Berlín nabízí azyl pronásledovaným tureckým novinářům a vědcům

Německo je připraveno poskytnout pomoc a případně i azyl tureckým novinářům a vědcům, které perzekuuje režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. V rozhovoru s listem Die Welt to řekl náměstek ministra zahraničí Michael Roth. Podle kancléřky Angely Merkelové se bude německá vláda snažit, aby Ankara dodržovala základní lidská práva a Turci tak o azyl v Německu žádat nemuseli.

„Všichni kritičtí jedinci v Turecku by měli vědět, že spolková vláda stojí solidárně při nich. Existují (u nás) různé programy, které jsou otevřené i tureckým vědcům a novinářům,“ řekl člen vládní sociální demokracie Roth. „Německo je kosmopolitní zemí a v zásadě otevřenou všem politicky pronásledovaným (osobám). (Tito lidé) mohou v Německu požádat o azyl. Neplatí to rozhodně pouze pro novináře,“ dodal.

Se žádostí o azyl se na Berlín obrátilo již několik bývalých tureckých diplomatů, připomíná agentura AFP.

To, co se nyní odehrává v Turecku, nemá podle Rotha nic společného s evropským pojetím právního státu, demokracie a svobody médií.

Po červencovém zmařeném puči turecké úřady poslaly do vazby přes 32 000 lidí a 100 000 jich připravily o práci. Rozsáhlé čistky se dotkly vojáků, soudců, policistů i učitelů. Postihy jsou zaměřené i na opoziční poslance, starosty a kritické novináře. Turecká vláda nechala uzavřít kolem 170 novin, časopisů, televizních stanic a zpravodajských agentur. Podle tamního svazu novinářů přišlo o práci 2500 žurnalistů.

Známý turecký novinář Can Dündar nedávno ve Štrasburku prohlásil, že v Turecku je ve vězeních více novinářů než v Rusku, Íránu či Číně. Evropská unie přitom podle něj nad represemi zavírá oči, aby Erdogan nepustil příval migrantů do Evropy. Dündar také před šesti dny kritizoval údajně slabou reakci německé vlády na potlačení jednoho z posledních tureckých opozičních listů Cumhuriyet.

Brusel je děním v Turecku „hluboce znepokojen“

Dění v Turecku dnes zkritizovala i Evropská komise. Šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová zdůraznila, že pro stabilitu a demokracii v regionu je podle EU třeba návrat k věrohodnému politickému procesu a politickému dialogu. „EU a její členské státy sledují poslední dění v Turecku s hlubokým znepokojením,“ uvedla Mogheriniová.

Federica Mogheriniová
Zdroj: Reuters

Rozladění nad situací v Turecku projevil i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. „Zaznamenávám s hořkostí, já, který jsem přítelem Turecka, že se Turecko každý den od Evropy samo vzdaluje,“ prohlásil.

Zároveň vyzval tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby ihned potvrdil, zda chce, nebo nechce, aby se Turecko stalo členem EU. A dodal, že pokud EU nebude s to zavést bezvízový styk s Tureckem, bude to proto, že Ankara nedodržuje dohodnuté podmínky. Příslib bezvízového styku je součástí letošní migrační dohody, která zastavila příval uprchlíků z Blízkého východu přes Turecko do Evropy.

Turecké ministerstvo zahraničí označilo nejnovější kritiku EU za „nepřijatelnou“. V prohlášení ministerstvo uvedlo, že EU ztratila důvěru Turků v otázce boje proti terorismu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Peruánský parlament sesadil prezidenta Jerího

Peruánský parlament v úterý sesadil prezidenta Josého Jerího, který nyní čelí vyšetřování kvůli nepřiznaným schůzkám se dvěma čínskými podnikateli. Informují o tom tiskové agentury. Peru mění hlavu státu dva měsíce před parlamentními a prezidentskými volbami. S novou volbou prezidenta pak začne Kongres ve středu místního času.
před 2 hhodinami

