Erdogan přitvrdil: Z nacistických praktik obvinil přímo kancléřku Merkelovou

Nahrávám video
Vyhrocené turecko-německé vztahy
Zdroj: ČT24

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli osočil německou kancléřku Angelou Merkelovou z nacistických praktik a dále vyhrotil napjaté vztahy mezi oběma zeměmi. Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel v reakci uvedl, že Erdogan překročil přípustnou mez.

Mezi oběma zeměmi se rozpoutala ostrá diplomatická pře poté, co německé úřady stejně jako Nizozemsko znemožnily agitovat tureckým ministrům na svém území před dubnovým referendem o posílení Erdoganových pravomocí.

Turecký lídr, který jednání Německa a Nizozemska již dříve přirovnal k praktikám nacistů, v neděli zaútočil přímo na spolkovou kancléřku. „Právě se dopouštíš nacistických praktik,“ použil podle agentury AFP v televizním projevu neformální tykání. „Proti komu? Mým bratrským tureckým občanům v Německu a bratrským ministrům,“ dodal s odkazem na členy své vlády, kteří chtěli mezi německými Turky agitovat za volbu ve prospěch Erdogana.

Šéf německé diplomacie Gabriel kvůli tomu kontaktoval svého tureckého kolegu Mevlüta Çavuşoglu, jemuž dal jasně najevo, že „šokující“ prezidentova slova „překročila meze“. „Jsme tolerantní, ale nejsme hlupáci,“ řekl Gabriel německému deníku Passauer Neue Presse.

Další pokus tureckých ministrů agitovat v Německu

Už dopoledne přitom mluvčí prezidenta Erdogana Ibrahim Kalin uvedl, že někteří z tureckých ministrů by mohli brzy odletět do Německa. Měli se znovu pokusit před tamními Turky hájit změnu ústavy. 

Podle Erdoganova mluvčího by v Německu mohli uspořádat velké shromáždění. Kalin v rozhovoru v televizní stanici CNN-Türk také prohlásil, že v Evropě je nyní na vzestupu turkofobie, a to úměrně tomu, jak Ankara poukazuje na chyby Západu.

Německý ministr zahraničí Gabriel již v sobotu uvedl, že Turecku se více než kdy dříve vzdálil možný vstup do Evropské unie. Roztržku mezi oběma státy dále prohloubilo i tvrzení šéfa německé rozvědky Bruna Kahla v Der Spiegelu, který zapochyboval, že za zmařeným loňským pokusem o puč části turecké armády je islámský duchovní Fethullah Gülen.

Turecké úřady přitom již řadu měsíců pronásledují tisíce lidí spojovaných s tímto mužem, jehož vydání z USA Ankara požaduje. Gülen všechna obvinění odmítl a pokus o puč odsoudil.

Erdoganův mluvčí Ibrahim Kalin v neděli dopoledne prohlásil, že americký prezident Donald Trump o vydání Gülena Turecku nyní uvažuje. Ankara o to fakticky žádá od červencového puče, ale vláda předchozího prezidenta Baracka Obamy se k tomu neměla.

Ankara po pokusu o převrat zahájila rozsáhlé čistky v armádě, policii a státní správě. Při čistkách bylo propuštěno z práce nebo suspendováno přes 100 tisíc státních zaměstnanců. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské údery v Oděse zranily několik lidí

Jedenáct lidí utrpělo zranění v noci na pondělí při náletu ruských dronů na jihoukrajinskou Oděsu, oznámili ráno záchranáři a úřady. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak na telegramu dříve hovořil o třinácti obětech. Mezi zraněnými jsou dvě děti. Ruskem dosazená správa Záporožské jaderné elektrárny podle agentury Reuters informovala, že ukrajinský dronový útok zabil jednoho zaměstnance.
09:01Aktualizovánopřed 47 mminutami

Slovensko podalo žalobu proti rozhodnutí EU ukončit dovoz ruského plynu

Slovensko minulý týden podalo dříve ohlášenou žalobu proti rozhodnutí Evropské unie postupně ukončit dovoz ruského plynu do evropského bloku, uvedlo tiskové oddělení slovenského ministerstva spravedlnosti. Žalobu v uvedené záležitosti dříve podalo k soudu EU také Maďarsko.
před 58 mminutami

Globální vojenské výdaje vloni vzrostly o tři procenta

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 2,9 procenta na 2,89 bilionu dolarů (zhruba 60 bilionů korun), a to navzdory poklesu ve Spojených státech, který byl důsledkem rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit financování vojenské pomoci Ukrajině. Ve své pondělní zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
09:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jak odjet ze země.“ V Rusku roste počet lidí, kteří chtějí emigrovat

Blokování internetu a VPN služeb přimělo některé Rusy zajímat se o možnosti emigrace ze země. Tamní společnost začíná být podle politologa Ilji Graščenkova unavená z pocitu množících se omezení. Poslední velkou vlnu emigrace zažila země v roce 2022, kdy Moskva zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Rusista René Andrejs uvedl, že většina Rusů emigraci stále vnímá jako provizorium, z čehož pramení také jejich neochota učit se jazyky a integrovat se v hostitelských zemích.
před 3 hhodinami

Trump byl evakuován z galavečeře s novináři poté, co se v budově střílelo

Tajná služba USA v noci na neděli SELČ evakuovala amerického prezidenta Donalda Trumpa z galavečeře s korespondenty Bílého domu ve Washingtonu poté, co střelec začal střílet v hotelu, kde se událost konala, píše agentura AP. Trump po incidentu uvedl, že on, první dáma Melania Trumpová, viceprezident JD Vance a všichni členové kabinetu, kteří se události účastnili, jsou v pořádku a v bezpečí. Podezřelý střelec byl zadržen, oznámila podle agentury Reuters tajná služba. Útočník podle Trumpa napadl bezpečnostní kontrolní stanoviště tajné služby a zranil jejího agenta.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Při střetu komunit kvůli studni bylo na východě Čadu zabito nejméně 42 lidí

Při střetu mezi komunitami na východě afrického Čadu bylo v sobotu zabito nejméně 42 osob. V neděli to napsala agentura AFP s odvoláním na zástupce vlády, podle nějž se lidé pohádali kvůli studni. Střety mezi zemědělci a pastevci si v zemi v letech 2021 až 2024 podle nevládní organizace ICG vyžádaly více než tisíc mrtvých a dva tisíce zraněných.
před 14 hhodinami

Izraelské údery na jihu Libanonu si podle ministerstva vyžádaly 14 mrtvých

Izraelské údery na jihu Libanonu si za neděli vyžádaly 14 mrtvých a 37 zraněných, a to navzdory vyjednanému příměří. S odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví to napsala agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu nařídil provést razantní útoky proti libanonskému teroristickému hnutí Hizballáh, které podle něj porušilo klid zbraní dojednaný minulý týden.
před 14 hhodinami

Dohoda Londýna s Paříží má migrantům zkomplikovat riskantní cesty po moři

Londýn a Paříž se dohodly na nové tříleté smlouvě, na jejímž základě by se na Britské ostrovy mělo z Francie dostávat na malých lodích bez dokladů méně migrantů. Británie přidá peníze, Francie posílí hlídky na pobřeží. Jen loňský rok se přes Lamanšský průliv dostalo nelegálně do Spojeného království víc než 41 tisíc lidí.
před 18 hhodinami
Načítání...