Berlín nabízí azyl pronásledovaným tureckým novinářům a vědcům

Německo je připraveno poskytnout pomoc a případně i azyl tureckým novinářům a vědcům, které perzekuuje režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. V rozhovoru s listem Die Welt to řekl náměstek ministra zahraničí Michael Roth. Podle kancléřky Angely Merkelové se bude německá vláda snažit, aby Ankara dodržovala základní lidská práva a Turci tak o azyl v Německu žádat nemuseli.

„Všichni kritičtí jedinci v Turecku by měli vědět, že spolková vláda stojí solidárně při nich. Existují (u nás) různé programy, které jsou otevřené i tureckým vědcům a novinářům,“ řekl člen vládní sociální demokracie Roth. „Německo je kosmopolitní zemí a v zásadě otevřenou všem politicky pronásledovaným (osobám). (Tito lidé) mohou v Německu požádat o azyl. Neplatí to rozhodně pouze pro novináře,“ dodal.

Se žádostí o azyl se na Berlín obrátilo již několik bývalých tureckých diplomatů, připomíná agentura AFP.

To, co se nyní odehrává v Turecku, nemá podle Rotha nic společného s evropským pojetím právního státu, demokracie a svobody médií.

Po červencovém zmařeném puči turecké úřady poslaly do vazby přes 32 000 lidí a 100 000 jich připravily o práci. Rozsáhlé čistky se dotkly vojáků, soudců, policistů i učitelů. Postihy jsou zaměřené i na opoziční poslance, starosty a kritické novináře. Turecká vláda nechala uzavřít kolem 170 novin, časopisů, televizních stanic a zpravodajských agentur. Podle tamního svazu novinářů přišlo o práci 2500 žurnalistů.

Známý turecký novinář Can Dündar nedávno ve Štrasburku prohlásil, že v Turecku je ve vězeních více novinářů než v Rusku, Íránu či Číně. Evropská unie přitom podle něj nad represemi zavírá oči, aby Erdogan nepustil příval migrantů do Evropy. Dündar také před šesti dny kritizoval údajně slabou reakci německé vlády na potlačení jednoho z posledních tureckých opozičních listů Cumhuriyet.

Brusel je děním v Turecku „hluboce znepokojen“

Dění v Turecku dnes zkritizovala i Evropská komise. Šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová zdůraznila, že pro stabilitu a demokracii v regionu je podle EU třeba návrat k věrohodnému politickému procesu a politickému dialogu. „EU a její členské státy sledují poslední dění v Turecku s hlubokým znepokojením,“ uvedla Mogheriniová.

Federica Mogheriniová
Zdroj: Reuters

Rozladění nad situací v Turecku projevil i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. „Zaznamenávám s hořkostí, já, který jsem přítelem Turecka, že se Turecko každý den od Evropy samo vzdaluje,“ prohlásil.

Zároveň vyzval tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby ihned potvrdil, zda chce, nebo nechce, aby se Turecko stalo členem EU. A dodal, že pokud EU nebude s to zavést bezvízový styk s Tureckem, bude to proto, že Ankara nedodržuje dohodnuté podmínky. Příslib bezvízového styku je součástí letošní migrační dohody, která zastavila příval uprchlíků z Blízkého východu přes Turecko do Evropy.

Turecké ministerstvo zahraničí označilo nejnovější kritiku EU za „nepřijatelnou“. V prohlášení ministerstvo uvedlo, že EU ztratila důvěru Turků v otázce boje proti terorismu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína upravila Rubiovi přepis jména, aby směl do země

Americký ministr zahraničí Marco Rubio míří s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na jednání do Pekingu, přestože se na něj vztahují čínské sankce. Rubio zřejmě může vstoupit do asijské země jen díky tomu, že čínské úřady loni změnily přepis jeho jména výměnou jednoho znaku. Píše to agentura AFP.
před 43 mminutami

Italský soud dítěti přiznal tři rodiče

Odvolací soud v italském Bari uznal rodičovský vztah mezi dítětem a třemi dospělými. Díky rozsudku, který nabyl právní moci, má tak dítě tři rodiče – dva otce a jednu matku, uvedla agentura Adnkronos. Podle organizací na podporu práv LGBT+ lidí se jedná o přelomové rozhodnutí v zemi, která má k rodičovským právům stejnopohlavních párů spíše konzervativní přístup.
před 1 hhodinou

Cla, covid či balon. Čínsko-americké vztahy zažívají otřesy

Čínsko-americké vztahy zažívají v poslední dekádě turbulentní časy. Příměří v celní válce uzavřené loni na podzim se může kdykoli zhroutit. Americký prezident Donald Trump proto míří do Číny, kde bude do pátku jednat se svým protějškem Si Ťin-pchingem o stabilizaci vztahů. Kromě ekonomických témat se očekává, že na přetřes přijde i čínská podpora Íránu, Tchaj-wan, umělá inteligence nebo jaderná bezpečnost.
06:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump označil Venezuelu za 51. stát USA

Americký prezident Donald Trump na svém účtu na sociální síti Truth Social zveřejnil mapu, na níž je jihoamerická Venezuela znázorněná jako 51. stát USA. Krátce předtím dal najevo, že by z Venezuely americký stát udělal. Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová reagovala, že se nikdy neuvažovalo o tom, že by se její země stala součástí Spojených států.
před 2 hhodinami

Brazilský prezident Lula oznámil kampaň proti organizovanému zločinu

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva oznámil novou kampaň proti organizovanému zločinu. V chudinských čtvrtích velkých brazilských měst působí organizované gangy, které se financují například z nelegálního prodeje drog. Kampaň má zločineckým organizacím jejich financování ztížit. Lula iniciativu ohlásil několik měsíců před podzimními prezidentskými volbami a krátce po setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
před 5 hhodinami

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 9 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 12 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...