Turci se v referendu těsnou většinou přiklonili k ústavním změnám, které posilují prezidentské pravomoci. Pochyby ale ještě vzbuzuje započítání lístků, které nebyly označeny razítkem. Postup brání šéf volební komise, avšak opoziční Lidová republikánská strana vyzvala ke zrušení výsledků. I podle mezinárodních pozorovatelů nebylo právní zabezpečení tureckého ústavního referenda dostatečné. Turecko však kritiku odmítá.
Návrh, který zásadním způsobem posílí prezidentské pravomoci, byl přijat těsnou většinou. Podle posledních informací podpořilo reformu 51,41 procenta hlasujících, otevřeny byly už všechny obálky s hlasy. Volební komise má oficiální výsledek vyhlásit až za 11 nebo 12 dní.
Po referendu vicepremiér Mehmet Simsek prohlásil, že vztahy k EU se zaměří na oblasti společných zájmů a že očekává, že „povyk“ kolem těchto vztahů se po volbách, jež čekají některé evropské státy, zmírní. Zdůraznil také, že prezident Recep Tayyip Erdogan, který by se díky reformě mohl udržet u moci do roku 2029, řekl jasně, že neplánuje uspořádat předčasné volby.
Příští prezidentské i parlamentní volby se mají v Turecku konat v roce 2019. Část analytiků předpověděla, že Erdogan po vyhraném referendu bude chtít upevnit svou pozici a vyhlásí předčasné volby.
Turecká národní bezpečnostní rada nicméně doporučila vládě prodloužit o další tři měsíce výjimečný stav v zemi. Ten byl v Turecku zaveden loni v červenci po neúspěšném pokusu o puč. Výjimečný stav byl už dvakrát prodloužen.
Na povolebním shromáždění v Istanbulu zase turecký lídr přiblížil, jak se to má se znovuzavedením trestu smrti.
„Budu tuto záležitost konzultovat s premiérem a šéfy opozičních stran. Pokud všichni budou souhlasit, potom to schválím. Jestli ne, vypíšeme další referendum,“ prohlásil Erdogan.
Prezident se také díky změnám bude moci opět přidat k vládní Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP), kterou v roce 2001 spoluzakládal. Šéf parlamentní frakce AKP Mustafa Elitas oznámil, že strana nabídne Erdoganovi členství po 27. nebo 28. dubnu.
Opozice chce zrušit výsledek, otázky budí razítkování lístků
Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) uvedli, že právní zabezpečení podle nich nebylo dostatečné na to, aby zajistilo skutečně demokratické referendum. Podmínky hlasování neodpovídaly mezinárodním normám. Rovněž konstatovali, že podmínky předreferendové kampaně nebyly pro všechny stejné.
Turecké ministerstvo zahraničí kritiku od zástupců OBSE odmítlo. „Tvrzení, že referendum neodpovídá mezinárodním standardům, je pro nás nepřijatelné,“ uvedla v prohlášení turecká diplomacie. Dodala, že předchozí komentáře pozorovatelů OBSE ukazují, že tým přijel do Turecka s předsudky a nebral v úvahu zásady objektivity a nestrannosti. Podle Erdogana Turecko nebude uznávat „jejich politicky motivované závěry“.
I od opozice ale zaznívá kritika v souvislosti s referendem. Hlavní turecká opoziční strana vyzvala ke zrušení výsledků nedělního referenda kvůli podvodům při hlasování a sčítání hlasů. Místopředseda Lidové republikánské strany Bülent Tezcan řekl, že je strana připravena podat stížnost k tureckému ústavnímu soudu, pokud to bude třeba, pak i k Evropskému soudu pro lidská práva.
Opozice už před tímto prohlášením požádala o přepočtení části hlasů a poukázala na to, že komise uprostřed hlasování oznámila, že do výsledku započítá i lístky, na nichž nebyla její oficiální razítka.
Rozhodnutí volební komise odporuje tureckému volebnímu zákonu, upozorňuje Stockholmské centrum pro svobodu (SCF). Podle něj mají být lístky před hlasováním označeny, aby mohly být považovány za platné. Další článek tohoto zákona říká, že lístky bez označení platné nejsou.
O platnosti neorazítkovaných hlasů prý komise rozhodla před sčítáním
Podle SCF pracovníci volebních komisí za normálních okolností spočítají obálky i lístky před hlasováním a razítkem jich označí přesně tolik, kolik jmen je na volebním seznamu jejich okrsku. Šéf volební komise (YSK) Sadi Güven ale v neděli prohlásil, že platné budou všechny lístky, i ty bez razítek, pokud se neprokáže, že pocházely z jiného místa než z volební místnosti.
Rozhodnutí zahrnout do započítávání hlasů i oficiálně neoznačené hlasovací lístky ale pozorovatelská mise rovněž považuje za zcela protiprávní.
Güven řekl, že rozhodnutí o započítání neoznačených lístků bylo vydáno na poslední chvíli, ale ne poprvé. Vláda prý podobný krok schválila už v minulosti. Už v neděli tvrdil, že rozhodnutí padlo ještě předtím, než se hlasy začaly sčítat.
Problém ale rovnež představuje razítko, jímž voliči na lístcích označovali buď slovo ano, nebo ne podle svého rozhodnutí. Byl na něm výraz Volba, ale v provincii Hatay dostali lidé razítko se slovem Ano. Tato razítka sice byla později stažena a nahrazena správnými, avšak značky se slovem Ano byly podle SCF nalezeny ve 159 hlasovacích urnách.