Kvůli násilné smrti aktivisty v Lyonu nechala prokuratura zadržet devět lidí

Prokuratura v Lyonu nechala kvůli napadení a smrti třiadvacetiletého krajně pravicového aktivisty Quentina Deranquea zadržet devět lidí, napsala agentura AFP. Mezi zadrženými je i Jacques-Elie Favrot, který je asistentem poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta. Favrot ale již dříve odmítl, že by nesl nějaký podíl viny na smrti muže.
před 3 hhodinami

USA a Írán v Ženevě dosáhly shody na hlavních principech, řekl Arakčí

Spojené státy a Írán dosáhly na jednání v Ženevě shody na hlavních principech, řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Neznamená to, že dohoda bude hotova brzy, ale otevřela se k ní cesta, míní. Delegace už opustily město. Diplomaté obou států nepřímo vyjednávali hlavně o íránském jaderném programu. Prezident USA Donald Trump dříve varoval před následky odmítání dohody, z druhé strany se ozývá apel na realistické požadavky. Obě země ukazují i vojenskou sílu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinskou výpravu při nástupu na Hrách vedla Ruska. Protest proti válce, říká

Za hlasitého aplausu uvedla na zahájení olympijských her ukrajinskou výpravu architektka Anastasia Kučerovová. Narodila se přitom v Rusku. Nyní žije v Miláně a pochodem s transparentem s názvem napadené země symbolicky vyjádřila nesouhlas s téměř čtyři roky trvající válkou, kterou vede její vlast. Tím se stala vzhledem k nucené absenci ruských sportovců pod neutrální vlajkou patrně jedinou Ruskou, která se letošního ceremoniálu mohla účastnit.
před 4 hhodinami

V Ženevě skončila první část dalšího jednání o konci ruské války na Ukrajině

V Ženevě se v úterý uskutečnilo nové kolo jednání Američanů, Ukrajinců a Rusů s cílem ukončit rusko-ukrajinskou válku. Hovory týkající se politických otázek skončily dříve, ty o vojenských otázkách až později večer, uvedl šéf ukrajinské delegace Rustem Umerov. Diskuze se dle něj zaměřila na praktické otázky a mechanismy možných řešení. Experti konstatují, že ruská pozice se nemění a je pro Kyjev nadále nepřípustná. Strany by měly jednat i ve středu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Expanzivní snahy Ruska by s koncem Putina nezmizely, varuje Pavel

Rusko vede různými způsoby trvalou válku s celým demokratickým světem, což se nezmění ani s případným mírem na Ukrajině, řekl prezident Petr Pavel v úterý v diskusi s Pražany při své oficiální dvoudenní návštěvě hlavního města. Ruská expanzivní strategie se podle něj nezmění ani v případě, že v čele státu bude někdo jiný než Vladimir Putin.
před 6 hhodinami

Maďarsko a Slovensko prosí Chorvatsko o ruskou ropu. Pomoc nabízí Česko

Budapešť požádala Chorvatsko, aby umožnilo přepravu ruské ropy přes ropovod Adria do Maďarska a na Slovensko. Klíčová trasa pro dodávky suroviny přes Ukrajinu totiž zůstává zablokovaná. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó chorvatské vládě žádost zaslal společně se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou. Chorvatská strana je připravena ve věci vyhovět. Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) nabídl Slovensku možnost dodávek ropy prostřednictvím ropovodu Družba.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Američané opustili dvě klíčové základny v Sýrii

Americké síly během jediného týdne opustily dvě strategické základny v Sýrii, jež využívaly k boji proti Islámskému státu (IS). Vztahy mezi Washingtonem a novým režimem v Damašku tak dál posilují. Podle zdrojů listu The Wall Street Journal USA uvažují o úplném stažení vojáků ze Sýrie. Jednou z příčin je přitom složitá spolupráce s tamní armádou tvořenou i bývalými džihádisty.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...