Rubrika Pokus o vojenský převrat

Celkem 136 žádostí o azyl od držitelů tureckých diplomatických pasů obdrželo Německo od nezdařeného pokusu o vojenský převrat, k němuž došlo v Turecku v polovině července. Ankara žádá Berlín, aby neuděloval azyl vojenským důstojníkům – někteří z nich jsou prý na základnách NATO v Německu.

V Turecku začal soud se 47 lidmi obviněnými z pokusu o zavraždění prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana při zmařeném převratu z července loňského roku. Jde většinou o vojáky, kteří buď zorganizovali nebo se přímo zúčastnili operace, při které bojové komando přepadlo přímořský hotel, v němž byl Erdogan s rodinou během pokusu o puč ubytován.

Během sobotní noci několik stovek vojáků šokovalo Turecko i celý svět pokusem převzít moc. Nejprve se zdálo, že puč je dobře připravený a rebelové kontrolují klíčové oblasti v zemi. Nakonec k převratu nedošlo a povstalci byli zpacifikováni – podle komentátorů neměli dostatečnou podporu ani mezi vojáky, ani u tureckého obyvatelstva.

Povstalecká skupina armády se pokusila převzít moc v Turecku. Do ulic Istanbulu i Ankary vyjely tanky, povstalci zablokovali provoz obou mostů přes istanbulský Bosporský průliv i Atatürkovo letiště. V celé zemi úřady vyhlásily zákaz vycházení, přesto se v ulicích shromáždily davy příznivců i odpůrců puče. Zástupci vlády včetně prezidenta po několika hodinách uvedli, že převrat, který si vyžádal kolem 50 životů, potlačili. Nedopustí prý „pokusy o podrývání demokracie“.

Mocná a obávaná turecká armáda, druhá největší po USA v rámci zemí NATO, byla dlouho rozhodující silou v zemi a označovala se za garanta sekulární podoby Turecka, jehož režim je zcela světský, ale kde žije 99 procent muslimů. Od nástupu k moci proislámského premiéra Recepa Tayyipa Erdogana v roce 2003 se vliv armády postupně snižuje. Přesto se skupina uvnitř armády pokusila o převrat.