V Turecku začal soud se 47 lidmi obviněnými z pokusu o zavraždění prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana při zmařeném převratu z července loňského roku. Jde většinou o vojáky, kteří buď zorganizovali nebo se přímo zúčastnili operace, při které bojové komando přepadlo přímořský hotel, v němž byl Erdogan s rodinou během pokusu o puč ubytován.
Prokuratura pro obviněné požaduje mnohaleté až doživotní vězení. Erdogan byl při červencovém útoku včas varován a odjel z hotelu v letovisku Marmaris ještě před příjezdem komanda.
V televizi pak tvrdil, že kdyby na místě zůstalo o deset nebo 15 minut déle, byl by zavražděn nebo zajat. Na místě došlo k přestřelce, při které zahynuli dva policisté pověření ostrahou hotelu.
Soud se koná ve městě Mugla nedaleko zmíněného resortu Marmaris. Zázemí procesu poskytuje budova obchodního úřadu – zdejší sídlo soudu totiž není pro tak velký proces uzpůsobeno.
Proces provázejí mimořádná bezpečnostní opatření. Při začátku soudu létala nad budovou helikoptéra, z okolních budov na vše dohlíželi ostřelovači.
V okolí se sešlo k demonstraci zhruba 60 vládních příznivců s tureckými vlajkami a transparenty. Pro souzené žádali trest smrti.
Turecko po nepodařeném puči provádí rozsáhlé čistky v kruzích kritických k Erdoganovi. Armáda propustila téměř tisíce vojáků a desítky tisíc zaměstnanců státní správy včetně justice a škol.
Pronásledováni jsou i podnikatelé a novináři. Celkem bylo za více než půl roku zadrženo, propuštěno nebo postaveno mimo službu 120 tisíc lidí.
Evropská unie tento postup kritizuje, Turecko je ale zároveň jejím klíčovým spojencem při řešení migrační krize.
- Turecké úřady po červencovém pokusu o puč zintenzivnily tažení vůči kritikům vlády prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. V rámci rozsáhlých čistek bylo nuceno odejít z práce kolem 120 tisíc lidí, včetně soudců, prokurátorů nebo učitelů. Úřady nechaly zavřít i mnoho opozičních médií. Zhruba 41 tisíc osob skončilo ve vězení, mezi zatčenými jsou také opoziční poslanci, kteří přišli o imunitu kvůli zákonu, který na jaře 2016 prosadila vládní strana.
- Zdroj: ČTK
Turecká vláda obviňuje z odpovědnosti za pokus o převrat hnutí muslimského duchovního Fethullaha Gülena, který dlouhodobě žije v exilu ve Spojených státech. Duchovní to popírá a tvrdí, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan mohl převrat zorganizovat sám, aby si upevnil moc v zemi.
Před měsícem turecký parlament schválil ústavní reformu, která zvýši pravomoci prezidenta. Otevřela tak cestu k uspořádání referenda o ústavních změnách, které by se mělo uskutečnit na jaře.
Erdogan je v prezidentské funkci tři roky, předtím chod země deset let ovlivňoval jako premiér. Nyní má šanci zůstat v úřadu až do roku 2029.
