Německo je připraveno poskytnout pomoc a případně i azyl tureckým novinářům a vědcům, které perzekuuje režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. V rozhovoru s listem Die Welt to řekl náměstek ministra zahraničí Michael Roth. Podle kancléřky Angely Merkelové se bude německá vláda snažit, aby Ankara dodržovala základní lidská práva a Turci tak o azyl v Německu žádat nemuseli.
Berlín nabízí azyl pronásledovaným tureckým novinářům a vědcům
„Všichni kritičtí jedinci v Turecku by měli vědět, že spolková vláda stojí solidárně při nich. Existují (u nás) různé programy, které jsou otevřené i tureckým vědcům a novinářům,“ řekl člen vládní sociální demokracie Roth. „Německo je kosmopolitní zemí a v zásadě otevřenou všem politicky pronásledovaným (osobám). (Tito lidé) mohou v Německu požádat o azyl. Neplatí to rozhodně pouze pro novináře,“ dodal.
Se žádostí o azyl se na Berlín obrátilo již několik bývalých tureckých diplomatů, připomíná agentura AFP.
To, co se nyní odehrává v Turecku, nemá podle Rotha nic společného s evropským pojetím právního státu, demokracie a svobody médií.
Po červencovém zmařeném puči turecké úřady poslaly do vazby přes 32 000 lidí a 100 000 jich připravily o práci. Rozsáhlé čistky se dotkly vojáků, soudců, policistů i učitelů. Postihy jsou zaměřené i na opoziční poslance, starosty a kritické novináře. Turecká vláda nechala uzavřít kolem 170 novin, časopisů, televizních stanic a zpravodajských agentur. Podle tamního svazu novinářů přišlo o práci 2500 žurnalistů.
Známý turecký novinář Can Dündar nedávno ve Štrasburku prohlásil, že v Turecku je ve vězeních více novinářů než v Rusku, Íránu či Číně. Evropská unie přitom podle něj nad represemi zavírá oči, aby Erdogan nepustil příval migrantů do Evropy. Dündar také před šesti dny kritizoval údajně slabou reakci německé vlády na potlačení jednoho z posledních tureckých opozičních listů Cumhuriyet.
Brusel je děním v Turecku „hluboce znepokojen“
Dění v Turecku dnes zkritizovala i Evropská komise. Šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová zdůraznila, že pro stabilitu a demokracii v regionu je podle EU třeba návrat k věrohodnému politickému procesu a politickému dialogu. „EU a její členské státy sledují poslední dění v Turecku s hlubokým znepokojením,“ uvedla Mogheriniová.
Federica Mogheriniová
Rozladění nad situací v Turecku projevil i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. „Zaznamenávám s hořkostí, já, který jsem přítelem Turecka, že se Turecko každý den od Evropy samo vzdaluje,“ prohlásil.
Zároveň vyzval tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby ihned potvrdil, zda chce, nebo nechce, aby se Turecko stalo členem EU. A dodal, že pokud EU nebude s to zavést bezvízový styk s Tureckem, bude to proto, že Ankara nedodržuje dohodnuté podmínky. Příslib bezvízového styku je součástí letošní migrační dohody, která zastavila příval uprchlíků z Blízkého východu přes Turecko do Evropy.
Turecké ministerstvo zahraničí označilo nejnovější kritiku EU za „nepřijatelnou“. V prohlášení ministerstvo uvedlo, že EU ztratila důvěru Turků v otázce boje proti terorismu.