Erdogan přitvrdil: Z nacistických praktik obvinil přímo kancléřku Merkelovou

Nahrávám video

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli osočil německou kancléřku Angelou Merkelovou z nacistických praktik a dále vyhrotil napjaté vztahy mezi oběma zeměmi. Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel v reakci uvedl, že Erdogan překročil přípustnou mez.

Mezi oběma zeměmi se rozpoutala ostrá diplomatická pře poté, co německé úřady stejně jako Nizozemsko znemožnily agitovat tureckým ministrům na svém území před dubnovým referendem o posílení Erdoganových pravomocí.

Turecký lídr, který jednání Německa a Nizozemska již dříve přirovnal k praktikám nacistů, v neděli zaútočil přímo na spolkovou kancléřku. „Právě se dopouštíš nacistických praktik,“ použil podle agentury AFP v televizním projevu neformální tykání. „Proti komu? Mým bratrským tureckým občanům v Německu a bratrským ministrům,“ dodal s odkazem na členy své vlády, kteří chtěli mezi německými Turky agitovat za volbu ve prospěch Erdogana.

Šéf německé diplomacie Gabriel kvůli tomu kontaktoval svého tureckého kolegu Mevlüta Çavuşoglu, jemuž dal jasně najevo, že „šokující“ prezidentova slova „překročila meze“. „Jsme tolerantní, ale nejsme hlupáci,“ řekl Gabriel německému deníku Passauer Neue Presse.

Další pokus tureckých ministrů agitovat v Německu

Už dopoledne přitom mluvčí prezidenta Erdogana Ibrahim Kalin uvedl, že někteří z tureckých ministrů by mohli brzy odletět do Německa. Měli se znovu pokusit před tamními Turky hájit změnu ústavy. 

Podle Erdoganova mluvčího by v Německu mohli uspořádat velké shromáždění. Kalin v rozhovoru v televizní stanici CNN-Türk také prohlásil, že v Evropě je nyní na vzestupu turkofobie, a to úměrně tomu, jak Ankara poukazuje na chyby Západu.

Německý ministr zahraničí Gabriel již v sobotu uvedl, že Turecku se více než kdy dříve vzdálil možný vstup do Evropské unie. Roztržku mezi oběma státy dále prohloubilo i tvrzení šéfa německé rozvědky Bruna Kahla v Der Spiegelu, který zapochyboval, že za zmařeným loňským pokusem o puč části turecké armády je islámský duchovní Fethullah Gülen.

Turecké úřady přitom již řadu měsíců pronásledují tisíce lidí spojovaných s tímto mužem, jehož vydání z USA Ankara požaduje. Gülen všechna obvinění odmítl a pokus o puč odsoudil.

Erdoganův mluvčí Ibrahim Kalin v neděli dopoledne prohlásil, že americký prezident Donald Trump o vydání Gülena Turecku nyní uvažuje. Ankara o to fakticky žádá od červencového puče, ale vláda předchozího prezidenta Baracka Obamy se k tomu neměla.

Ankara po pokusu o převrat zahájila rozsáhlé čistky v armádě, policii a státní správě. Při čistkách bylo propuštěno z práce nebo suspendováno přes 100 tisíc státních zaměstnanců. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 22 mminutami

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci.
před 3 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 7 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 10 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 12 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.