Šéfové diplomacií Německa a Turecka volají po normalizaci bilaterálních vztahů, které se prudce zhoršily po zatčení německého novináře v Turecku. Ankara ho viní z podpory teroristů. Napětí vzrostlo i poté, co německá města zrušila setkání tureckých politiků s krajany. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pak chování Německa přirovnal k dobám nacismu, což Berlín opakovaně odmítl.
„Bez ohledu na rozdíly neexistuje žádná alternativa k jednání, protože (pouze) pak je zde možnost se krok za krokem vrátit k přátelským vztahům mezi Německem a Tureckem,“ řekl šéf německé diplomacie Sigmar Gabriel.
Vzájemné vztahy se v posledních týdnech vyhrotily kvůli zatčení dopisovatele německého deníku Die Welt v Turecku Denize Yücela, jenž má turecké i německé občanství a Berlín požaduje jeho propuštění.
Následovalo zrušení několika vystoupení tureckých členů vlády, kteří chtějí mobilizovat voliče před tureckým dubnovým referendem o ústavních změnách. Německé úřady se oháněly bezpečností.
- Rakousko, kde rovněž žije početná turecká menšina, je ještě mnohem tvrdší. Politickou kampaň Ankary chce na svém území úplně zakázat. Ministr vnitra Wolfgang Sobotka kvůli tomu tlačí na změnu zákona o shromažďování. Vídeň by tak mohla zastavit akce, kde podle ní dochází k porušování lidských práv a které ohrožují národní bezpečnost.
- O zrušení nedělního mítinku s účastí tureckého ministra zahraničí Cavusoglua požádal federální švýcarské úřady kanton Curych. Ve Švýcarsku žije asi 120 000 Turků, většina z nich v kantonech Curych, Aargau, Basilej a Vaud.
Vše má své meze, vzkázal Erdoganovi Berlín
Erdogan ale jejich postup přirovnal k praktikám nacistů v minulosti. Německá kancléřka Angela Merkelová jeho slova odmítla jako něco, co se ani nedá komentovat. I Gabriel nyní zdůraznil, že vše má své meze, které nesmějí být překročeny. „Dobré vztahy jsou důležité, protože věci jsou nyní tak napjaté… návrat k normálu je to, co si já a můj turecký kolega přejeme,“ dodal.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu ještě v úterý dál vyhrotil situaci, když v rozhovoru s deníkem Hürriyet o Německu hovořil jako o totálně represivním systému, jehož praktiky připomínají ty z doby nacismu.
„Naše setkání bylo dobré, upřímné, ale také tvrdé a kontroverzní, pokud jde o věc. Dal jsem jasně najevo, že srovnání s nacismem jsou nepřípustná,“ podotkl Gabriel ke středeční schůzce.
Turecký ministr varoval před nebezpečnou islamofobií v Německu
Cavusoglu sdělil svému protěšku, že Ankaru zrušená setkání s krajany „velmi znepokojují“. S Gabrielem prý řešil bezpečnostní opatření v případě vystoupení Erdogana v Německu, nezmínil ale, v jakém městě by se měl prezident zastavit. Kritizoval také protiislámské nálady a nepřátelské postoje vůči Turecku, které podle něj v Německu panují.
„Vidíme, že mnoho politiků, média a celostátní orgány jsou velmi negativní, velmi tvrdí a velmi protiturečtí, dokonce pozorujeme islamofobní sentiment. To je nepřijatelné, je to velmi nebezpečný trend,“ prohlásil šéf turecké diplomacie, který vyzval média k zastavení „černé propagandy“ namířené proti Turecku.
Němečtí pozorovatelé vnímají kroky a vyjádření zástupců Ankary jako snahu vytvořit obraz nepřítele, a zmobilizovat tak turecké voliče pro dubnové referendum, jehož výsledek nemusí být podle průzkumů veřejného mínění tak jednoznačný, jak by si Ankara přála.
- V 80milionovém Německu přitom žijí asi tři miliony Turků, přičemž zhruba polovina z nich může hlasovat. Pokud Turci změny schválí, jejich prezident bude mít mnohem větší pravomoci.
Vztahy mezi Berlínem a Ankarou jsou značně napjaté už od červencové vzpoury části turecké armády. Erdoganův režim zahájil po nezdařeném puči hon na osoby, které se na něm údajně podílely, což má značný dopad na opozici.
Ve vazbě je nyní 43 tisíc podezřelých, 100 tisíc lidí včetně učitelů, policistů a soudců přišlo o práci. Vláda udělala zásahy také do armády, kterou chce dostat zcela pod kontrolu.
Strana tureckého prezidenta AKP nechala umlčet na 130 médií a během výjimečného stavu pozatýkala asi 150 novinářů. Zátahy cílí hlavně na osoby podezřelé z napojení na duchovního Fethulláha Gülena, který žije v dobrovolném exilu v USA.
Německo nedávno uvedlo, že obdrželo od července celkem 136 žádostí o azyl od držitelů tureckých diplomatických pasů.
Vztahy Berlína s Ankarou zchladila řada kauz
K ochlazení vzájemných německo-tureckých vztahů vedla i řada dalších kauz. Německý Spolkový sněm označil začátkem loňského června masakry Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu.
Poslanci při projednávání rezoluce zdůraznili, že nechtějí obviňovat současnou vládu Turecka, které je nástupnickým státem Osmanské říše. Turecký prezident ale varoval, že rozhodnutí Bundestagu bude mít vážné dopady na vztahy obou zemí.
V polovině srpna navíc zveřejnila německá veřejnoprávní televize ARD utajené prohlášení ministerstva vnitra, v němž se uvádí, že Ankara dlouhodobě spolupracuje s islamisty a teroristy na Blízkém východě. V době vlády prezidenta Erdogana prý vazby sílí.
Německé úřady také zastavily trestní stíhání satirika Jana Böhmermanna, který ve veřejnoprávní televizi ZDF svou vulgární básní zesměšnil tureckého prezidenta. Ten pak požadoval umělcovo potrestání.
Erdogan zase dříve označil Německo za ráj pro teroristy. Berlín podle něj léta chrání kurdské bojovníky a poskytuje útočiště organizaci duchovního Gülena. Největší islámská organizace v Německu přitom DITIB přiznala, že někteří její členové na příkaz Ankary špehovali lidi, kteří podle nich sympatizovali s Gülenem, a to včetně učitelů. Obvinění ze špionáže vyšetřuje spolkové státní zastupitelství.
