 milionů Turků. Bylo jich asi o 1,3 milionu více než těch, kteří ústavní změny odmítli. Za velký úspěch prezident označil hlasování Turků v zahraničí.

Turecký premiér Binali Yildrim z balkonu sídla vládní strany v Ankaře řekl, že se otevítá nová kapitola v demokratické historii země. „Toto hlasování nemá poražených, zvítězilo Turecko, jsme jeden národ, děkuji těm, kdo hlasovali pro, i těm, kdo hlasovali proti,“ uvedl. Odpovědí mu bylo mávání vlajkami a vyvolávání jména tureckého prezidenta z davu asi tří tisíc shromážděných lidí.

Premiér rovněž prohlásil, že výsledek referenda je nejlepší odpovědí kurdským separatistům, zahraničním silám nepřátelským vůči Turecku a také těm, kdo stáli za loňským červencovým pokusem o puč.

Opozice chce nechat přepočítat až 60 procent hlasů

Turecká opozice vyhodnocování výsledků referenda zpochybňuje. Národní volební komise totiž podle ní povolila sčítat hlasy i na lístcích bez razítka, přestože v předchozích volbách byly považovány za neplatné. „Volební komise svým rozhodnutím dovolila podvody v referendu,“ řekl místopředseda opoziční levicové Lidové republikánské strany (CHP) Bülent Tezcan novinářům v ankarském sídle strany. Opozice proto bude žádat přepočítání až 60 procent hlasů.

Obvykle při tureckých volbách vybere volič lístek, který chce vhodit do urny. Ten poté vloží do obálky, kterou volební komise označí razítkem. Nejvyšší volební komise ale v neděli ráno oznámila, že bude  možné sčítat hlasy na lístcích i bez oficiálního razítka poté, co si mnoho voličů stěžovalo, že ho nedostali. Na svých stránkách uvedla, že hlasy budou považované za neplatné pouze tehdy, když se prokáže, že byly vhozené do urny podvodně. Podle opozice bylo toto rozhodnutí nelegální.

Mírný náskok dávaly zastáncům schválení změn už předvolební průzkumy. Turecká vláda před referendem tvrdila, že změny povedou k větší stabilitě v zemi. Její kritici se ale domnívají, že za většinu problémů v zemi může Erdogan. Posílení jeho pravomocí tak podle nich v zemi uzákoní diktátorský režim.

První výsledky zveřejnila televize NTV jen necelou hodinu po uzavření posledních volebních místností, tedy po šestnácté hodině. Ve více než třetině provincií na východě země se ale volební místnosti kvůli časovému náskoku uzavřely o hodinu dříve.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, uvedla podle světových agentur v noci na pátek SELČ prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června stále pokračuje, dodala politička, podle níž otřesy zcela zničily 189 domů. Pohřešováno je několik desítek tisíc lidí.
před 7 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 6 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 7 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 11 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 11 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 12 hhodinami

Evropský pohled