Turecko je o krok blíže k prezidentskému systému. Parlament v noci odsouhlasil debatu o kontroverzních změnách ústavy. Souhlasilo s tím 338 z 480 přítomných poslanců. Reformy by posílily moc hlavy státu, která by plnila i roli premiéra.
Turecký parlament čeká v příštích dnech debata celkem o 18 článcích reformy ústavy. Změny prosazuje především současný prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP).
Potřebné hlasy doplnila ale i část opozice. AKP argumentuje tím, že prezidentský systém pomůže ke stabilitě země „Začínáme jednu z nejdůležitějších debat v historii naší země. Posílíme demokracii a vůli národa. Zbavíme se pozůstatků dřívějšího režimu,“ konstatoval poslanec za AKP Bulent Turan.
Někteří opoziční zákonodárci to ale vidí opačně. „Postoj premiéra je možná ten největší paradox v historii naší země. Přesvědčuje zákonodárce, aby podepsali zrušení jeho funkce. Příznivci chtějí hlasy členů parlamentu, aby na oplátku zrušili parlament,“ podotkl poslanec za Republikánskou lidovou stranu Ozgur Ozel.
Pokud se změny podaří prosadit, Erdogan by mohl vládnout ještě dvě pětiletá funkční období, tedy až do roku 2029. Turecko také přijde o funkci premiéra, protože vládu by jmenoval přímo prezident. Ten by zároveň navrhoval rozpočet nebo vyhlašoval výjimečný stav.
Proti reformám protestovaly před parlamentem v Ankaře stovky lidí. Policie dav rozháněla vodními děly a slzným plynem. „Tohle se děje u fašistů. Oslepují lidi slzným plynem,“ prohlásil jeden z demonstrantů.
O případných změnách ústavy by měli obyvatelé rozhodovat v referendu, které by se mohlo konat začátkem dubna. Reformy by měly vstoupit v platnost v roce 2019 – ve stejnou dobu proběhnou prezidentské volby.
V upevnění své moci pomohl Erdoganovi paradoxně nepovedený červencový puč části tamní armády. Od té doby tvrdě postupuje proti veškerým odpůrcům, které označuje za stoupence duchovního Fethullaha Gülena. Tisíce lidí turecké úřady uvěznily, další desítky tisíc ztratily svá zaměstnání nebo byly přeloženy.
